Cikáni

Poprvé v životě se mi stalo, že jsem usnul v kině. Ale na obranu Cikánů to nebylo ani tak kvůli jejich nezajímavosti, spíš šlo o to, že ne úplně vždycky má člověk dostatečnou kulturní kapacitu na 2 hodiny dlouhý a téměř 100 let (!!!) starý film. Ale pokud se na to někdy cítit budete, určitě tomu zkuste dát šanci, za ten zážitek to stojí - ať už pozitivní nebo negativní :) (29.11.2014)

Česká kinematografie období němého filmu představovala v mezinárodním kontextu horší průměr. Mezi několik málo výjimek patří i Cikáni Karla Antona, který už ve svém debutu dal jasně najevo, že nehodlá přistupovat k filmu jako k pouhému produktu zábavního průmyslu. Umělecké ambice, které v Cikánech naznačuje mj. působivé a zároveň nepopisné řešení závěrečné scény s popravou, režisér později potvrdil i v Pohádce máje (1926) a především ve vynikající Tonce Šibenici (1930). (11.12.2014)

Karel Anton byl filmový režisér mezinárodního významu. Pochopitelně, i Cikáni trpí dětskými nemocemi počátků filmového umění, Anton měl své německé i francouzské vzory a na Cikánech je to vidět. Uměl na svou dobu velmi avantgardně střídat dějové linie v čase i prostoru. Filmu dodal na kvalitě i dodatečný hudební doprovod, zvlášť klavírní motivy jsou velmi působivé. Herci pochopitelně, jako vždy v němém filmu, hodně deklarují, hodně vyjadřují pohybem a mimikou, bohudík, že jen málokteří to přenesli do zvukového filmu. Theodor Pištěk a jeho scéna znásilnění je však skvělá. Jen místy trpí film naivností, zvlášť po názorných ukázkách toho, co předtím deklarují titulky ("Vojáci odhazovali zbraně"). Přesto tento film patří do historie českého filmu a čtyři hvězdičky si zaslouží. (22.09.2014)

Můj první viděný československý němý film. Byl jsem docela překvapen z toho, že už tehdy u nás vznikl film takový, ve kterém 1. děj je zčásti retrospektivní, 2. jednotlivé postavy jsou poměrně dobře vypracovány. délka filmu: necelých 120 minut - což je pro mně taky trochu zápor, protože sledování se vleče a zkrátit by to určitě šlo (23.10.2008)

Snímek jsem zhlédl vlastně náhodou, protože jsem poprvé navštívil film "naslepo" v hradeckém Bio Central. Bonusem němého filmu totiž byl doprovod živé elektroničtější muziky v podání Martina Tvrdého alias Martina Hůly alias Bonuse. Přestože více méně zvítězila forma nad obsahem, jsem se náramně bavil. Muzika totiž cíleně odrážela a svým způsobem shazovala tehdejší tvorbu plnou až hereckýho kýče, aspoň já měl takovej pocit. Vzal jsem to jako poctu němýmu filmu, třeba proto, že to někoho může inspirovat k přečtení si původního textu. (12.12.2014)

Z dnešního pohledu brakově natočená selanka. Ale dobrá, žádnej F. A. Blbec ;) (19.07.2009)

Nechci být rasista :-)D (02.12.2010)

Překvapivě dobrý snímek z počátku 20. let diváka zavede nejprve do Benátek, kde sledujeme mladého gondoliéra, jemuž odloudil milenku bohatý cizinec. Pak se přesuneme o několik let dopředu, kdy do české krajiny přicházejí dva muži, z nichž ten mladší se snaží najít domov své matky. Jak čas plyne, je odkrýváno jedno tajemství za druhým a současně odkrýváme osud všech postav. To prolínání je ale moc pěkně vystavěno, dobře načasováno a díky krásné kameře a hereckým výkonům se jedná o velmi dobrý divácký zážitek. Možná i díky autenticitě exteriérů. (11.02.2023)