Hmyzáci

Od hororové komedie o přerostlých vosách očekávám tři věci... 1. Klasickou trikovou stránku a žádný digitální bordel - což až skoro do konce bylo splněno... 2. Pořádné gore - toho jsem se dočkal jen v malé míře a zamrzí to zejména proto, že prostor na pořádné jatka ve filmu byl... 3. Zábavu - a tady Hmyzáci pohořeli na celé čáře... Tenhle kus se na komedii bere zbytečně moc vážně a k tomu romantická linie, která člověka tak maximálně nasere... Za mě promrhaný potenciál... (31.05.2016)

Bláznivý eco horor s výraznými parodickými prvkami a šialenými nápadmi. Treba uznať, že technicky nie je zle natočený a osie monštrá tiež potešili oko, ale z toho ostatného tu je poskromne. Vlastne to nie je ani poriadna komédia a ani riadny horor (rozhodne to chcelo viac krvi, viac napätia a viac akcie). Vo výsledku snímok zabaví a pár scénok aj vykúzli úsmev na tvári, ale tiež to nie je niečo, z čoho by som nadskakoval na stoličke. Dej ani nemá zmysel komentovať, je to prakticky len útek pred obrími osami, ktoré sa vyliahli so živých tiel. Čím je darca väčší, tým je aj osa monštruóznejšia, najprv to bol len pes a ľudia, potom prišli na rad aj kravy. Osa so zvoncom na krku? Áno, aj taký nezmysel je možný v tejto blbinke. Aj napriek tomu si však myslím, že v súčasnej hororovej mizérii by tento kúsok nemal ujsť žiadnemu hororovému fanúšikovi. 60/100 (15.07.2015)

Je to trochu cítit německým prostředím, ale to rozhodně nevadí. Bohužel si tvůrci asi nevěděli rady, zda to udělat jako normální horor a nebo jako hororovou komedii, protože to na mě působí zde jako na houpačce. V jednu chvíli se snaží film vtípkovat a za chvíli se tváří zase vážně. To mi moc nesedělo, jinak to šlo. (16.08.2017)

Mlhavá Věc, kde první housle hraje pár z oblasti cateringu a hormonálně nestabilní vosy o velikosti pterodaktyla. Jediné, co Stung odlišuje od klasických animal-attack sraček jsou obstojné triky a charisma androida Bishopa, jinak se to vleče jak nihilismus trubce Vilíka a i když lze pozorovat jakous takous snahu o odlehčení, člověk zažije srandy jak u anafylaktického šoku.. (17.07.2015)

Nenáročný příběh o zmutovaných vosách velikosti malého vrtulníku. Oslavu v zahradě zhatí útočný hmyz, na kterém se podepsaly experimenty s hnojivem, za nimiž stojí Sydney Perch, syn majitelky panství. L. Henriksen je zde spíše inventárním doplňkem, jelikož hlavní roli má stejně hmyz. Jen je mi záhadou, o jaké vosy by se mělo, bez ohledu na mutaci, jednat. Vypadají spíše jako samotářské hrabalky nebo kutilky, tudíž hnízdo zde je nesmysl. Je pravda, že různé parazitické vosičky se podobně jako lumci rodí přímo z těl obětí, jenže pořád se jedná o tvory samotářské, tedy nežijící v hnízdě a navíc s královnou. Nejvíce se mi líbily masky a vůbec líhnutí vos z lidských obětí. Při pohledu na nakaženého Sydneye jsem si tak nějak vzpomněl na Total Recall. Od poloviny rychlé a nekompromisní. Snad jen masakr na zahradě mohl být výživnější, jelikož většina hostů kameře unikla. Vše nakonec vylepšil úplný závěr, který jsem tak trochu očekával, ale nebyl si jistý, zda se k němu tvůrci dopracují. Místo pootevřených zadních vrátek zůstala vrata dokořán. (02.04.2020)