Las garras de Lorelei

Jašterička Lorelei rada sa čvachtajúca v rieke Rýn a v rozpáraných hrudníkoch svojich nevinných obetí, už po stáročia vychádza na povrch z jaskyne ako prízrak napĺňajúci svoj osud monštra. Cez deň panensky krásne stvorenie sa počas prvých mesačných lúčov razom premieňa na šupinatú gumovú beštiu, ladne sa zakrádajúcu do ženskej internátnej školy za čerstvým mäsom. Lovec Sirgurd, najatý ochranca krásnych a šantiacich študentiek v plavkách, prípadne v nočných košieľkach vystavujúcich na obdiv svoje štíhle postavy pri každej príležitosti, legende o ženskom žabákovi neverí. Namiesto toho, aby sa záhadnej Lorelei pobehujúcej po okolí pozrel na zúbky (čo keby predsa), sa jeho jazyk vo voľnej chvíľke preplieta v jej ústach. Všetko má svoj čas, aj zabitie beštie :-) ### Úsmevný horor, v ktorom nie je núdza o amatérske scénky, podivné správanie sa postáv, krásne ženy a jednoduchú zábavu na úkor nedokonalosti myšlienky. Čím viac bude prístup diváka ku Las Garras de Lorelei otvorený a tým pádom viac prístupný lacnému béčku, tým bude zážitok v rámci možností aspoň za niečo stáť. P.S. musím povedať, že 3* dávam ako divák, ktorý tento postup naplno aplikoval. Ak by to tak nebolo, nájsť chyby a výčitky by nebol vôbec žiaden problém. (19.10.2009)

Amando de Ossorio pohrávající si s germánskou mytologií nezapomíná takřka nic ze svého templářského umu, ale kvalit slepoušů nedosahuje. I přesto se jedná o kvalitní zářez do mohutné větve španělského eurohorroru. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/amando-de-ossorio-las-garras-de-lorelei.html (14.06.2008)

Další perfektní atmosférický horror z raných 70. let španělské kinematografie ... Ossorio sice trochu uměle kombinuje mytologii a mysticismus s obyčejnou vyvražďovačkou, ale prostě to funguje. Příšera trhá krásný ženský i chlapy (ti už tak krásní nejsou ... ) na kusy svýma pařátama, vytrhává jim v detailních gore-záběrech srdce z těla, vizuální stránka a atmosféra je přímo úchvatná, holky zde hrají taky moc pěkný ... No a to, že příšerák je trochu "gumovej" mi v rámci věku filmu vůbec nevadilo. Protože ho Ossorio většinou šikovně schoval někde za rohem, ve křoví či za dveřma ... Výborná španělská horrorová labůstka, která svým věkem jen získává ... (04.01.2010)

Ve stejném roce, ve kterém natočil Amando de Ossorio třetí (a zřejmě nejslabší) film o nemrtvých templářích a ultra-levné béčko o upířích čarodějnicích, Night of the Sorcerers, se pochlapil a natočil i výborný Las Garras de Lorelei... Příběh je inspirován starověkým mýtem o krásné dívce žijící v jeskyni pod Rýnem... V noci se dívka mění v krvelačné monstrum (dosti podobné monstru z Creature from the Black Lagoon), které napadá bezbranné lidi, aby jim vyrvala srdce z těla, které potřebuje sníst, aby prodloužila svou vlastní existenci... Las Garras de Lorelei je skvělý film, ve kterém se kombinuje napětí s erotičnem a pěknými gore scénami... Je sice fakt, že by ve filmu mohlo být mnohem víc odhalených těl (přece jenom se podstatná část filmu odehrává na dívčím internátu), ale co už, člověk nemůže mít všechno... Každopádně všem fanouškům eurohororů 70-tých let musím tenhle kus (už jen pro skvělou atmosféru) doporučit... (26.02.2012)

V dnešní době by tenhle film příliš neobstál, ale vzhledem k době vzniku musím říci, že byť je příšerka gumová, tak je šikovně skrývána kameramanem, že dokáže i slušně napínat svým pařátem, kterým trhá na kusy především pěkné ženské ( Prsa, srdce ), máme zde tedy i obstojné gore a o pěkné ženy také není nouze. Nenudil jsem se, nestyděl jsem se a netrápil jsem se, tedy čtyřhvězdí na místě. 70% (04.04.2015)