Reklama

Reklama

Bílý balónek

  • Írán Badkonake sefid (více)

Obsahy(1)

Tento film získal v Cannes zlatou kameru a poté obletěl snad všechny festivaly. Na příběhu děvčátka, jež v den oslav Nového roku vymámí na mamince peníze na nákup zlaté rybky, ale cestou do obchodu je ztratí, je podepsán jako scénárista slavný Abbas Kiarostami. Jeho vliv se odráží i na rukopisu režiséra Jafara Panahiho, který byl ostatně nějakou dobu jeho asistentem. Film, který je takříkajíc o ničem: jedinou hádankou je, zda malá Razieh dostane své peníze ze škvíry, kam zapadly, do té doby, než krám s rybkami zavře. Ale kolik postřehů o městě, o životním stylu jeho obyvatel, o jejich lidské podstatě se vyjevuje v řadě setkání malé protagonistky, kolik poetického půvabu má tenhle malý velký film, který by u nás pochopitelně v kinech naprosto propadl? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

Ainy 

všechny recenze uživatele

Připadlo mi, jako by dal režisér Aidě volnou ruku, nechal běžet kameru a jen natáčel komunikaci mezi ní a dospělými herci. Její emoce byly tak čisté, že není možné, aby je zahrála podle scénáře. Ona byla skvělá, její úsměv, její slzy, její radost, když viděla svou vysněnou rybku. Jenomže u všeho ostatního jsem cítila obrovskou nudu. Dialogy mezi Íráčany v krámech byly neuvěřitelně stupidní a nekonečné. Neustále mluvili o jednom a tom samém, neustále se ptali na jedno a to samé, jako zaseknutá vinylka. Jedni o hadech, druzí o košili. Ubíjelo mě to. ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Minimalistická brilantní sonda do duše malého dítěte, jakou jsem snad v "západním" podání ještě neviděl. Devadesát procent filmového zážitku vám dá malá Aida, která doslova nesleze z plátna a ve své roli vám vyrazí dech bezprostředností a schopností zahrát cokoli, včetně velmi dlouhých spontánních monologů (jednoho napadá, kdeže je téhle herecké naději konec..). I v hodně netradičním a pro Čecha vzdáleném prostředí pro vás film na pár ulicích znovuobjevuje spoustu životní pravdy (scéna s hadími derviši). Vlastně ani nevím, proč nedávám za pět, snad proto, že Bílému balónku určitě nic nepřebývá a tak mám hloupý, nepodložený dojem, že mu ještě něco chybí. ()

Reklama

belldandy 

všechny recenze uživatele

Co vše se může přihodit kolem bankovky zapadnuté do sklepa uzavřeného obchodu. Vedle Dětí nebes (Majid Majidi, 1997) zase jeden z íránských filmů s jednoduchým příběhem a přesvědčivými dětskými hrdiny, který jímavě a přesto s lehkým humorem zobrazuje každodenní životní realitu Iránu. Je to takový iránský neorealismus. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Abbas Kiarostami nejen zřejmě hodně rozumí dětské duši, ale dokáže jako scenárista vygradovat v napínavé a pocitově náročné drama i takovou banalitu, jakou je z pohledů dospělých třeba jeden sešit a domácí úkol, jeden zavěsený klíč nebo jedna pětistovka. Mám pocit, že úplně nejpůsobivější je, když si svůj scénář zrežíruje sám a dodá tomu často jedinečnou vizuální poezii (Kde je dům mého přítele?), ale i v případě filmů dle Kiarostamiho scénářů točených jinými režiséry (jako Klíč nebo tenhle Bílý balónek) je to pořád silný zážitek a kdyby tohle byla moje první zkušenost s íránským filmem pro děti a mládež, asi jsem úplně ohromen. V prvních minutách mi film chvílemi připadal trošku průměrný, ale jak se stále více rozjíždělo malé, pocitově bezvýchodiskové drama malé holčičky, zážitek velmi rychle nabral na své síle. Krásný obyčejný příběh, silně lidský, do poslední chvíle napínavý, opět s tradiční ukázkou íránských reálií a skvěle rozehraný i v rámci epizodních postav. Jafar Panahi i díky svému velkému učiteli Abbasi K. rozhodně zabodoval již svým režisérským debutem. [85%] ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Malá dívka a velcí muži. Zlatá rybka a papírová bankovka. Štěstí a smůla. Banální mikropříběh odvíjející se v reálném čase. Nestane se nic, co by se kdykoli nemohlo stát v ulicích skutečného Teheránu, případně úplně jiného města. Nic, co by nám bránilo uvěřit. Unikátní je na filmu dětská perspektiva. Dívenka v hlavní roli, přecházející přirozeně od pláče k úsměvu, je úžasná. Panahi dokázal zachytit úplně obyčejný a plně oprávněný strach dítěte, bezbranného ve světě dospělých. Politika, armáda a náboženství jsou pro něj druhotné. Kdo chce odpovědi na velké otázky, musí začít těmi malými. 80% Zajímavé komentáře: Traffic, asLoeReed ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama