Scénář:
Takao JošiokaHudba:
Masaru JokojamaHrají:
Nacuki Hanae, Risa Taneda, Ai Kajano, Mamiko Noto, Acuko Tanaka, Stephanie Sheh, Minako Kotobuki, Jukiko Morišita, Ari Ozawa, Inori Minase, Júko Iida (více)Epizody(22)
-
Monotone/Colourful (E01)
-
Júdžin A (E02)
-
Haru no Naka (E03)
-
Tabidači (E04)
-
Donten mojó (E05)
-
Kaerimiči (E06)
-
Kage sasajaku (E07)
-
Hibike (E08)
-
Kjómei (E09)
-
Kimi to ita kešiki (E10)
-
Inoči no akari (E11)
-
Twinkle little star (E12)
-
Ai no kanašimi (E13)
-
Ašiato (E14)
-
Usocuki (E15)
-
Nitamo no dóši (E16)
-
Twilight (E17)
-
Kokoro Kasaneru (E18)
-
Sajonara hero (E19)
-
Te to Te (E20)
-
Juki (E21)
-
Harukaze (E22)
Obsahy(2)
Po smrti matky ztratí její zázračný malý pianista vůli hrát. Ale setkání se svobodně smýšlející mladou houslistkou převrátí jeho život naruby. (Netflix)
Recenze uživatele Scalpelexis k tomuto seriálu (1)
Šigacu wa kimi no uso (2014)
Dovolím si nejprve vznést názor, že se jedná o lehce nedoceněné dílko (v rámci ČSFD hodnocení). Neříkám, že je to podívaná pro každého, ale mě to jednoduše pohltilo. Příběh by se spíš hodil k filmovému provedení, než seriálovému a proto názory, že je to mírně natahované a zdlouhavé mají svojí váhu. Mé trpělivosti to nepřišlo: Osnova je citlivě melodramatická, zádné andante, z jistých důvodů. Ono životní mnoholetá traumata nejde vyřešit mávnutím proutku či jedním delším spánkem a tak chápu, že překonávání takového strachu je běh na delší dobu. Dostáváme čas se podívat hlouběji do lidské duše, probrat vztahy a vysvětlit si poslání hudby, které není pro každého člověka shodné. To vše v seriálu se pojí v jeden významný vrchol: Postava Kaori. Dost možná jsem doposud v anime nepoznal krásněji napsanou hrdinku. Nekonečně sršící optimismus, chuť měnit zaběhlé, její touha poznávat a žít, reprezentujíc naději každým milimetrem, co dostala. Mám trochu problém s tím, že dostala o něco méně prostoru, než bych chtěl, ale pro mé city nejspíš dobře. Na druhé straně Kosei, i přes jeho zajímavý vývoj, nebyl pro mě tak barevný a postrádal nějakou výraznější kvalitu, abych s ním víc sympatizoval. Co nejde nevychválit, jsou ryze hudební scenérie. V tu chvíli animace a hudba dosahuje svého až snového vrcholu; v tu chvíli máte dojem, že je svět zase o něco krásnější. A konec? Silný, který seriál jen a jen podržel. Závěrem musím podotknout, že tu jsou jísté nedostatky, na kterých by se dalo zapracovat (jak říká Starletka, postavy Watariho a Koseie nejsou ideální), pár pasaží dokáže mnohé unudit. Nicméně je zde cítit láska k hudbě, životu a hlavně mi to přijde vše tak nevyhnutelně opravdové. SIlné 4*. ()