Sing Street

Velice milé překvapení. Na film jsem narazil náhodou a jsem hrozně rád, protože tohle je feel-good drama jako střižené. Kouzelná hlavní dvojice a vesměs sympatičtí ostatní členové kapely, naprosto suprový soundtrack a celkově to uteče jako voda a zanechá za sebou příjemný pocit naplnění, který přejde až po nějaké chvíli. Sice chvíli trvá, než se to rozjede, ale pak to nabere neskutečný grády. PS : Jack Reynor mě vždycky jen štval. Tohle je jeho životní role a moje nejoblíbenější vedlejší postava...Zejména za poslední třetinu filmu 9/10 (29.10.2016)

Boy meets girl. Girl unimpressed. Boy starts band. John Carney přichází s novým hudebním kouskem, kde tentokrát hrají roli osmdesátá léta a teenageři. Pokud jste byli nadšeni z Begin Again, tenhle film vás nemůže zklamat. Carney opět dokazuje, že feel-good filmy prostě umí - a tenhle se u mě okamžitě řadí mezi nejpříjemnější filmy poslední doby. Vykouzlí vám od první minuty na tváři úsměv, který se vás bude držet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Pohodová hudba, sympatická parta outsiderů, milá lovestory a jedna hláška za druhou - prostě hudební komedie, jak má být! Odpouštím i ten přehnaně americký závěr, protože Sing Street se mi náramně trefil jak do noty, tak do nálady. Soundtrack je u hudebních filmů polovina úspěchu - a tuhle osmdesátkovou hudbu prostě nejde nemilovat! Už dva dny neposlouchám nic jiného než tenhle soundtrack :-) (22.05.2016)

Tohle byla hodně pocitová záležitost. Režisér John Carney si mě kdysi získal svým Once a jeho Love Song taky nebyl k zahození. A Sing Street si také drží vysoce nastavenou kvalitativní laťku. Tenhle příběh z 80. let z Irska mě hodně moc sedl. Nejen kvůli muzice, atmosféře, ale hlavně kvůli sympatickým hercům a perfektně zahraným postavám. Carney dokáže z herců vydolovat, tak výborně nenucené výkony, že je radost na to koukat. Navíc umí krásně propojovat hudbu s příběhem a díky tomu je muzika stejně důležitá jako obraz a mnohdy je i doslovnější. Navíc má Carney dost chytrých a zajímavých nápadů, díky kterým je film o dost příjemnější a zábavnější. Ferdia Walsh-Peelo je velmi dobrý a má dost talentu, což několikrát prokáže. I ostatní členové kapely jsou dobří, jen nemají tolik potřebného prostoru. Lucy Boynton je perfektní múza. Naprosto jsem chápal hlavního hrdinu, proč to všechno dělá a upřímně jsem mu přál, aby mu to vyšlo. Nejvíce mě ze všech herců překvapil Jack Reynor, do kterého bych to neřekl, že zvládne až takhle dobře hrát. Film má hodně dobrou atmosféru, a natáčení hudební klipů je lahůdka, a nebo taková snová sekvence je parádně natočená. Dost mě překvapilo, jak moc se filmu daří být dětský(na hranici puberty) a dospělý zároveň, hlavně v těch vážnějších momentech, které fungují. Samotné hodnocení filmu bylo pro mě oříšek, ale nakonec jsem nechal vyhrát pocity a proto plná palba. Sing Street je opravdu moc pěkně natočený film, který vypovídá o tom jaké je to být zamilovaný do muziky nebo do něčeho jiného a do jedné holky, která je vaší múzou. Kdo, zažil pochopí. (25.07.2016)

Lepší než Love song i Once. Love song si vlastně ani moc nepamatuju a Once byl o strašně citlivých a sentimentálních lidech, tklivé hudbě, nenaplněné lásce, těžkostech života a smutku a nebyl moc esteticky příjemný. Sing street je o období života, kdy ještě nemáte žádné šrámy a jdete do všeho naplno, kdy se zamilujete a žádná překážka není dost velká, aby vám zabránila získat milovanou osobu, nehledáte si záminky proč něco nejde, víte že jde vlastně všechno, o tom, že možná umřete, ale každý nebo starší sourozenec přinejmenším by chtěl být na vašem místě. Realistický a současně optimistický film. Protože to jde. Krásné. (20.04.2017)

Kolik kapel asi vzniklo kvůli jediné konkrétní ženské? Myslím, že bychom se nedopočítali. Takže jakkoli střeleně vypadá úvod tohoto retro hudebního filmu, rozhodně proti tomu v zásadě nic nemám. Irsko v 80. letech byla země, kde happyend znamenalo odsud utéci. A do této doby zasadil John Carney příběh mladého šikanovaného outsidera, ve kterém zužitkoval jak svůj cit pro hudbu, tak momentální retro nálady a pomrkávání po tom, jak vypadala hudební scéna v 80. letech. Carneymu tyhle nízkorozpočtové filmy jdou skvěle, tak mu radši nedávejte moc peněz ani herecké hvězdy. Za mne o parník lepší než vychvalovaný La La Land. (30.03.2017)