Italština pro začátečníky

Očekávala jsem komedii, takže prozření bylo až příliš tvrdé. Naštěstí tušíte, že se to bude ubírat hezkým směrem. Tak trochu jiné pojetí lásky, láska zde nevzniká velkými gesty a snovým zablýsknutím, ale drobnostmi, které jsou ve skutečnosti velkými akty lásky, a imanentní přitažlivostí, které prostě musí svést všechny spřízněné duše dohromady. (04.11.2018)

Nemůže být snad markantějšího rozdílu mezi evropskou (skandinávskou) tvorbou a současným Hollywoodským mainstreamem. Natočit tento snímek Hollywood (troufám si rozhodně tvrdit), vznikne z toho sladkobolný kýč jako prase. V případě Italian for beginners se jedná o lehce uvěřitelný hořkosladký příběh skupiny „obyčejných“ lidí, jejichž osudy se v daném čase vzájemně propletly. Divák je postupně seznamován s jednotlivými postavami, poznává jejich „ jizvy“, kterými je jejich dosavadní život poznamenal, vytváří si k nim určitý vztah a postupně si (chtě nechtě) získávají jeho sympatie. Snad nejvíce je to markantní při scéně, kdy se dobrotivý Jorgen Mortensen vyznává z lásky. Všude jinde bych se silně ošíval v křesle, zde mu to divák (člověk), v kontextu citlivě a přirozeně vylíčených předchozích minut, bezezbytku věří a stejné je to i se snímkem samotným. * ubírám za ten „americký“ konec, nicméně těžko by se žilo bez NADĚJE...79% (07.03.2011)

Film o nás. O lidech, kteří již máme nějakou tu životní zkušenost, o nás nedokonalých, prodírajících se životem, hledajíc partnery, o kompromisech a s trochou štěstí o nalezení sama sebe a třeba i lásky navíc. Krásný romantický odpočinkový film, navíc natočený podle DOGMA 95, čimž je nejpřirozenější jak přirozený může být a to se mi líbí nejvíce :) ps: Ať žije FIN ! :) (23.03.2007)

Zvláštní, jak jsou životy lidí, kteří se sejdou na kurzu italštiny, všední a obyčejné a taky nijak atraktivní a záviděníhodné, jak jsou ale zároveň neopakovatelné a mnohdy neuvěřitelné. Už ta směska : kněz, který má svoji definici víry a přístup ke kázáním, roztržitá cukrářka deptaná svým otcem, kadeřnice postavená před "morfinové" rozhodnutí u postele své umírající matky, laskavý leč impotentní recepční, kterému TO jde jen o samotě, a další, jejichž osudy se postupně propletou a všichni se sejdou na kurzu, kde na chvíli na vnější svět zapomenou, kde něco příjemného sdílí a to všechno je natočeno civilním, nenakašírovaným způsobem bez nátlaku na slzné váčky. Prostě film, který zahřeje. (07.12.2005)

První záběr filmu (na certifikát Dogmatu) mě trochu zarazil - představa romantickýho filmu mi s timhle konceptem nějak dohromady nešla. Nakonec to ale fungovalo skvěle, a to navzdory začátku věnujícímu se po seversku klasicky jen poškozenejm, zoufalejm a hnusnejm lidem (rodiče hlavních postav, farář opilec, ale i třeba žalostně křečovitý Hal-Finnovo držení se vybledlý vzpomínky na to, jak jednou u nich na stadionu hrál ten Juventus atd.). Ten konec na vejletě v Benátkách, kterym všichni tak trochu trochu symbolicky vykročili z tý ubíjející maloměšťácký šedi toho jejich dánskýho domovskýho prostředí i jeho toxickejch vztahů, tehle konec to nakonec završil krásně - pořád jsem trochu (asi předevšim kvůli avizovanýmu následování principů Dogmatu) čekal nějakou závěrečnou ránu na solar, ale on je to naštěstí ve výsledku opravdu romatickej film: Někoho, s kym ten život bude snad o něco míň zprdele, si nakonec našli snad všichni, a bylo to tak sympaticky, nenásilně a nekýčovitě podaný, že mě to jenom potěšilo a z toho filmu (navzodry tomu naturalisticky šedavýmu začátku) jsem měl jen radost. (23.04.2019)