Hold

Jacka Lemmona mám veľmi rád a obdivujem ho, že do každej svojej role vedel dať úprimné srdce. Keď mal byť excentrickým bláznom, tak takým rozhodne bol , ale keď ho rola stavala do pozície emocionálne nevyrovnaného chlápka, razom sa zmenil na neho. Bol to úžasný herec a svojim štýlom v tomto filme mi veľmi pripomínal herectvo Woodyho Allena. A tu jednoznačne ťahal celý film a bez neho by to určite nebol až tak skvelý zážitok. Jedine čo mi tu trocha vadilo bola postava jeho syna, nielenže mi prišiel rozmaznaný, ale aj bezcharakterný či tvrdohlavý. Ťažko som si na tuto postavu zvykal, ale v konečnom dôsledku aj táto postava tu mala svoje miesto aj priestor. Hneď od začiatku si film určil pravidla, ktoré mi veľmi vyhovovali. Tak začiatok je divoký, stred extrémne živelný a už ku koncu to má aj citovú hĺbku, tak u mna bez debát velká spokojnosť. (27.07.2023)

Příběh, který vypadá tak, že ho mohl napsat sám život. Film po celou dobu působí velmi civilně. Pod náporem právě propuknuvší nemoci a uvědomující si svou vlastní smrtelnost hledá snad až příliš lehkovážný otec (Jack Lemmon) cestu ke svému snad až příliš serióznímu synovi (Robby Benson), de facto se v omezeném čase snaží dohnat, co zameškal, když tu pro něj nebyl. Z druhé strany se pak syn snaží najít důvod, proč mít otce rád (důvod, který spočívá v něčem jiném, než že je to jednoduše jeho vlastní otec). Film za mě stojí a padá s výkonem J. Lemmona, jehož postava dokazuje, že aby si šlo člověka vážit, nemusí tento zrovna vymalovat Sixtinskou kapli či složit Osudovou, nikdo by po nás neměl chtít, abychom se obhajovali (via Red Dwarf - Inkvizitor) aneb K tomu být plnohodnotným členem společnosti bohatě stačí dělat různé srandy a šprťouchlata. Doufám (spiklenecky mrká a shání se po kostýmu kuřete)! 75 % (01.07.2023)

Vlastne malo všetko dokonalý timing. Otec sa chcel so synom zblížiť, keď ten už bol dosť starý, aby sa jeho lacným trikom dokázal postaviť. Takže namiesto zblíženia sa s ním musel najprv zmieriť. A syn mu za to nevyznal lásku, ani si s ním nedal pivo či futbal, ako by sa patrilo v opačnom garde, keby ho otec nezanedbával. Syn mu za to skúsil zachrániť život. Jack Lemmon skvelý v roli zabávača, usilujúceho o priazeň jediného člena obecenstva svojho života, ktorý sa vôbec nebaví. Film mi bol odporučený s dabingom, ktorý mi vadil iba vo veselšej rovine príbehu. Brabec mal síce priliehavý a charizmatický hlas, ale v situačnej komédii narážal na limity prekladu, kedy sa nedá veľmi brať do úvahy odlišný slovosled medzi obidvomi jazykmi, lebo gestikulácia alebo mimika herca chce zdôrazniť určité slovo, ktoré je v preklade na inom mieste. V dramatických scénach s pokojnejším neverbálnym prejavom naopak dabing z môjho pohľadu fungoval ako hodinky. (01.07.2023)

„Jestli tohle myslíme vážně, jsme v průšvihu.“ Film o vesměs vážných tématech podaný zároveň s obrovskou tragikomickou nadsázkou se v tomto případě vážně povedl. Myslím, že dnes už málokdo umí napsat tak skvělé dialogy, které vystihují ducha života, dokážou přinést naprosto nenucený humor a zároveň tolik toho o vztazích mezi postavy ve stejnou chvíli říct. S každou další scénou a zvratem jsem měl pocit, že proplouvám směrem k postavám této inscenace stále blíž, jako u televizního seriálu, který si vás možná získává déle, ale nakonec vás osudy hrdinů nepustí. Až jsem si na konci říkal, že bych si klidně přidal ještě třetí hodinku, protože by mě hodně zajímalo, jak by doposud věčně neklidný a přes úspěšné nalézání cesty k sobě často složitý vztah syna a otce pokračoval i po velkolepém, snad definitivně smířlivém večeru. Přibližně stejně zajímavé jako vztahové drama zůstává i vnitřní drama Scottieho, který se v průběhu bilance nad svým životem stále víc utvrzuje v dosavadních postojech k životu i okolí, ale zároveň si jasně začíná být vědom svých chyb. Dívat se na Jacka Lemmona, předvádějícího v plné formě excelentně vyváženou směsici komického i charakterního herectví, mi tady bylo stejným potěšením jako poslouchat původní český dabing s přesně padnoucím Vladimírem Brabcem. ***** „Teď už vím, co bych Ti chtěl zanechat, synu...“ Tohle je podle mě snad ten nejlepší film, který Bob Clark po sobě jako režisér zanechal. [90%] (03.10.2022)

Jack Lemmon je jeden z mých nej herců a každou příležitost ho vidět si hýčkám. Tribute je další z dokladů, že nebyl jen úžasný komik, ale dovedl mistrovsky zahrát i dramatickou roli. Jeho postavu tu vynášejí do nebe za to, že byl stráááášně zábavný. Yes, žil si podle svého a rodina a přátelé se buď přizpůsobili nebo trpěli, on to příliš neřešil. Skvěle je tu zobrazené, jak ho syn odstrkoval, protože způsob otcovství mu nevyhovoval, přitom mu otec zoufale chyběl, ale než takového, tak raději nic -  "Ještě nejsem připravený pro tebe brečet". Na druhé straně je ten film v mnohém hrozně vyčpělý a zatímco jiné zrají jako víno, tady bych to viděla přesně naopak. Pódiový výlev v závěru mi to z uvažovaných 4 hodil do 3*. (27.06.2023)