Manhattan

Jedinečný atmosferický formální new yorkský kousek, kde se Woody Allen nechal vést sílou vlastního scénáře a v poeticky stylizovaném černobílém filmu s psychologicky vztahovou zápletkou 4 až 6 lidí zahrál v roli Isaaca svou nejprocítěnější postavu, s postupně se odkrývající sebestřednou povahovou slabinou. Širokoúhlý rozměr filmu funguje k zachycení panoramatických dominant milovaného Woodyho města a Manhattanu, kde zní neuhasínající hudba George Gerschwina a jeden den střídá další noc, podobně jako jsou střídány večírky a jiná místa setkávání ústředních postav, zde působících. Zpracování prvků světla a tmy zajímavě rýsuje detaily tváře měnící se vývojem událostí, výtečně vystavěná dramaturgie s proměnlivou montáží sekvencí s nápaditými motivy posunuje film a propracované dialogy ani na okamžik nenabídnou zvukově slabé místo neklidného filmu neklidného tvůrce. (03.01.2009)

Paradoxně nejméně oblíbený Allenův film patří mezi fanoušky k těm nejoblíbenějším, k jejichž řadám přičítám i sebe. Allenova poloha v Manhattanu mi vůbec dost sedla - Allen se nesnaží být za každou cenu vtipný; je více hloubavý až melancholický; mluví se tu sice pořád hodně, ale ne tolik, aby to diváka odradilo; jednotlivé epizody jsou rytmizovány úsměvnými (hudebními) "intermezzy" (o celkově výborném výběru hudby se ani nemá cenu zmiňovat); až magické vyobrazení Manhattanu, respektive New Yorku prostřednictvím famózní širokoúhlé černobílé kamery Gordona Willise (přesto bez nominace na Oscara); tu a tam Allen skrytě či otevřeně odkazuje na jiná filmová díla, tvůrce či celá kinematografická období (Casablanca, Mlčení, Fellini, němý film ad.). Prozatím nejdospělejší allenovka. (07.11.2014)

Kadencia dialógov je slušná, prúd myšlienok detto, zostáva už len posúdiť ich kvalitu a rozhodnúť sa, či ich považovať za pseudointelektuálne kraviny, vatu, alebo relevantné úvahy existencializmu. Hodnotenie vyššie zrejme poukazuje na moje príklony a rozhodne nedopomohla ani ústredná téma o štvoruholníku lásky. Synopsie snímky taktiež nabádajú, vraj je film vyznaním lásky k NYC; zrejme som počas sledovania fetoval, žiadne vyznania smerom k mestu som tu okrem úvodného štvorminútového intra nezbadal, ktoré ale, musím uznať, bolo skutočne impozantné (plus niekoľko záberov neskôr). Tiež musím ale uznať niektoré ďalšie faktory – aj napriek mojej averzii voči predmetu, scenár po formálnej stránke excelencia, Allen sa nestal legendou scenáristiky a réžie preto, že by písal úplné hovná; a tiež celkovo kamera a snímanie v pomere 2.35:1 vykúzlili skvostné obrazy nielen exteriérov či interiérov, ale aj tvári počas rozhovorov. Allenov Manhattan som si vyhľadal so zámerom a nádejou, že by mohol niesť potenciál poraziť Stoneov Wall Street, čo sa vizuálnej pocty New Yorku týka, ten však ale aj naďalej pevne sedí na tróne. A vďaka Danielke za pozretie, cením. Nabudúce snáď pri menšej kktine :D (komplet galéria: x / x) (x / x) "They probably sit on the floor with wine and cheese, and mispronounce 'allegorical' and 'didactism.'" (15.10.2023)

Manhattan je nepochybně filmem přelomovým a Woody si byl jeho exkluzivnosti vědom. Spolehlivě fungující schéma, které si "vyzkoušel" v Annie Hall, v Manhattanu propojuje s výraznou artovostí a kultivovaností. Důraz na kompozici scén, na hudební složku (jeden z mála Allenových filmů, v němž nezní především jazz), černobílost a širokoůhlý formát, to všechno z něj činí mimořádnou událost. V mladších filmech, zpracovávajících podobné téma (Hanna a její sestry, například), je Allen jaksi civilnější a méně "vypjatý", lze-li použít to slovo pro útvar v podstatě bezchybný. Je skoro povinností, sledovat Manhattan na velikém plátně, ničím nerušen, pohodlně usazen a "správně naladěn". Z napsaného ovšem plyne, že se lze s vyzněním tohoto filmu velmi snadno minout, což je však rozhodně škoda... Samozřejmě, i bez možnosti kvalitní reprodukce zůstává brilantně napsaný scénář, spousta nesmírně vtipných a neotřelých "hlášek", bezchybná psychologie postav, mnoho neuvěřitelných ironických šlehů, skvělé herectví všech zúčastněných... pak se ovšem může snadno stát, že Manhattan zůstane jen "jedním z mnoha", nikoli filmovým svátkem, podobným degustaci archivních vín nebo návštěvě koncertů v pražském Rudolfinu... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Cival, Nathalie (05.02.2012)

Zvláštní… New York miluju, i když jsem tam nikdy nebyl (ale vím, že jednou tam budu žít, to jen tak na okraj :-)) a přesto nemůžu filmu, který prakticky vyznává lásku tomuto městu, dát více než průměrné hodnocení. Ano, místy je to vtipný film a ano, ta hudba krásně podtrhuje atmosféru, ale to je vše, co jsem si z tohoto snímku vzal. Vše ostatní mě jen tak minulo a já opravdu nevím proč. Má se za to, že tohle je hned po Annie Hall nejlepší Woodyho film. Ne, není. Ale zatímco u Annie to označení chápu (i když ten film mě taky nedostal tak, jak Woodyho jiné filmy, ale dokážu pochopit, proč si jej fanoušci tak cení) tady bohužel tápu, stejně jako tápe Woody po naprostou většinu filmu. 60 %. (22.08.2012)