American Honey

Novodobá, vyprázdněná nádhera snímaná citlivě a opatrně - ponořená do metafor s živočichy, chytání hmyzu (propuštění včel, želvy na svobodu) nádherných ručních záběrů na panorama Ameriky, sexu, vztahu Star a Jakea. Hypnotické zpomalovačky tance, emocionální zápletky života. Pro někoho možná artově a hudebně kontroverzní (žánrově návrat do starých časů), ale tohle je realita a Andrea Arnold ji točí dokonale. American Honey rozhodně není pro masy, ale náročnější publikum hltající Gummo, nebo vizuální Spring Breakers. Závěrečná scéna v doplnění God's Whisper mrazivá, záběr ve vodě úžasný. ___ po velkém plátně zvukově trojnásobně vtahující [Cinematik, 2017]. (20.02.2017)

Pokud má být American Honey filmem pro tuto generaci, tak potěš koště. :) Lehce amorální, ne tak zábavné jako Spring Breakers, zato mnohem hodnotnější a neuvěřitelně přirozené (klidně bych tomu věřil i ten sex před kamerou). Sasha Lane a Shia LaBeouf extratřída. A letos fakt nejlepší soundtrack. God’s Whisper - Raury (12.10.2016)

Aj napriek dlhej minutáži sa vo filme nič prevratné nedeje, čo môže niekomu značne prekážať. Pokiaľ to však zahodíte za hlavu a necháte sa unášať na vlnách týchto mladých ľudí, ktorí blúdia naprieč Amerikou a vlastne aj celým životom, tak z toho vyjdete minimálne spokojní. American honey v sebe skrýva niekoľko krásnych momentov plných slnka, mladíckej nerozvážnosti, je o túžbach, úniku a o oslave slobody. Hlavná hrdinka navyše podáva skvelý výkon a nemusí bojovať o vaše sympatie. V podobnom duchu je celý film. Nežiada vás, aby ste ho milovali, iba plynie a ukazuje partiu mladých ľudí, ktorí sa učia žiť tak, ako to momentálne najlepšie vedia. A napriek tomu, že nie sú v ľahkej situácii, film vám nespôsobí žiadnu depresiu, naopak tak zvláštne niekoľko krát pohladí na duši. ***Po druhýkrát videné na veľkom plátne. Čaro filmu pretrváva, soundtrack už hrá v aute. Cinematik, 2017 (17.02.2017)

Často nadávám na zdlouhavé filmy bez pořádné zápletky… a tohle kupodivu nebude ten případ. Road tripy jsou boží věc a tohle je možná ten nejlepší, co jsem kdy viděla na filmovém plátně. Je jiný. Jeden z těch filmů, které si vás získají tím, jak jsou natočené. Naprosto dokonalá hra se světlem. Jednoduše hoďte všechno za hlavu, kochejte se každým záběrem a nechte se unášet na vlně osvěžující hudby. Plný počet nakonec dávám zcela pocitově, protože jsem si užila každou minutu té dlouhé stopáže. A o tom to koneckonců je. Zpívání American Honey v dodávce nejlepší, scénu po ní už jsem nepotřebovala. (15.10.2016)

Filmy Andrey Arnoldové mě fascinují tím, že jsou skličující i povznášející zároveň. Úplně bych ji neobviňovala z realistické nebo snad dokumentaristické filmařiny. Její filmy jsou stavěné, nikoliv vypozorované. Stavěné jako pohádka a manipulované po vůli tvůrkyně k naplnění její představy. Vyprávějí opisem, jestli to jde takhle říct, možná si nemůžu jenom vzpomenout, jak se tenhle princip jmenuje. Ráda vidím film, kde je hlavní postavou do sebe uzavřená pozorovatelka, která si udrží svou vlastní osobnost i po srážce s novým, jiným, svůdným světem. Ráda vidím film, který je výsostně introvertní, nesnaží se tuto charakteristiku léčit a používá ji jako platný způsob sebevyjádření. (13.02.2017)