Ten, který přežil

Typický artový film, který mě osobně neoslovil. Sledovat kolem čtvrt hodiny život týpka v izolaci, kterak si myje zadek, či si dokonce i hraje s přirozením, pro mě rozhodně nebyl žádný med. A s překlenem k druhé polovině se to o moc nezlepšilo - změť vyrchtlých, nahých těl v kombinaci s rádoby thrillerovou atmosférou. Je pravda, že se to celé obešlo bez skoro žádných dialogů, respektive s naprostým minimem čehokoliv, co lze dialogem nazvat. Ale ne. Film by měl v první řadě bavit, něčím zaujmout, ale tohle byla očím nelahodící slabota. 40% (08.11.2016)

Namakaná postapo verze Ivana Bartoše se denodenně pere o svoje místo na světě na malé farmičce v lesích. Napětí se tu dá krájet a z každého gesta hlavní postavy vidíte, jak těžké je přežít a jak vás každý chce okrást, zabít a sežrat. Je to velmi nízkorozpočtové a syrové, což je vlastně plus, protože lidé v tomto světě stejnak nic nemají. (21.10.2017)

Všechno špatně. Tři záhonky zeleniny neuživí člověka, natož tři. A nebudu jmenovat další okolnosti, z nichž je naprosto zřejmé, že autor se nenamáhal přemýšlet o věcech o kterých vypráví. A přestože vnější okolnosti mají v tomto příběhu zásadně významnější úlohu než obvykle, i zde bych byl ochoten oko přimhouřit, protože drama nedělají krámy, nýbrž lidé. Jenže i z tohoto pohledu film nefunguje. Ti lidé se chovají nelogicky, a emočně je to slabé jak čaj. --- Je to tedy zmetek, autorsky i režijně. Zmetkům obvykle dávám jednu hvězdičku, tak proč tentokrát rovnou odpad? Protože si myslím, že k tématu lidského života bez civilizace by se mělo přistupovat nanejvýš seriózně a promyšleně. Je to důležité téma. Jde o otázku, co z lidského chování je výsledkem genetické evoluce trvající milióny let, a co je civilizační fasáda. Na odpovědích na tuto otázku závisí postoje například ve věcech lidské sexuality, politické teorie a praxe, kulturního střetu mezi Západem a zbytkem světa, a podobně. Tedy témata, která určují naše životy a vyhlídky do budoucna. Tvrdím, že v těchto věcech se orientujeme mimořádně špatně, doslova třeštíme. A když nějaký autor-režisér k věci přistoupí s nezodpovědnou bohorovností salonního intelektuála, má u mě smůlu, neodpustím mu to. (09.07.2016)

(Ne)prijemna postapo festivalovka. Ohromne pomale, takmer bez dialogov a hudby, ale s fajn atmosferou. Nenudil som sa, pacilo sa mi to, milovnikom ar*ovych picovin to velmi odporucam, no uplna hitparada to nie je. Velmi tomu totiz chyba nejaka scena, ktora dokaze zrazit do kolien a umocnit vysledny dojem. 7/10 (10.03.2019)

V prvom rade krátke objasnenie situácie. Survivalist nie je sci-fi, nie to v podstate ani thriller. Odohráva sa síce v post-apokalyptickom svete, ten tu však zastupuje jeden les a drevená chatrč v ňom. To len na spresnenie, pokiaľ by niekto chcel mať od filmu mylné očakávania. Survivalist je totiž čistokrvný, malý, lacný, festivalový indie film, v ktorom vzhľadom na takmer neexistujúci rozpočet nie je priestor na akékoľvek sci-fi výjavy, napínavé prestrelky, súboje, ani nič podobné. Toto je typický nízkorozpočtový film v jednom lese o troch hercoch, ktorý sa z minima snaží vydolovať maximum a je určený skôr pre úzku skupinu špecifických divákov. Vo výsledku však veľmi odvážny debut, ktorému sa darí budovať to o čo sa neraz iné vysokorozpočtové post-apo filmy iba neúspešne snažia. A to je skvelo vykreslená ponurá, depresívna atmosféra o prežívaní v jednej chatrčí a neustála paranoja a strach z každého človeka, ktorý sa v jej okolí môže vyskytnúť, rovnako ako následné zobrazenie narastajúcej (ne)dôvery medzi ústredným Survivalistom a dvomi ženami, ktoré sa do jeho života zamiešajú viac ako chcel najprv pripustiť. Jednoducho film o napĺňaní si tých najzákladnejších biologických potrieb a prežití, ktoré by u mnohých vyzeralo pravdepodobne veľmi podobne, keby k niečomu takému skutočne došlo. Neboli by to totiž pompézne súboje s ostatnými preživšími, ani neustále naháňačky skrz lesy, hory, ale ukrývanie sa a vyžitie s pár semiačkami a malou záhradkou. Nie je to síce vyslovene thriller, ale v mnohých momentoch tak dokáže byť Survivalist napínavejší ako iné post-apo filmy, tou neustálou surovosťou a vierohodnosťou situácií. Byť to v záverečnej pätnásť minútovke, kde už dôjde aj k nejakému tomu „akčnejšiemu“ (úvodzovky pri tomto slove radšej zdôrazňujem ešte raz!) dianiu o niečo napínavejšie a odvážnejšie idem bez váhania s hodnotením aj na tie štyri hviezdy. Takto ma to v závere po tom predošlom dianí skôr stratilo (nehovoriac o slabom zakončení celého diania), než akokoľvek potešilo. Každopádne na ďalšie filmy režiséra som veľmi zvedavý. CELKOVO: 3* (6/10) (26.02.2016)