Režie:
Hajao MijazakiScénář:
Hajao MijazakiKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Šigeru Čiba, Ikue Ótani, Tomohiro Nišimura, Tanie Kitabajaši, Čika Sakamoto, Hitoši Takagi, Sumi Šimamoto, Naoki Tacuta, Noriko Hidaka, Čie Kódžiro (více)Obsahy(2)
Sestry Sacuki a Mei se s tatínkem stěhují na venkov do strašidelného domu. Starší Sacuki musí převzít péči o domácnost, zatímco malá Mei objevuje zákoutí přilehlého lesa. Dívky se spřátelí s roztomilými lesními duchy v čele s obrovským chlupáčem Totorem a prožijí s nimi největší dobrodružství svého života. Nadčasový film mistra japonské animace Hajaa Mijazakiho v produkci studia Ghibli s ohromující obrazotvorností vypráví o každodenních radostech i trápeních diváků každého věku. (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (503)
Miyazakiho filmy se nedají seřadit do stupnice top. Záleží na vkusu. Všechny jsou na 100%. Totoro byl pohodový, s úžasnou animací, pěknou hudbou. Příjemná sonda do života japonské rodiny. Nejen pro děti, ale pro všechny, kdo mají děti a pamatují si, jak to vypadalo, když byly malé (moje žena se usmívala třeba ve scéně, kdy Mei spí poodkrytá a nakřivo - prohlásila, že si Miyazaki výborně prostudoval chování a pohyby malého dítěte). ■ P.S. Po varování z této diskuse jsem si pustil angličtinu. Hej, v japonštině je ta holčička trochu víc uřvaná :). ■ P.P.S. Moje jedenáctiletá dcera chce kočičí autobus (a s ženou jsme chvíli diskutovali, kolik má ta kočka vlastně nohou). ■ Doplnění 19. 8. 2009: Naše šestnáctiměsíční prťata tento film doslova milují (už asi měsíc a půl). Jsou schopná třičtvrtěhodiny sedět a koukat! Vyžadují ho 3x denně!!!!!! ■ Doplnění 28. 9. 2009: Aktuálně stačí už jen jednou denně, v pruběhu některých scén odbíhají. ()
Nejbáječnější příklad zábavného optimismu! Z Tonari no Totoro prýští všemi směry dětská nevinnost, hra a radost takovou silou, že ve mně pět minut po začátku filmu společně uhasily veškerý pesimismus a mrzutou náladu. Jakmile se dvojice roztomilých dívčích sester poprvé rozesmála a začala skotačit po louce, můj obličej prozářil tak tupý úsměv od ucha k uchu, až mne to zaskočilo. A nebránil jsem se mu! Tento snímek je pravým opakem filmů, jako je např. Requiem za sen nebo 21 gramů - těch nejsyrovějších depresivních příběhů. Všemu také pomáhají hodně veselé barvičky a děj, situovaný do panenské, kouzelné přírody. A když už jsem si myslel, že mne nedokáže nic překvapit, objevil se na scéně rozkošný Totoro se svými vtipnými, imbecilními, infantilními výrazy, začal poskakovat s deštníkem po lese jako bláznivý skřítek v těle sloního monstra anebo se smát jako zhulený teenager, a já věděl, že vtipnější animák jsem doposud neviděl. BOMBA! (Ale táta koupající se se svými dcerami v pidivaně byl trochu mimo mísu. WTF?) ()
Tahle japonská pohádka je moc pěkně ohudebněna. Tohle je druhá pohádka od Hayao Miyazakiho, kterou jsem viděl v orginální japonštině a opět to nebyl zážitek špatný. Všechny ostatní, které jsem viděl v češtině mě neskutečně sraly. Možná na tom tedy něco bude. V prvních 20 minutách jsem měl velký problém určit pohlaví jedné ze dvou hlavních hrdinek. Docela dlouho jsem si zvykal na zvýšenou uječenost dvou hlavních hrdinek. Zvykl jsem si. Můj soused Totoro je skutečně pohádka pro ty nejméně malé a trošku se stydím přiznat, že se mi docela líbila. Párkrát jsem se dokonce i usmál, protože ta menší z malých hrdinek nahazovala neuvěřitelně vtipné ksichty. Rozhodně bych však uvítal o něco propracovanější děj a hlavně alespoň SPOILER jednoho mrtvého rodiče na konci KONEC SPOILERU, který by zapříčinil alespoň malou hrátku s city. Nic z toho nepřišlo, takže se divák musí spokojit s příběhem, ve kterém 2 velmi upištěné děti ženského pohlaví jdou osídlit jeden starý dům, poblíž kterého řádí nějaký přerostlý medvěd se svojí bandou, která umí kouzlit. O děti se v našem příběhu stará pouze otec a jedna bába, jejíž vizáž je převzata z jiného díla Miyazakiho. Matku v současnosti nemají. Má totiž rýmu, a proto je dlouhodobě v NEMOCNICI. Asi jsem zrovna v nějaké super dobré náladě, protože s tímhle bych většinou autora poslal s odpadem do míst, která slunce často nespatřují, jelikož jsou často zakryta 1 až 2 vrstvami oblečení. Dnes to ale budou takové pěknější 2*. ()
80% - Zase jedna podivnost... Celý film jsem si říkal, jaký to má smysl, proč koukám na vřískající holky, a co je vlastně ten Totoro zač... Závěrečných 20 minut mě ale přesvědčilo o vyskoých kvalikách tohoto animáku. Zatímco začátek působí velmi dětským dojmem, až má starší divák pocit diskriminace jinou cílovou skupinou, závěr osloví každého. Výborný optimistický animovaný film Tonari no Totoro stojí za shlédnutí, pokud nespěcháte, a jste ochotni nechat se unést krásnou naivitou dětského světa. ()
Já chci taky takovýho krásnýho huňatýho lesního démona jako mazla a kámoše a kočičí plyšový autobus, co mu nápis s příští stanicí osvětlují dvě krysy :o) Roztomilost a optimismus srší na všechny strany, ale nesklouzne nikdy ke kýči nebo infantilnosti. Totoro je sympaťák až to bolí, vždycky když se objevil na obrazovce, uvědomila jsem si po chvíli, že se usmívám jako debil a jsem úplně nadšená. Scéna s deštníkem na zastávce tenhle pocit vzbudila asi nejvíc, Totorův obří úsměv a jeho vykulené oči mě naprosto odzbrojili. Přestože jde o pohádku vhodnou i pro hodně malé děti, je to prostě originální, neotřelé a zábavné i pro mě. Opět zjišťuji, že Miyazakiho fantazie nezná hranic a začínám si jeho díla víc než zamilovávat. ()
Galerie (54)
Photo © Studio Ghibli
Zajímavosti (23)
- Na film navazuje i krátké, volné pokračování s názvem Mei to Koneko basu (Mei a koťátkobus) z roku 2002, zaměřující se na postavu Mei a její dobrodružství s koťátkobusem, "potomkem" kočkobusu z původního filmu. (Hromino)
- Jména hlavních dívčích postav ve filmu mají obdobný význam. Mei je japonské označení pro květen a Satsuki označuje pátý měsíc v roce, tedy rovněž květen. (mr.filo)
- Po postavě Totora byl také pojmenován jeden z asteroidů: 10160 Totoro. (Hromino)
Reklama