Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Mistrovské dílo o posedlosti, jež vedla až za hrob. James Stewart a Kim Novaková v hlavních rolích klasického amerického filmu. Padesátá léta představují v Hitchcockově tvorbě vrcholné období. Po první dekádě v Hollywoodu, kdy střídal kvalitní snímky s těmi méně povedenými a snažil se najít své místo v přísně organizovaném systému studiové výroby, byl už etablovaným a komerčně úspěšným tvůrcem, jehož filmy nesly osobitou pečeť svého režiséra a byly snadno rozeznatelné od produkce jeho kolegů a konkurentů. K nejvýše ceněným Hitchcockovým snímkům patří Vertigo (1958), psychologické drama bývalého policisty Fergusona, jenž se zamiluje do ženy, kterou má sledovat, a teprve postupně zjišťuje, že se stal obětí rafinované hry. Hitchcock vyšel z románu známé francouzské dvojice Pierre Boileau-Thomas Narcejac, nazvaného Mezi mrtvými (1954; česky nevyšel), ovšem přizpůsobil si ho, jak ostatně bylo jeho zvykem, svým vlastním potřebám. Děj zasadil do malebného prostředí San Francisca (román se odehrává v Paříži), jehož kopcovitý reliéf umocnil zásadní rys hrdinovy osobnosti, chorobný strach z výšek, a spletitý příběh vyšperkoval vlastními obsesemi (zejména meditací o přetvoření ženy v dokonalou ženu). Ideálního představitele Scottieho Fergusona nalezl v Jamesi Stewartovi, s nímž spolupracoval už předtím, především na Provazu (1948) a Oknu do dvora (1954), a do obtížné role tajemné Madeleine nakonec obsadil Kim Novakovou. Vertigo bylo v době svého prvního uvedení považováno v rámci Hitchcockova díla za zklamání (nominováno pouze na dva Oscary - výprava, zvuk), ovšem časem se díky své mnohovrstevnatosti stalo jedním z jeho jednoznačných triumfů. V pravidelné anketě britského měsíčníku Sight & Sound bylo v roce 2002 vyhlášeno druhým nejlepším filmem všech dob (po Občanu Kaneovi). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (670)
Ústřední zápletka je sice zajímavá, ale v celkovém balení také dost přitažená za vlasy. Nemám příliš pochopení pro obsese podobného druhu, takže hrdina mi nebyl sympatický (tak silně někomu vnucovat svou představu a vlastně osobnost někoho - hm - jiného), nadto prostě nevěřím, že by to nepoznal. Výborné řemeslo to v tomto případě nedožene. ()
Tento ne tak často připomínaný film je asi nejen podle mého názoru vůbec nejzralejším Hitchcockovým dílem a v každém případě ve všech srovnatelných ohledech převyšuje mnohem známější hororové příběhy PTÁKŮ a PSYCHA. Věrohodnost tohoto příběhu tkví v použité dvojí vrstvě námětu i scénáře: mysteriózní příběh španělské krásky předminulého století je skvěle propojen s kriminální zápletkou a dokonale zrelativizován ve svých až duchařsky působících detailech. Skutečnost, že se má jednat o soudobou Ameriku druhé poloviny padesátých let, tuto autenticitu jen dále umocňuje. ZÁVRAŤ místy přesahuje hranice žánru a scéna s osudovou kyticí, která se objevuje penzionovanému detektivovi ve snu po dovršené domnělé sebevraždě, jež ho také vtahuje do smrtící spirály osudové nenaplněné lásky minulosti, nese až felliniovskou pečeť a připomíná Felliniho klasické dílo GIULIETTA A DUCHOVÉ. Tajemno zůstává přitom v tomto díle tajemnem a použitý hollywoodský styl "továrny na sny" v tomto případě nejen neruší, ale naopak rozvíjí a dynamizuje beztak napětím dýšící dílo; indikací této myšlenky jsou mimořádné výkony obou protagonistů - Stuarta i Novakové. Restaurační práce, podniknuté na jeho znovuoživení, nebyly marné. Vyrvaly totiž pověstnému zubu času skutečnou perlu světového hraného filmu. ()
