Raw

Vlastně standardní coming of age film, který nakonec vůbec není tak kontroverzní, jak se tváří. Brutalita tam je, ale ne nějak krvavě zábavná a téma dospívání, životních zkoušek a iniciace je podané dost jednoduše. Vizuál je působivý a ústřední hudba naléhavá, stopáž by zasloužila zkrátit (hlavně úvod je trochu roztahaný), ale jinak se jedná o lehce nadprůměrný film s trochu zbytečnými krutostmi. Za podívání ale stojí. (03.04.2017)

No já nevim. Mě asi nejvíc šokovalo, když jedna ze sester prováděla veterinářský úkon na krávě. Jinak tu nebylo nic, co bych ještě neviděl v jiných kanibalistických hororech. Po stránce psychologické také nic moc. Vegetariánka ochutná maso a rupne jí z toho v bedně. Ducoumau se sice snaží divákovi namluvit, že je v tom něco víc, ale není. Takže asi nejblíž to má k lehce úchylnému dramatu, ale ani v tomto ohledu to ve mě nějakou výraznější stopu nezanechalo. Filmu se dá přiznat hodně slušná obrazová stránka a solidní dojem na mě udělala i hlavní představitelka, byť byla nucená místy až nesmyslně přehrávat. Vážně nechápu, proč zrovna tohle vzbudilo takovou pozornost. 30% (02.06.2017)

Tak dlouho jsem čekala na tuhle lahůdku a konečně jsem se dočkala. Ani nevím, co se mi líbilo nejvíc. Všechno bylo tak skvěle provázané, že z toho vznikl epesní celek. Vegetariáni a zároveň kanibalové, kteří jsou navíc veterináři. Nápad století. Výborně to do sebe vše zapadlo. Navíc nikdo ze zúčastněných se nestyděl ukázat víc, než je třeba a to jen umocnilo celou autenticitu filmu. Já jsem nadšená. Jediné upozornění, které je třeba zmínit: nepouštějte si to u jídla. (04.06.2017)

Nemusím mít úplně všechno, říkal jsem si několikrát během projekce. Evropská černohumorná artovka o tom, jak dívka vstupující na vysokou školu poznává sebe samu a svou roli ve společnosti. A francouzská režisérka Julia Ducournau k tomu používá dost netypické cesty, ovšem ve výsledku je žensky jemná, intimní, autentická, neotřelá. Neuhne, když jde do tuhého, až na kost, chcete-li. Otázka, zda to divákovi stačí. Hlavní hrdinka, která mimochodem hraje skvěle, své stěžejní životní nástrahy řeší výhradně přes tělesno. Těch témat je přespříliš (šikana, kanibalismus, anorexie, homosexualita, vegetariánství), přesto onen rozklad příčetnosti hlavní hrdinky má něco do sebe. Holt Francie jiná. Zase. (11.06.2018)

Studium na francouzské veterině je tedy pořádnej Zmijozel. Nikoho z absolventů bych nenechal ani podojit kočku. Není se co divit, že párek jeblých sester získal útočiště právě tam. Kulisu pro šmakulózní Prostřeno! máme tedy loženou, jenže paní režisér je artová blbka, která se touhle antropofágní vyprávěnkou snaží Nastavovat Zrcadlo. Komu, čemu, nemám šajn. Ale úplně živě vidím ty hipsterské chcípáky, kteří si po premiéře hrdě porovnávají obsahy nablitých pytlíků, blábolíc o mocném emocionálním prožitku. Tak si to užijte. (31.05.2018)