Režie:
Indar DžendubajevKamera:
Sergej TrofimovHudba:
Simon FinleyHrají:
Matvej Lykov, Marija Pojezžajeva, Stanislav Ljubšin, Jola Saňko, Pjotr Romanov, Ieva Andrejevajte, Alexandr Lučinin, Aljona Čechova, Victorija Runcova (více)Obsahy(2)
Zlý drak unese princeznu Miroslavu uprostřed svatby a uvězní ji na hradě, který stojí na opuštěném ostrově. Princezna přijde o všechno – svou rodinu, přátele i ženicha. Jediné, co jí zbylo, je život v kleci a pravidelné setkání se záhadným mladíkem jménem Arman... jenže co je Arman zač a jak se dostal na drakův opuštěný ostrov? Pravdu se Miroslava dozvídá až příliš pozdě. Láska k dračímu princi je hořká a strašidelná. (TV Prima)
(více)Recenze (207)
Rusové umí dramatické a hororové pohádky nejlíp ze všech. I když inspirace snímkem Jak vycvičit draka nemusela být tak okatá (scény létání), většinou jde film svoji vlastní cestou. Už úvodní záběry na vyprovázení dračích nevěst, laděné do černo-bílo-červena, navodí atmosféru majestátnosti a hrůzy. Obětované nevěsty jdou bosky sněhem po cestičce vysypané červenými jeřabinami na znamení jejich krvavého osudu a potom v bílých šatech ulehnou do člunů nesených černou, zimní vodou, která vystihuje jejich chmurnou budoucnost. ____ Pak se film přenese na dračí ostrov a nastává seznamování se mladé dvojice: kněžny-robinsonky, kterou únos drakem příliš nevykolejil (je z ruského dvora, zvyklá patrně na všelicos, takže to není žádná křehule), a tak se nebojí spřádat únikové plány za pomoci svého copu nebo zákeřné útoky na draka. A záhadného mladíka, který evidentně nemá své sexuální puzení pod kontrolou. Vůbec: drak jako symbol nezvladatelné sexuality je jedním z nosných témat pohádky, přestože samozřejmě není vyjádřený přímočaře. Ale náznaky tam jsou po celou dobu filmu („Letěla jsem poprvé.“ „Já taky poprvé.“) _____ Odpustila bych si některé zbytečné momenty kýčovité idyly na ostrově (cachtání se v moři). Mladý muž se někdy choval nejednoznačně, jeho boj o sebeovládání měl být přehlednější. ___ Ale ta pohádka má nápad, atmosféru, skvělou kameru, estetiku a silný, jednoduchý, příběh. /21. 8. 17./ ()
----- "Nechť je vše, jak chceš Ty ... " ----- Drsné i zasněné, rozervané i zádumčivé, odvážné i nesmělé, akční i poetické ... a snad i maličko baladicky laděné vyprávění s příchutí prastarých mýtů, ukrytých v neprobádaných, temných hlubinách oceánu - nebo na rozlehlých, zasněžených pláních kdesi na východě. Jakoby žilo svým vlastním životem ... pod mocnou ochranou praotce všech draků. Po strhujícím úvodu zpomalí a nechává plynout čas v přirozeném rytmu ... jako mořské vlny omývající břehy dračího ostrova - to aby láska měla kdy vyklíčit, zbavit se všech strachů a pochybností, odhodit zbytky neupřímnosti a sobectví, zavrhnout tajné myšlenky, skryté lži, drobné lsti a malé zrady - a proměnit se v opravdový, ryzí, hluboký a oddaný cit, který jediný může vychýlit neúprosnou dráhu osudu ... dojít vykoupení a vznést se na dračích křídlech ke Slunci. V podstatě by se dalo říct, že jde o variaci na známou pohádku o Krásce a Zvířeti, ovšem na rozdíl od veskrze neumětelského počinu "Kráska a zvíře" z roku 2014 (který má na svědomí Christophe Gans) není neosobní a studená jako pověstný psí čumák - naopak: Věříte v ní a chcete ji následovat ... jako ztracenou a znovu nalezenou naději, jako krásný přelud - jako křehký sen, na který jste ve víru všedních dnů dávno zapomněli. P.S.: Nebo ... z jiného úhlu pohledu - kterak jeden ruský Дракoн jediným mávnutím dračích křídel vstrčil do kapsy komplet všechny americké upíry a vlkodlaky z jejich domovské "Twilight ságy" (2008 - 2012) ----- "Toť vše." ----- ()
Po dlouhé době se konečně objevil pořádně vytvořený vizuální drak, který za něco stál. Celkově jsem udivená, co dokáží ruští tvůrci vykouzlit. Sice je to slaďárna, u který už je vám v první půlhodině předem jasné, jak dopadne, ale aspoň jsem měla možnost odprostit se od příběhu a naplno si užívat ty úchvatné scény. Z některých šel mráz po zádech, hlavně z pár závěrečných. ()
Tak dračí princ nakonec dobrý :) Jo, dívka sice měla Stockholmský syndrom, ale to k pohádkám patří ;) Kdo by mu odolal, když se mu zapalovaly lýtka a zadek, který nebyl ani Computer-generated imagery ani dublovaný. Takže vedle sci-fi verze modré laguny (Pasažéři) jsem viděl i fantasy verzi :D „Kdykoli se může vynořit drak!“ „Tak proč už se nevynořil.“ :P „Takže jsme spolu letěli poprvé? Víš… víc věcí jsme spolu dělali poprvé…“ „A taky vím, co se stane, když si s ním hraješ moc dlouho.“ Aha, pardon, to je z jiného filmu. #dracarys Vedle Modré laguny vizualita Coppolova Drákuly byla senza. ()
Pár dní pred Vianocami mi moja priateľka Evka povedala, že bude v telke film „Dračia nevesta“ a že by bola rada, keby sme si ho spolu pozreli. Vôbec som netušil, čo je to za titul. No s radosťou som si to s ňou kukol. Týmto komentárom sa chcem mojej milej Eve poďakovať za to, že som vďaka nej zhliadol výborne natočený romantický fantasy snímok, ktorý je presiaknutý poetikou ruských bylin. V záplave amerických sračiek bol tento ruský film velice príjemným osviežením. **** ()
Galerie (79)
Photo © Bazelevs Distribution
Zajímavosti (3)
- Růžové ovoce, které Arman (Matvej Lykov) přichystá Miroslavě (Marija Pojezžajeva) ke snídani, je pitaya, neboli dračí ovoce. (rikitiki)
- Jeskyně, do které drak hodí Miru, se jmenuje Prohodna a nachází se v severozápadní části Bulharska. Je známá klenbou a horními symetrickými otvory. Další lokací bylo pobřeží Černého moře, ve kterém bylo v čase natáčení množství hnědých řas, takže se modrá barva musela tvořit v počítači. (Jirka_Šč)
- Červené bobule používané během dračím rituálu jsou sušené Rowan bobule. Podle starých folklórních tradic mají Rowan bobule chránit před zlem. (BMW12)
Reklama