Zpovídám se

Áno, je pravda, že Hitch má vo svojej filmografii aj lepšie kúsky a pravdepodobne by I Confess zapadlo niekde do priemeru. Dôvodom prečo sa tak nestalo je absolútne dokonalý a presný herecký výkon Montgomeryho Clifta. Pre mňa podstatou nelogické spovedné tajomstvo a s ním spojené konanie je v jeho podaní úplne presvedčivé. (02.06.2011)

Rezignujem na používanie výrazov ako "nevšedný" a "atypický" či "netradičný" v súvislosti s Hitchcockom, lebo to nemá zmysel. Totiž, asi každý jeho film spĺňa kritériá pre takéto označenie, a I Confess nie je výnimkou. Spletitý, tajuplný, nejednoznačný, prekombinovaný, nečiernobiely. Na križovatke osudu sa opäť stretávajú charaktery rozličného spoločenského postavenia, medzi ktorými nechýba nemecký prisťahovalec so ženou, mladý kňaz, jeho dávna láska a jej manžel z dobrej rodiny, prokurátor, dôsledný detektív a... mŕtvola právnika, ktorého nikto príliš dobre nepozná. V zásade dômyselná vzťahovka, komorný thriller s princípmi noirového filmu, dráma zo súdnej siene.. a to sme sa ešte nedostali k motívom, ktorých je viac než dostatok. Viera, láska, zodpovednosť, túžba, nádej, pracovné zapálenie. A kto je ten zlý? Kňaz, ktorý stále miluje? Žena, ktorá i keď je v manželskom zväzku, po ňom ešte stále túži? Detektív, ktorému ide len o vyriešenie prípadu a nestará sa o to, čo tým spôsobí a koľko životov zničí? Prokurátor, ktorý chce vyhrať súdny proces? Alebo utečenec, ktorý spraví všetko pre to, aby už nemusel vidieť svoju ženu ťažko pracovať? Vrahom síce môže byť záhradník, ale odpoveď na položené otázky sa skrýva v každom z nás. Záver je toho dôkazom. 85% (28.04.2014)

"In nomine Patris..." Montgomery Clift praví: "Břímě slov přebírám, neporuším pečeť zpovědnice, nesoudím, sám jsem vězněm pozemské mlýnice. Zavázán jsem slibem prostým, opatruji ticho božích hostí, mlčení je odpověď má..." Otevřeným oknem, směr vraždy, oběť leží na zemi, je pár minut po činu. Osudná to noc, soudný den. Nad propastí, nehroutím se, ne/vy/zradím. Zločin v konfrontaci se svědomím, zpověď v konfrontaci s oddaností úřadu. Zločin tíží, krade charakter. Zločin kněžské roucho poskvrnil. Obrození dávné lásky vývěsním štítem k vydírání. Vraždou volní, ubráněni, oproštěni. Monty Clift se přibližuje pohledným šepotem, zadumaností, důstojností, přemýšlivostí, ctihodností a... mlčí, mlčí hrdě, mlčí pokorně, mlčí slibem. Objímá tu dosažitelnost tajemství pevnou vůlí, zrcadlí se v chůzi poklidné. Vzor kázání mravů, dobra a naděje přijímá úděl dehonestace, úděl obžaloby soudu. Ochránit jeho čest před lynčem lidského tribunálu je povinností. Kdo vinen, nevinen, odsouzen. Všichni pijeme ze stejného poháru, vodu dobrou i špatnou. Odpuštění vyslovené, vírou rozhřešené. Nepromluvil, duše odrazem čistoty, zproštěn viny podezření. Samotný ďábel - pokušitel se zlými skutky přiznal, potrestal sám sebe pouhým naznačením, podezíravostí. Silný postoj nepolevil. Katarze myšlenky, která se stala zkázou. Světlo a tma zločinu a trestu, svoboda a hřích, hrdost a zbabělost. Váha zločinu, tíha viny. Želízka zpovědi, želízka svědomí. Až příště půjdu kolem kostelních zdí, zastavím se a nahlédnu do jejich nitra. Samo denní světlo mi bude svědkem, já stočím svůj zrak k oltáři i ke zpovědnici, zasním se a budu ve svých představách očekávat přítomnost plachého elegána Montgomeryho Clifta. :-) (03.06.2015)

Další výborný Hitchcock. Každý jeho film (který jsem spatřil) je přinejhorším lehce nadprůměrný, ale většinou se jedná o filmové orgie. Tenhle příběh je celý vyprávěn pomalým tempem, které ale s každou minutou nabírá pořádnou gradaci. Divák je z průběhu ukován v křesle a usilovně přemýšlí jak vše dopadne, div si nehty neukouše ;-). Skvělé napsané, obsazené role včele s Montgomery Clift, Anne Baxter. Pozadu ovšem ani o píď nezaostává O.E. Hasse – jako řádný slizoun. 9/10* (01.11.2009)

Kňaz, vedomý si spovedného tajomstva, je z jednej strany týraný policajným obvinením zo spáchaného zločinu a z druhej strany opakovaným apelovaním spovedajúceho sa zločinca na nevyzradenie toho, čo sa dozvedel pri spovedi a teda na nespreneverenie sa vysväteniu za kňaza. Navyše ho dostihuje vlastná minulosť: motívom, na ktorom podozrenie stojí je v podstate nevinný románik, ktorý mal ostať zabudnutý, ale štátna mašinéria moci, súdnych procesov a vynucovania spravodlivosti si so sebe vlastnou perverznou chuťou rada zgustne na prepieraní intimít. Na svetlo božie vytiahnutá osobná záležitosť spôsobí, že zo služobníka cirkvi sa stane takmer adept na lynčovanie bez ohľadu na jeho skutočnú vinu. Zaujímavý príspevok k zmenám kolektívneho vedomia, spôsobeným dojmologickou interpretáciou, vytvorenou mocenskými štruktúrami. Hlavný hrdina nemá na uvedené formovanie takmer žiadny vplyv, viazaný mlčanlivosťou. Okrem dvoch troch planúcich pohľadov je naozaj po celý čas postavený do roly krotkého baránka (ako trefne poznamenáva aj užívateľ efko). (25.03.2008)