Manželé a manželky

"Spomienky sú len spomienky. Ozveny minulosti. Vytrhnuté okamihy, ktoré nerozprávajú celý príbeh." Pre mňa mimoriadne výstižná a vyzretá vzťahovka, ktorú by mali rôzni ľudia vidieť v rôznych obdobiach svojho života. Allen tu už nie je v citoch tvrdohlavý, prijíma, čo ho stretne a necháva to do veľkej miery robiť aj ostatné postavy. Civilné spracovanie, roztrasená kamera (aj keď tá sa časom ustáli, akoby sa snažila stupňujúcou sebaistotou korešpondovať s rozbiehajúcim sa príbehom) a rozhovory kohosi za kamerou s postavami, v podobe dokumentaristicky ladeného interview, môžu divákov, ktorí nie sú skalnými fanúšikmi tohto cholerického Newyorčana, do istej miery odradiť, ale tých ostatných tieto prvky len utvrdia v Allenovom hlbokom vzťahu a prepojení s postavami. Nakoniec môžem ešte skonštatovať, ako dokonale bola ústredná štvorica obsadená. A potom už len zatlieskať postojačky, aj keď si nie som veľmi istý, či to má Woody rád... (11.06.2013)

Doporučovala bych všem, kdo chtějí točit vztahovky, ať vážně či nevážně, ať si nejdřív dobře prohlídnou tento film, aby se přesvědčili, jestli to Woody Allen už nevybádal a nenatočil za ně, a přitom vzal téma nevěry, stárnutí, stereotypu (který ovšem nemusí být vůbec na škodu), svědomí a pochopitelně lásky a sexu vůbec pěkně od podlahy, z různých perspektiv, s nadhledem i porozuměním, jak to asi umí jenom on a jak to stále rozvíjí ( a někdy bohužel opakuje) ve svých dalších filmech. Kdyby to bývalo mnoho tvůrců učinilo, mohli jsme být ušetřeni různých smrtelně vážně se beroucích "skvostů" nebo třeskutě trapných komedií na téma nevěra (dosaďte si sami tu svoji "jéžišmarjá, to je volovina!"). Tady je nejlepší Judy Davis a v závěsu Woody Allen. Mia Farrow mi film dost kazila, nemám ji ráda, a to odjakživa, ne kvůli jejímu tyjátru při rozchodu s Allenem. Nelíbila se mi snad v žádném filmu a třeba Velkého Gatsbyho podle mě úplně pohřbila, stejně tak jsem kvůli ní nedokoukala Johna a Mary. Pro mě je prototypem zdánlivě slabé a empatické, přitom ve skutečnosti silné a sobecké ženy - pasivně agresivní, jak to Woody Allen trefně nazval, a to prosím v době, kdy ji měl moc rád. (09.07.2012)

Po slabých 80. letech s otravnou Farrowovou se Allen probral a natočil výborný psychologický snímek o vztazích - skvěle napsané a zahrané postavy (obzvlášť Judy Davis exceluje i ta Farrowová do mozaiky zapadá), z řady scén mě fakt mrazilo. "Dokumentární" styl kamery k filmu perfektně sedne a i po letech je to svěží záležitost. Pro mě určitě jeden z nejlepších filmů Allena, úplně odlišný od všeho, co do té doby natočil. (15.06.2015)

Woody Allen jako filmař - patolog. Vztah je po smrti? Pojďme ho chvíli pitvat a třeba zjistíme, co ho zabilo. Vlezlá ruční kamera spolu s "dokumentárními" záběry z terapií jenom umocňují skvělé herecké výkony (vynikající Sydney Pollack)... Není to příliš příjemná podívaná, ale působivá rozhodně ano. (01.09.2019)

Na Allena poměrně vážný a hořký snímek, který de facto kopíruje Bergmanovy Scény z manželského života (co do formy), ale pohled na manželství je čistě Allenův. Allen si velice zřejmě ujasňuje a uceluje svůj názor na partnerské vztahy a manželství (v době vzniku filmu už měl určitě zkušeností až nad hlavu), ženatý byl třikrát, jeho manželku hraje jeho (v té době už bývalá?) partnerka Mia Farrow, jejíž dceru si pár let nato vzal. Vyznění je trpké a realistické, nečekejte Woodyho obvyklou ironickou nadsázku, na dojmu ze snímku to ovšem nic neubírá, vše působí realisticky, herecké výkony jsou samozřejmé - celý snímek je mnohem více psychologickou sondou než komedií/dramatem - jak je to zařazeno tady. Romantické duše možná zapláčou, ale ani ony by neměly zavírat oči - třebas se jim něco z toho co uvidí jednou bude hodit :-) 8/10 (13.04.2008)