Mzda strachu

Francouzi byli v 50. letech opravdu machři. Film trvá dvě a půl hodiny, přesto nestihne nudit. První hodinka je sice slabší, jenže to, co přijde pak, vyrazí dech. Čtyři muži na nebezpečné silnici, vezou nebezpečný náklad (nitroglycerin), který může každou chvíli vybouchnout, stačí nepatrný náraz. Veškeré napětí vychází z toho, co se může stát. Žádné násilí (jediná krátká bitka), žádné čistě záporné postavy, největší překážku si hrdinové vezou s sebou. Postavy nejsou ani černé, ani bílé, jejich charaktery se v průběhu děje mění. Co se týče herců, mladýho Yvese Montanda jsem málem nepoznal, Charles Vanel, kterýho jsem vůbec neznal (jako většinu herců tady), mě hrozně překvapil, ostatní taky dobrý. (13.12.2010)

Ani byste nevěřili, jak moc rád bych dal Clouzotově Mzdě plný počet. Není to totiž ani tak filmový thriller, jako spíš esence čirého napětí a všudypřítomného strachu. K tomu dokazuje, že krev může tuhnout v divákových žilách i bez přítomnosti galonů krve. Ale kvůli první zbytečně utahané cca třičtvrtěhodince (zatím) prostě nemohu. (Viděna původní čb verze o 156 minutách.) (05.02.2012)

Vlastně bezchybný film. Nevadil mi pomalý rozjezd, ve kterém sledujeme "uprchlíky" z Evropy "uvíznuté" v zapadnutém jihoamerickém městečku (bez peněz a bez možnosti si je vydělat), protože jinak bychom postavy nemohli poznat a ony by se později nemohly vyvíjet. Právě vývoj postav je to, co je na filmu (včetně všudypřítomného nebezpečí exploze), nejpodstatnější. Plné hodnocení nedávám, protože mi nesedl konec (přestože má smysl). Ale to může být jen můj osobní názor :). ■ P.S. Oceňuji realističnost filmu, ve kterém místní obyvatelé mluví španělsky, Američané anglicky, Francouzi francouzsky a do toho občas zazní němčina nebo italština. U starých filmů ne vždy vídané. (15.04.2011)

Ukázkový thriller. Štěstí, že jsem Friedkinův remake viděl dřív (přiznejme si to, je sice výborný, ale na tuhle perlu kinematografie nemá), protože tahle jízda je... no jízda. Skvělá představovačka, doslova přecpaná hláškami (dabéři jsou bezvadně vybraní) a pak nervydrásající cesta náklaďáky s nitrákem, plná překážek. Žádná z nich sice nedosahuje kvalit Friedkinova přejezdu mostu, ale hravě ho překonává v postavách. Herci v čele Yvesem Montandem a Charlesem Vanelem do rolí skvěle padnou a hlavně Montadův Mario je bezvadná svině. "Chlastá jen vodu a bude mi poroučet jako kdoví jakej pán. Rózo, přines vodu panstvo má žízeň." (20.02.2011)

"Mzda strachu" působí i dneska mladě a nadčasově především svým provedením. Žádný herec nepřehrává, postavy se vyvíjí a jsou tvrdě uvěřitelné (každého byste chvílemi zaškrtili a za chvilku mu držíte palce) a napětí je takové, až se chvílemi nedá dýchat. Remake Williama Friedkina je také na vysoké úrovni, ale originál je jen jeden. 90%. (08.10.2010)