To the Bone

Když jsem zjistila, že bude film pojednávající o tak choulostivé věci, jako je anorexie, jásala jsem. Už léta nechápu, proč je filmů o lidech s poruchou přijmu potravy tak strašně málo. Film mě ale hrozně zklamal. Nenabízí nám žádný náhled do křehkých duší dospívajících dívek a chlapců, kteří těmito poruchami trpí. Lily Colins podle mě byla skvělá. Romantická linka mi ale přišla hrozně na sílu, uměle vytvořená jen, aby film vyšel vstříc náctiletým divačkám, které čekají ohromnou srdcervoucí love story dvou nemocných děcek (viz Hvězdy nám nepřály, Five Feet Apart apod.). Nechci si ani představovat, co si o lidech s anorexií musí po zhlédnutí filmu myslet lidi, kteří s nemocí nemají žádnou bližší zkušenost. Ne, není to rozmar rozmazlených dětí a tanečníků. Dost možná Ellen dřív někdo ublížil, vysmíval se jí apod. Ale jak to v jejím případě ve skutečnosti bylo se bohužel nedozvíme. ||||||||||||||||||||||| NEJSNADNĚJŠÍ DIY NÁVOD NA ŽIVOTNÍ DRÁMU: 1. Pořiďte si nějakou sympatickou nemoc – rakovinu plic, cystickou fibrózu, nebo právě „nejsnáze splašitelnou“ anorexii. 2. Nechte se hospitalizovat. 3. Čekejte. 4. Zanedlouho přikluše dokonalý protějšek se stejným nebo podobným osudem. 5. Chvilku se z toho budete společně skoro dostávat a pak jeden z vás možná zemře (teda jakože zemřete oba, ale jeden z vás – ten šťastnější – to bude mít za sebou dřív) 6. V nemocniční kartě vám přibyde další diagnóza – srdce vejpůl. Skvělý, ne? To prostě chceš. ||||||||||||||||||||||||||| P.S.: Už pár měsíců mi není -náct, tak už jsem pravděpodobně moc stará, ale upřímně (jak jste asi mohli z mého komentáře poznat) mě ty teenagerovské romanťárny z nemocničního prostředí prostě fakt přestaly bavit. Nepřijdou mi ani tak plné naděje, jako patetických řečí, které z nás křečovitě ždímají slzy. Opravdová škoda velmi dobrého tématu. (12.10.2019)

I když se zdá, že je film trochu přepjatý, přiznám se, že mě to zaujalo. Zvláštní zážitek po všech stránkách, který donutí člověka uvažovat o věcech, jež jsou problematikou nemocných. A tak mě napadá, že ani moderní medicína psychoterapeutickými technikami nic nezmůže, pokud není pozitivní víra, která může léčit duši. Nicméně žádný film na světě, třeba sebelepší, nemůže zprostředkovat věci skutečné zažité. I tak je však film docela niterná jízda do světa anorektičky. (25.09.2017)

Hlavnou devízou tohto filmu je presvedčivý výkon sympaťáčky Lily Collins. Bez nej (resp. s oveľa horšou herečkou) by to išlo dole o... no proste o veľa bodov. Peknú rolu síce dostal aj Keanu Reeves, ale objaví sa len raz za čas. A fajn sú i hrdinkini spoluhráči v „domove“ (a sestra a tri mamy), ale toto je proste one man show ústrednej postavy. Nie je to síce na Oscara, ale nejakú menšiu, regionálnu cenu by som jej za snahu určite dal. Filmy o anorexii idú mimo mňa, nakoľko som vo svojom okolí nikdy nemal osobu s týmto problémom, ale ak toto necháme bokom, ide o snaživý, dobrý a vcelku vydarený film s viacerými silnými a zaujímavými momentami. Akurát mi to miestami prišlo moc zaliečavé, patetické a románik bol nudný a stereotypný, hoci to medzi hercami pomerne dosť iskrilo. (22.11.2017)

Áno, anorexia je závažná téma, o ktorej treba točiť filmy! Medzi mladými dievčatami je to už pomaly civilizačná choroba, a tak treba tomuto problému venovať zvýšenú pozornosť - aj prostredníctvom filmového plátna. Čo sa však týka tohto filmu, mňa osobne ničím extra nezaujal. Začiatok bol veru sľubný, zaujímavé postavy, aj základ pre príbeh - ale akosi sa to nikde nerozvíjalo a zostalo to stále v tom istom kolotoči s jemným spádom v deji, bez výraznejších zlomov. Takže z tohto pohľadu to celé prvotné nadšenie zostalo pohltené tou nevýraznosťou. Navyše, postava excentrického Luka mi išla extrémne na nervy - presne takýchto ľudí, čo za každú cenu chcú vnášať všade umelý optimizmus, veru nemusím. No škoda toho, čakal som oveľa viac, takže akurát tak 1* za sľubný základ. (29.07.2017)

Tak zajímavé téma jako anorexie z hlediska soudobé problematiky a natočí se toto? Jakýsi úryvek z kontextu. Kde je důvod vzniku, kde jsou cíle, nějaká psychologická studie duše, ponoření se do problematiky? Nic. Jen kratičký příběh posledních pár týdnů před možným vzpamatováním se. Možným. Pro mě je tato porucha tak nepochopitelná, že jsem prostě čekal od filmu více - něco, co by mi pomohlo se trochu vžít do lidí, trochu více empatie. (12.08.2017)