Obsahy(1)
Cenami ověnčený herecký výkon Karla Dobrého ve scénické verzi románového bestselleru V. Sorokina v pražském Studiu Hrdinů. Román Vladimíra Sorokina Den opričníka je antiutopistickou vizí budoucího Ruska, které opět žije izolováno od světa, styky udržuje jenom s Čínou, vládne v něm car a jeho všemocná osobní stráž – opričnina – jako za časů Ivana Hrozného. V centru inscenace stojí opričník Andrej Danilovič, který vypráví o svých „hrdinských" činech, které spáchal během jediného dne a cynicky i s bolavou duší vypráví své představy o světě a sděluje své obavy z toho, kam se ubírá. Naprosto fascinující herecký výkon Karla Dobrého v roli Andreje Daniloviče patří k událostem, které nebývají na našich jevištích příliš časté. Herec získal za svůj výkon Cenu divadelních novin i Cenu Alfréda Radoka a byl nominován na Cenu Thálie. (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Karel Dobrý hraje naprosto skvěle, až jsem chvílemi přemýšlel, jest-li je tak geniální herec nebo budoucí pacient psychiatrie. Bohužel po chvíli jsem se začal nudit a začalo to i přes krátkou stopáž být dlouhé. I toto typické ruské téma mě také příliš nebavilo. PS: Pokud nejste příznivci herectví Karla Dobrého, Sorokina nebo náročného divadla, tak se tomu vyhněte. ()
Po Hastrmanovi jsem se chtěla trochu víc zaměřit na postavu Karla Dobrého. To jsem ale netušila, že tady se něj mohu zaměřit komplet. Téměř polovinu zahrál svoji roli na nahý. Ale o to tu přece jen nešlo. To jsou přesně ty hry, kde potřebuji být naživo v divadle, znát dokonale předlohu od Sorokina, protože takhle to bylo alespoň pro mě dost náročné pojmout a už vůbec hodnotit. Snad se mi podaří tenhle těžko stravitelný kus ještě jednou zhlédnout...…..takhle hodnotím pouze excelentní výkon Karla Drobného...….po všech stránkách. ()
Místy dost náročný text (pro mě) v kombinaci s minimalisticky výtvarným pojetím scény a dramaticky vypjatou hudbou. Do toho kombinace několika žánrů (pantomima, balet, opera) a Karel Úchvatný... Ehm... Dobrý. Jeho sugestivní herecký výkon, znázorňující všechny myslitelné běsy a zla, se mi dostal natolik pod kůži, že jsem chvilku přemýšlela, jestli jsem schizofrenní já nebo on. Velmi emotivně prožitá hodina a čtvrt. ()
Tak toto je tedy něco. Od Vladimíra Sorokina mám dvě přečtené knihy (Vánici a Telurii), ale tak nějak jsem si říkal, že Opričníka číst nebudu, ale počkám si, až se dostanu k tomuto představení. V tuto chvíli se přiznám, že jsem toto představení sledoval doma z gauče než přímo v divadle a asi mi i bylo v této pozici psychicky lépe. Karel není jen Dobrý, Karel je naprosto fantastický. Jeho rozervanost a odevzdání v tomto zajímavém scénickém prostředí je úchvatná. Jestli každé představení zahrál tak bravurně jako v tomto TV přenosu, vůbec bych se nedivil, kdyby po každém večeru si dal sezení s psychoterapeutem, aby se dostal zpět do přijatelného stavu. Text je opravdu velice náročný a ne pro každého. Člověk se v té ruské vizi fantaziích, představách , vizionářství a absurdních motivů lehce ztratí, v knize se lze vrátit, ale zde to zkrátka nejde. Na druhou stranu co nelze chytit v textu, dokreslí pohled na hlavní figuru. Rozhodně stojí minimálně za jedno shlédnutí. ()
Ačkoliv je divadelní adaptace nejlepší Sorokinovi Knihy velmi okleštěná (což je pochopitelné) a nezasvěcení mohou mít problém se v tom orientovat, tak skrz herecký výkon Karla Dobrého je duch předlohy grandiózně přetisknut. Tohle experimentální divadlo musel být zážitek. Připadalo mi, že některým divákům bylo z herce/postavy, kterou hraje, vážně zle. (Není se čemu divit. Dobytek věru těžkýho kalibru a přec s grácií - přesně podle mého gusta.) Je to však jen taková třešnička na vrchu požitku, který mi poskytla předloha, která se instantně stala mou oblíbenou knihou. ()
Reklama