Jenom tak mezi námi, moji milovaní filmoví fanoušci, tohle není Hitchcock podle mého gusta. Použití simultánního zoomu je možná na svou dobu poprasková záležitost (z hlavy Jamese Stewarta a jeho poletující ofiny mám záchvaty smíchu ještě teď), ale jako celek mi to přijde jako komedie. Nechtěná komedie. Nemluvě o tom, že postava Scottieho je vyloženě trapná a jeho myšlenkové pochody a vlastně všechny jeho činy, mi přijdou jako vystřižené z učebnice pro filmové idioty-hrdiny. Hudba skvostná, ale jak říkám, je to jen mezi náma.... ()
Viděl jsem příliš mnoho filmů Alfreda Hitchcocka na to, abych ho považoval za nezpochybnitelného mistra režie - až příliš často jsem v jeho případě sáhl vedle a znechuceně koukal na příběh, který, ač ověnčen slávou, musel být naivní už v době vzniku. Zadarmo ale Hitchcock svůj věhlas nezískal a existuje několik titulů, kde uznale kývám hlavou a říkám, ano, tohle funguje i po letech. Vedle takových titulů, jako je Psycho nebo Okno do dvora, řadím do elitní skupiny právě Vertigo. Snímek o vražedném komplotu, kde Hitchcock použil svůj oblíbený motiv. Průměrný chlápek je vmanévrovaný do hrozivé tajemné hry, která ho emočně poznamená na celý zbytek života. Hitchcockův oblíbený zájem o psychoanalýzu tady nedopadá tak úsměvně jako v případě Rozdvojené duše. Hitchcock kombinuje kriminální žánr s romancí a obohacuje je o mysteriózní a smyslné prvky. Důmyslným pohybem kamery, která často směřuje do hlubin, a disharmonickou hudbou režisér skvěle navozuje pocit rozkolísanosti hlavního hrdiny, zvýrazňuje jeho nejistotu a strach. Vertigo představuje výborné řemeslo, cesta za odhalením identity osudové ženy plná náznaků, zrcadlových odrazů a hrátek s barevnými kontrasty se dá ocenit i po opakované projekci a Vertigo tak patří k těm kreativním snímkům, které prošlapávaly cestičku vpřed novým filmovým metodám a prvkům. Celkový dojem: 90 %. ()
U mě jednoznačně nejlepší Hitchcockův film, kterému ale pořád chybí docela dost k tomu, aby dostal nejvyšší hodnocení. To"tajemno" mohl rozvést mnohem víc a udělat film mysterióznější, několikrát mi takhle bohužel bylo dopředu jasné, co se cca stane (i když hlavní pointu jsem, přiznávám, neuhodla, to ale nemůže podle mě nikdo) a hlavně mi tam přebývá asi tak půlhodina, jejímž ubráním by bylo Vertigo nadupané napětím a ani chvíli bych se nenudila. V téhle podobě bohužel takové okamžiky nastaly, některé scény i postavy (Johnyho přítelkyně malířka) mi přišly naprosto zbytečné. ()
Galerie (131)
Zajímavosti (96)
- Film obdržel po premiéře v tisku několik záporných recenzí a jeho návštěvnost byla zklamáním. Do kin ho uvedli znovu až v roce 1984. Tehdy se začala kvalita původního filmu značně zhoršovat. Společnost Universal Pictures zahájila pod vedením Jamese C. Katze a Roberta A. Harrise odbornou rekonstrukci. Výsledkem byla zbrusu nová verze filmu. Jeho rekonstrukce stála více než milion dolarů. (Pavlínka9)
- Judy Barton (Kim Novak) tvrdí, že pochází z kansaského města Salina. Ve skutečnosti jde o jedno z míst, kde se natáčel film Piknik u cesty (1955), který z Kim Novak učinil hvězdu. (džanik)
- Při svém znovuuvedení v legendárním sanfranciském kině „Castro Theater“ v říjnu 1997 (jen několik měsíců po smrti Jamese Stewarta) přinesl film kinu více peněz, než během onoho víkendu vydělalo kterékoli jiné kino v USA. (džanik)
Reklama