Fitzcarraldo

Operu zrovna nemusím, takže celý ten nosný motiv šel trošku okolo mě..ale jinak je to úžasná podívaná=Fitzcarraldo jde za svým snem vytrvale a odvážně, podporován vlastním pološílenstvím..a právě takovíhle lidi klidně pohnou horou-často zbytečně, na blbou stranu nebo víc než chtěli..ale minimálně ten kulervoucí fakt, že pohli horou jim ve výsledku upřít nelze. (24.06.2011)

Problém a fakt, že je Fitzcarraldo o poznání horší než Aguirre, symbolizuje do značné míry jeho jazyk. Původně byl film natočen v angličtině a poté nadabován do němčiny. Prý kvůli snadnější domluvě mezi štábem a herci. Jenže němčina je díky dabingu nesynchronizovaná a méně věrohodná a angličtina zase chladná – přece jen Herzogovy filmy si žádají monumentální řeč Goetheho a Bacha a slyšet mluvit Kinského studenou angličtinou je přinejmenším faux pas. Klausovi tyhle peripetie očividně brání v rozletu. Nesálá z něj síla ducha a šílenství dovedený do krajnosti. Mamutí ego bylo zkroceno. I proto je Fitzcarraldo jediný film, kde ho herecky někdo překonal, byť se to nepovedlo člověku, ale stroji, konkrétně parníku. Technika překonává ducha i umění - pobíháni s teodolitem je pro Kinského podle všeho důležitější než christianizace domorodců a pro Herzoga je shánění bagru na vytažení obří lodi podstatnější než narativ. Ano, Herzog je mnohem víc jistější v polohách estéta a malíře než vypravěče. (28.03.2008)

Snad poprvé vidím od Herzoga příběh, který je prodchnut nadějí a optimismem. Fitzcarraldo je kladná postava, jeho posedlost je poměrně neškodná a roztomilá, má dar pro své šílené plány nadchnout okolí (a když náhodou někoho, jako třeba správce železniční stanice, zklame, stále jsou sympatie na jeho straně). Hlavně, jeho nápad není poháněn touhou po moci a bohatství, ani ho netlačí vyšší autority a cíli nepodřizuje své morální zásady. Když ve finále dosáhne svého a podaří se mu dostat operu (mimochodem před vznikem filmu největšího zástupce umění), nebezpečně to zavání frajeřinou. Pozorovat kontrast mezi křehkou kulturou amazonských indiánů a několika tunového železného kolosu má také něco do sebe. Ale co naplat, já raději Herzoga, který cynicky pozoruje dekadenci a rozklad svých postav. (06.01.2011)

Optimističtější verze Aguirra ponechávající si obrazové klady - nadmíru ikonickej parník a jeho přesouvání přes horu, obdivuhodné záběry detailní (mouchy na lucerně) i komplexní (obkruh z "rozhledny"), mračna indiánů... Však další "kvality" Aguirra postrádá. Herzog se tímto filmem přiblížil tradičnímu vyprávění a režii, (nicméně) ve své honbě za cílem není Fitzcarraldo tak posedlý jako Aguirre, natožpak tak démonický, a některé pasáže jsou poněkud zdlouhavé, čili bych si představil, že široce divácky atraktivní film není. Nebo ne na 84% ale tak 75%. (08.01.2013)

K hercovi menom Klaus Kinski mam naprosto ambivaleentny vztah. Jednak viem ze hoci je mrtvy, vo filmoch mi stale nahana hrozu .... hovori sa ze sam o sebe bol dost desivy. Zas dalsi narocny film na tocenie rovnako ako Aguirre, hnev Bozi. Domorodcom siel Kinski hodne na nervy, to chytry divak rychlo zbada, scena prechodu parniku cez kopec je masaker dodnes. Jednak je tu nieco ako prenikave architektonicke vizionarstvo - ten parnik myslim a kopec a jednak, film bol natoceny v nemcine a predabovany do anglictiny. Po porvy krat som pocul Kinskeho hovorit dost studenou anglictinou akokeby si nechaval tymto jazykom odstup. To prenikave architektonicke vizionarstvo bolo o tom, ze Fitzcarraldo chcel dotrepat do peruanskej dzungle operu : 81 % (06.04.2021)