Porco Rosso

Porco Rosso se sice přímočaře hlásí ke světu dospělých z Miyazakiho filmů hlasem nejsilnějším, ale nevidím v tom žádnou jeho výhru. Získal se tím sice prostor pro cynismus a černý humor (hlavně ovšem pro — byť platonickou — lásku mezi mužem a ženou), tento u mistra vzácný potenciál však skromně zmírá pod hromadou rozevlátých pirátů a jiných taškařic, snad aby to nevypadalo, že bere sám sebe příliš vážně. Hluboký v srdci žal, na tváři lehký smích... vždyť víme. Ani trochu hloupý snímek, ghibliovsky pěkný, s mnoha kvalitami atd. Jen se v něm na můj vkus příliš nesourodě mísí komediální a „noir“ scény, hlavní tajemství zůstávají tajemstvími i po závěrečných titulcích a Miyazakiho četná poznávací znamení to nezachraňují, spíš naopak. Zkrátka mě to neuchvátilo. Rozpolcená slabší trojka. (02.03.2013)

Porco Rosso stojí neprávem ve stínu jiných Miyazakiho filmů, protože se může směle řadit k jeho nejlepším snímkům a možná k nejlepšímu vůbec. Miyzakiho pocta aviatice, kterou on sám je velkým příznivcem, je úžasně fantastická s krásným srdcem, kdy hlavní hrdina Porco (Marco) je velký sympaťák. Největší dojmy: perfektní soundtrack od Hisaishiho, který v tomhle filmu opět svým obrovským talentem vystavěl krásnou, ale opravdu krásnou atmosféru. Dále scéna, kdy vypráví Porco svůj příběh o "cloud prerie", která mě hodně dostala, a musím také zmínit závěrečný epilog a závěrečné titulky, které mi málem vhrnuly slzy do očí. Nechybí samozřejmě lehký humor, který je provázen celou Miyazakiho tvorbou. Moc moc se těším na pokračování tohoto díla, které má vyjít snad v roce 2012. (22.07.2011)

Porco je sympaťák, a jelikož jeho film spadá do nadprůměru Mijazakiho tvorby, jedná se o moc dobrý film (dokonce jsem zvažoval, zda nepřihodit pátou hvězdu). Má svoje skvělé momenty, nakonec jich však není tolik jako v případě některých ostatních Ghibliovek, a proto takhle. Mimochodem, Mijazaki pamatoval i na našince: https://twitter.com/josefhorky/status/320082633818255360/photo/1 (05.04.2013)

Balada o létání z doby, když se to ještě považovalo za dobrodružství. Díky Mistře, tohle mě chytilo u srdce. Niterný dojemný příběh o vzdušných soubojích nad Středozemním mořem zasazený do doby 30. let minulého století. Z italského prostředí, které je zmítáno krizí doslova číší temné stíny fašismu a militarismu, ale z filmu přesto dýchá duch svobody a touha po volnosti. Hlavním hrdinou je růžový vepřík Porco Rosso lovec lidí, který létá na červeně zbarveném létajícím člunu a prohání vzdušné piráty, kterých je obloha plná. Za svou zvířecí podobu vděčí kapitán Marco Pagoto tajemnému prokletí. Jeho úhlavním soupeřem se mu stane tajemný americký pilot Donald na hydroplánu Curtis, s kterým změří síly nejen v oblacích, ale i v dramatickém pěstním souboji. Prostředí ostřílených vzdušných jezdců zjemňují dvě křehké ženy. Jednou z nich je majitelka hotelu Adriano a okouzlujícího hlasu Gina, která má oči jen pro Porca a pamatuje si ho ještě s lidskou tváří. Dětský nevinný prvek zastupuje mladá zrzavá slečna, mechanička Fio Pikolo, která se stará o spolehlivost červeného aeroplánu. Na filmu je znovu poznat smysl pro nejmenší detail a mystické protiválečné prvky. Malebná muzika a vysoká akrobacie v leteckých soubojích se snoubí v harmonickém souznění. Létání nikdy nebylo krásnější. (22.02.2013)

Pro mě nejslabší Miyazaki. Pěkný příběh a příjemná animace opět nechybí, ovšem postrádal jsem více takových těch fantazijních "ten chlap je cvok/génius" momentů, při kterých jen koukám s otevřenou pusou, co se to v Miyazakiho palici zase zrodilo. Hold až na prasečí obličej je Crimson Pig příliš civilní. (17.03.2008)