Lékař od Stalingradu

Velmi pěkná, čtivá kniha od H.G.Konsalika je převedena do filmové podoby a musím uznat, že dost zdařile. Příběh bývalého táborového lékaře, jenž svým chováním v zajetí zachránil bezpočtu spoluvězňů život. Jedná se o skutečné autobiografické vyprávění doktora Ottmara Kohlera. Popisuje nejen životní osudy skutečně žijících lidí, vězněných deset let po válce v ruském koncentračním táboře, ale stejně tak historické události, které v učebnicích dějin obvykle nejsou uváděny. Je výpovědí o nesnesitelných podmínkách, v jakých byli němečtí zajatci vězněni v době míru, o utrpení a smrti mnohých i o hrdinství, odvaze, soudržnosti, přátelství a v neposlední řadě sebeobětování se doktora Kindlera i některých jeho spoluvězňů. Válka je hnus , má stejný dopad na všechny zúčastněné a je úplně jedno, který dres máte na sobě. Tak nějak si uvědomíte, že i Němci byli lidi. (18.04.2015)

To je dalsi dukaz, proc ma smysl se divat i na sedesat let stare filmy. Film, kde hlavni roli jsou predsudky a lidstvi. Predstavitele obou znepratelenych stran jsou nuceni spolupracovat, i kdyz jeden i druhy se snazi delat fory a vycitat si, kdo zacal valku a kdo tady zabijel atd. atd. For je v tom, ze ani jeden za to nemuze, do tyhle situace je pekne ze svych chladku dostali jejich vudci. Ti lide se meli nenavidet a nakonec spolupracuji. Dokonce i mezi temito tabory vznika laska, ktera je silnejsi, nez naucene pudy od svych narodu. Krasny, vlastne protivalecny film, ktery zabavi, vykresli podminky, ve kterych zajatci nekolit let po valce byli nuceni zit a obcas i prezit. Skvely. Koho tohle tema zajima, at se nenecha odradit cernobilym zpracovanim ci rokem vyroby. (24.05.2017)

Film na základě skutečné události. Po bitvě u Stalingradu zůstalo mnoho zajatců německé Wehrmacht v zajateckém táboře o které sa staral coby "krankfotr" špičkový německý neurolog-před válkou profesor na Universitě. Tito lékaři nesměli léčit ani vlastní vojáky. V táboře jako vedoucí lékař byla úplně pitomá sovětská lékařka, která mohla tak jedině léčit sexuální potřeby ruských důstojníků. Do doby, než onemocněl 13.letý syn sovětského generála (nádor na mozku). On sám byl též lékař, jenomže nikoliv takové ESO jako Němec. A nyní se rozvíjí nádherný děj zápasu jak poprosit nepřítele-fašistu, aby mu zachránil dítě.Nebudu dále nic prozrazovat, podívejte se, je to nádherný lidský film s lékařskou etikou bez ohledu na válečného vítěze, bez ohledu na uniformu, bez ohledu na hrdost. Je zde jenom lékařská Hypokratova přísaha... Je to film produkce záp. Německa z r.1958. (29.12.2009)

Dobrý je především herecký výkon Otto Eduard Hasse v roli Dr. Fritze Boehlera. Překvapilo mne, že v době natáčení tohoto filmu německá představa běžného ruského vojáka připomínala ze všeho nejvíce spíše Čingischánovy potomky a ne typického Ivana v uniformě. Aby nevzniklo nedorozumění, samozřejmě vím, že skladba ruského etnika je různá. Nicméně je asi zbytečné předesílat, že staré německé filmy nejsou vůbec špatné. V souhrnu lze napsat, že je zde možnost asi vidět, jakým způsobem po válce fungovaly ruské tábory a v nich němečtí zajatci. (30.12.2010)

WWII uz je vo filmoch usalasena dlhodoboo, vlastne je to uz filmovy folklor. Tuna ide o lekara v sovietskom zajateckom tabore u Stalingradu. No a film sa toci okolo tychto zajateckych taborov, kde su nemci, trocha tej zidealizovanej skutocnosti nevadi, hysteriu, zase pardon, historiu predsa pisu vitazi : 75 % (08.09.2020)