Opilí láskou

Takúto dávku romantiky by som zniesol v každom filme, nehovoriac o štýle, akým bola natočená. Nevtieravým, príjemným, ľudským. Režijne si ma Anderson získal hneď od začiatku. Myslel som, že dostanem len klasickú dávku rom-comu, no dotal som to, čo ponúkajú tradičné allenovky. A to film, keď potrebujete vymeniť mainstream za trošku artovejší a nezávislejší. Keby sa Sandler zo začiatku neprezentoval viac v charakterových úlohách ako je táto, mal by na svojom konte možno aj pár oscarových nominácií. 85%. (04.01.2014)

Opilí láskou.. Adam Sandler.. romantická komedie.. To co si člověk představí pod těmito slovy asi od filmu nedostane. PTA je jeden z nejlepších a nejoriginálnějších režisérů dneška a tímto filmem to jen potvrdil. Výborný soundtrack, který jen podporuje dost depresivní atmosféru hlavně z ůvodu filmu, kdy mě i napadlo srovnání se Synecdoche New York. Atmosféra se změní, když si hlavní hrdina najde lásku. Film do té doby vypadá jako ukázko o tom, kam až člověka může zahnat samota v dnešním světě, ale poté se hrdina vzepře a zlikviduje své problémy. Všichni herci si odvedli svoje a Sandler ukázal, že zvládne i něco jiného než retardované komedie. 90% (07.07.2012)

Zvláštny film. Ide vlastne o taký multižáner s netypickým, vážnejším Sandlerom, kde sa miesi štipka humoru s romantikou a drámou. Ani jedna táto zložka však nevyniká, tiež dejová linka nie je ničím výnimočná, síce dokáže udržať pozornosť, ale ani veľmi nenadchne. Na druhú stranu však na mňa film pôsobil príjemným dojmom a pocity, ktoré vo mne vyvolal boli celkom pozitívne. Neviem čím to je, ale Anderson to proste vie. Vždy ma dostane minimálne po tej pocitovej stránke. Preto u mňa celkom spokojnosť. 70/100 (16.07.2014)

Postmoderně příznačně žánrově těžko zařaditelný film, v němž nadmíru osobitý režisér Paul Thomas Anderson umně a podivuhodně namixoval stylový filmový koktejl z romantické komedie, psychologického dramatu, kriminálního thrilleru a snímku o psychicky narušeném jedinci s obtížně zvladatelnými návaly agresivity a vzteku, který má mírné příznaky autismu či podobné psychické nemoci. Co Andersona dělá Andersonem (zasvěcení vědí, že podobně ,,divné" filmy točí i další Anderson - Wes, jehož snímky také ocení spíše divák artových či experimentálních filmů) - velmi originální práce s filmovou hudbou a střihem, která má navodit pocit psychického rozpoložení duševně narušeného člověka - tedy hlavního hrdiny (zvláště silná je až stresující scéna v první třetině snímku, kdy se na Barryho (a tím i diváka) doslova valí neurotizující stimuly z okolí jeho kanceláře - neodbytné telefonáty, cynická a nepříjemná sestra, právě dohazovaná nechtěná známost i karamboly v sousední dílně...). Na tomhle filmu je také nejlépe vidět, jaký kus cesty urazila americká kinematografie od dob tématicky podobného Rain Mana (lineární děj, klasická forma filmového vyprávění...) k Opilí láskou (linearita děje je záměrně několikrát narušena, mnohé v ději zůstává záměrně nevyřčeno, tvůrci experimentují s velmi originálními barevnými předěly atd.). Za zmínku rozhodně též stojí herecký výkon Adama Sandlera, kterému P. T. Anderson dal ve svém úžasném snímku možnost ukázat, že není hercem jedné role a že v sobě ukrývá i nezměrný dramatický talent (který později úspěšně rozvinul třeba ve Volání o pomoc...) Podobné filmy: Dedication, Rain Man (18.10.2008)

Tak ted jsem si definitivně potvrdil, že Anderson není muž jediného filmu. Kolik už bylo natočeno romantických komedií a ten machr přesto natočí něco tak originálního, že nad tím zůstává rozum stát. Snímku dominují technické kvality-parádní hudba a kamera. Výběr hlavních herců je taktéž výtečný, nikoho jiného si v jejich rolích nedovedu představit. Už se nemůžu dočkat dalšího filmu tohoto skvělého rejži. (26.05.2010)