Jedinička

Standardní ruský vojenský film. Bodří a chrabří vojáci. Rozevláté vojačky s nesmělými náznaky citů k veliteli. Důraz na lyriku, přátelství, dojemnost a úmrtnost. Akční sekvence na úrovni rekonstrukce bitvy místního armádního spolku aneb střílej jako do terčů a nebo pokrop seřazené nepřátele. Pasáž s dětmi tlačí do úmoru diváka na mateřské city a veškeré počínání vojáků je absurdní. Plusem jako ve všech ruských válečných filmech je, že - - - - SPOILER - - - - všichni umřouuuu. (13.02.2017)

Celkom príjemné prekvapenie z produkcie ruskej kinematografie. Bez ohľadu na drobné chybičky ohľadne "vojenskej stratégie a činnosti jednotky" je film naozaj pozerateľný. Merzlikin v roli pripitého ale vojnou ostrieľaného politruka (toto u Rusov kvitujem - 20 rokov dozadu by ten film vôbec nebol) bol naozaj dobrý. Aj vojnové (bojové scény) boli fajnové, také typicky ruské. :) A ešte jedna vec ... čo by neprešlo straníckou cenzúrou. Vo filme bol jemne a nestranne naznačený konflikt medzi poľskou oslobodzovacou armádou a samotnými Poliakmi a sovietskou armádou , pre mňa doposiaľ dosť nevídaný počin zo strany tvorcov filmu. (04.05.2016)

"Guten tag!..." Rusi nás v posledných rokoch pravidelne zásobujú vojnovými filmami ako za starých komunistických časov. Ich kvalita je rôzna a tak nestabilne je na tom i Jedinička. Pobavil ma vtip s chytaním "kurice" a hláška "Guten tag!", ale to je asi tak všetko pozitívne. Môžem ešte pochváliť technickú úroveň akčných scén, ale inak sú prehnané a často nereálne. Väčšinu času som len vzdychal: "Ach jaj, čom nám to zas Rusi servírujú za sračku..." Príbeh ma nijako nechytil, jednoducho to nefungovalo a akčné scény film nezachraňujú, ale film ešte viac zhadzujú. Pozerateľné to je, ale raz stačilo. Slabučké tri hviezdy s privretým okom jednookého veterána. 50%. (04.04.2016)

Vojenske akce jsou, jasko tradicne v ruskych filme, velmi dobre. Bohuzel, uz se to neda rici o pribehu, kterym je propojen cely den filmu. Ne, neni vubec silny, vztah mezi zenou a muzem zde vubec neni vystaveny, nefunguje mezi nimi chemie. Co ale vcelku funguje, je parta teto baterie, coz ja tvrdim, ze je to zaklad valecneho filmu. Pokud mate rani valecne, nabidnete si. Ale pozor, ono jste to vsechno uz nejak videli. (30.11.2016)

Je vhodné si připomenout, že po filmařské stránce jsou válečné ruské filmy zcela odlišné, než většina anglo-amerických vojenských příběhů. Přičemž vizuálně jsou naprosto srovnatelné. Snažím se marně zalistovat v paměti, zejména v rovině pravdivých skutečností. Ve kterém sovětském válečném filmu se hovoří o důvodech, proč polský národ Rusy moc nemusí. Nicméně Rusko, které je pokračovatelem sovětského filmu, jak vidno, objevuje i ve válečné vřavě témata, která byla donedávna přísně střežena. Neobvyklé vyprávění filmu není až tak vnějškově okázalé, ale beze zbytku v navozené válečné atmosféře vzdává poctivý hold ruským i polským vojákům při plnění nelítostného boje. A to zejména realističtějším pohledem, toho si vážně cením. Na druhou stranu je třeba říct, že jakýkoli jiný spjatý příběh s příliš oslavným heroismem zpravidla sráží film do kolen. Viz třeba zbytečně patetická koncovka v americkém filmu Železná srdce. (02.05.2016)