Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (253)

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Vlastně bezchybný film. Nevadil mi pomalý rozjezd, ve kterém sledujeme "uprchlíky" z Evropy "uvíznuté" v zapadnutém jihoamerickém městečku (bez peněz a bez možnosti si je vydělat), protože jinak bychom postavy nemohli poznat a ony by se později nemohly vyvíjet. Právě vývoj postav je to, co je na filmu (včetně všudypřítomného nebezpečí exploze), nejpodstatnější. Plné hodnocení nedávám, protože mi nesedl konec (přestože má smysl). Ale to může být jen můj osobní názor :). ■ P.S. Oceňuji realističnost filmu, ve kterém místní obyvatelé mluví španělsky, Američané anglicky, Francouzi francouzsky a do toho občas zazní němčina nebo italština. U starých filmů ne vždy vídané. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Je pravda, že první polovina filmu obsahuje poněkud nudnější pasáž, kdy se toho moc zajímavého neděje. Tvůrci ale chtěli divákovi nabídnout, aby se vcítil do kůže tamních obyvatel, kteří žijí v opravdu nuzných podmínkách, dobrodruhů, kteří zde uvízli z nejrůznějších důvodů, práce skoro žádná, peníze docházejí, špína a hlad. Do toho se postupně seznamujeme s hlavními aktéry (čtveří zoufalých zachránců) z nichž každý je tak rozdílný, přesto spolu jdou do smrtícího kšeftu. Jakmile se vyjede s nitroglycerinem na korbě, započíná jízda hrůzy, kde každá chyba, každý otřes znamená téměř jistou smrt. Čeká na ně několik překážek, u některých proběhne změna charakteru a ve finále nás čeká i nemilosrdný závěr. Já nemám rád happyendy, takže za to dávám bodík navíc. Režisérova žena byla celkem pěkná, alespoň menší zpestření v té špinavé díře a svou postavu Lindy zahrála dobře. Lehce nadprůměrná záležitost, kterou určitě stojí za to vidět. Jen ten Dejdarův dabing barmana se mi tam moc nehodil a úsměvné bylo i praní prádla u vody, kdy běloch řekne černošce opice (to by dneska už neprošlo). 70% ()

Reklama

viperblade 

všechny recenze uživatele

Filmová lahůdka trvající dvě a půl hodiny a světe div se, já bych nevystřihl ani minutu. Vše tu krásně zapadá (např. zde tolik kritizovaná první "nezáživná" hodina tam podle mě musela být, abychom pochopili další jednání všech zúčastněných a dá se říct abychom pochopili i samotný závěr) a navíc je tu nespočet scén, kdy jsem opravdu jen tiše seděl a čekal, co bude. Pokud máte tu možnost, tak si tento film sežeňte, najděte si dvě a půl hodny volného času a sami posuďte. Já nelituju a už se těším na další projekci. 100 %. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Málokdy se stane, aby remake filmu byl stejně dobrý, jako jeho originál. Dovolím si tvrdit, že v případě Mzdy strachu to platí. Clouzotův originál i Friedkinův remake jsou oba výborné filmy, mají mnoho společného a zároveň nabízejí momenty, díky kterým mají v kinematografii oba své pevné místo. Obě Mzdy strachu předkládají svojí nejslabší (či nejnudnější) část ve svém úvodu. Expozice je opravdu dlouhá, postupně diváka seznamuje s postavami a je docela možné, že děje neznalého diváka by mohla odradit. Zpětně je však jasné, že přehnaná délka expozice slouží zbytku příběhu a dostává diváka velice blízko postavám. I ona má v ději tedy své důležité místo. Druhá část (tedy ta, kvůli které na to každý kouká) přichází opravdu s nervydrásající podívanou, při které s přehledem propotíte triko. Tak jako má Friedkinova verze své nezapomenutelné momenty ve scénách se spadlým stromem a především s provazovým mostem, tak i Clouzot s obdivuhodnou suverénností servíruje sekvence, na které budete dlouho vzpomínat (odstřelování kamene, ropné jezírko). Clouzotova Mzda strachu je tak vzhledem k době svého vzniku úctyhodným filmem, který divákovi ve své druhé části nedá oddychnout. 9/10 ()

Tomco 

všechny recenze uživatele

Nečítal som síce predlohu a nevidel som ani remake so Scheiderom, ale musím povedať, že originál stojí za nejedno zhliadnutie. Strašidelná stopáž spôsobila, že mi film na disku doslova zapadol prachom a teraz ľutujem. Mzda strachu je veľmi originálna, dobre obsadená a následne aj s prehľadom zahratá a naviac v druhej polovici plná toho najlepšieho napätia a gradácie. Ani som si poriadne neuvedomil a boli tu záverečné titulky. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (16)

  • Produkce kvůli pohromám při natáčení překročila rozpočet o více jak 50 milionů francouzských franků. (DaViD´82)
  • Malý dvouosý nákladní vůz je Dodge T-110, velký tříosý pak White 666. (Stejšn)
  • Jean Gabin odmítl ve filmu hrát roli M. Joa (Charles Vanel), jelikož si myslel, že jeho fanoušci nebudou ochotni platit za možnost vidět ho na plátně postupně se měnit ve zbabělce. (DaViD´82)

Reklama

Reklama