Červená kůlna

"Kdyby tys kupoval Aljašku, tak jí maj dodnes Rusové."                                                                                                          Příjemný pohodový film, který pohladí. Lék na dnešní uspěchanou dobu, atmosféra doplněná muzikou Evžena Ilína. Všechno ostatní už tu napsali vypravěč, Siegmund, Sator, pytlik... (12.03.2015)

Vedle zde již chválených Záhorského a Schneidera bych vyzdvihl fascinující Vostřelovu flegmatičnost. Haranti mu rozflákají blinkr u auta, počmárají mu ho, jeho syna šikanují a on to nijak neřeší, jen se spokojeně směje pod vousy. Film je také hodně socialisticky realistický - bez úplatků člověk nesežene ani garáž a normálně musí čekat u lékaře dlouhou frontu, zatímco s příslušnými známostmi jde rovnou do ordinace, kde mu kouřící lékař udělá přednášku o škodlivosti cigaret. (21.06.2013)

Moc pěkný film, v kterém excelují jak David Schneider, tak i Bohuš Záhorský. Snad škoda, že tam více příležitosti nedostal Darek Vostřel. I když je tento film tak trochu věkovitý, ukazuje stále platnou pravdu, a to, že děti potřebují někoho, s kým by si mohli povídat, hrát si – no prostě někoho, kdo by se jim věnoval. Bohužel tím někým je dnes v mnoha případech počítač. (25.03.2014)

Příjemný snímek pro děti. Shánění garáže pro auto ze sídliště. A starý opuštěný pán co se rád nacpe do cizí rodiny a dělá chlapci dědu. Skvělé herecké výkony hlavně děda B.Záhorský ale i otec D.Vostřel, který je hrozně free a nic neřeší. Syna ještě pochválí že se popral či ho klidně nechá pít alkohol. Nijak neřeší že mu děti na sídlišti kopou a ničí auto. Jen ten film skončí nějak bez konce. (27.07.2021)

Nádherný, až překvapivě harmonický výlet na periferii. Když se pan Horáček dostane při hledání přístřeší pro své embéčko ke staré boudě pana Andrýse, protnou se rázem světy všech zúčastněných a nic už není jako dřív. Rozšafný stařík okouzlí jak malého Míšu, který v něm nachází kamaráda, jehož nenalezl mezi svými vrstevníky a jenž se stává jeho průvodcem neznámým světem zapomenutého stáří, v němž samotu nezastíní sebevětší činorodost, tak paní Horáčkovou, kterou těší jeho staroškolní gentlemanství, a nakonec i pana Horáčka, jak se ukáže především v závěrečné scéně (jejíž ohromná emoční hloubka je podána jen náznakem, se sympatickou skromností a nepatetičností). Bohuš Záhorský je coby pan Andrýs dokonalý, utváří svou postavu komplexně, jazykově i mimicky, je v něm koncentrována veškerá trpká poezie jeho situace. Jeho sklepní byt je království vzpomínek probouzených starými předměty a (proč to neříct?) chlastem. Vše přítomné, „aktuální“ je redukováno jen na nohy chodců míjejících okna jeho bytu bez povšimnutí. Bouda se starou, nepojízdnou pragovkou má nezastřeně lhotákovský půvab, a asambláž harampádí v ní je opět především šifrovanou biografií jejího majitele. Výborní jsou i Darek Vostřel a Jana Štěpánková coby rodiče a samozřejmě i David Schneider v roli chlapce Míši. Jeho oči jsou klíčem k obraznosti celého filmu: ta přes svou civilnost nepostrádá krásu (spočívající ve výběru a kombinaci zachycovaných zátiší a scén), danou právě dětským okouzlením z nově poznávaných skutečností. (10.01.2010)