poster

Třicet panen a Pythagoras

  • angličtina

    30 Virgins and Pythagoras

    (festivalový název)

Komedie / Hudební

Československo, 1973, 68 min

  • Sarkastic
    ****

    „My za ně pášem trestnou činnost a vony takhle!“ Mix komedie a hudebního filmu, který je mnohem zábavnější, než se může na první pohled zdát. Pravda, pozornost pánské části publika se snaží získat trochu laciněji (ne že bych si přímo dělal čárky, ale těch scén, ve kterých Jaroslavě Schallerové NEvyčnívaly bradavky, by se dalo napočítat tak na prstech jedné ruky), ovšem kdo by to filmu zazlíval, že…dívčí půvab je prostě jeho nedílnou součástí, na druhou stranu, prim hrají skvěle obsazený a přesný Menzel spolu se Svěrákovými dialogy (spousta podařených hlášek a slovních výměn). Co říci k písním…texty někdy byly i vcelku nápadité, bohužel často zanikaly pod nánosem hlasitější hudby. Žádná z písniček nebyla vyloženě zapamatovatelná (krom té ústředí, která člověku spíš postupně začne lézt na nervy), víc mě ovšem zklamalo to neskrývané přezpívávání. Převážně jsem se ale bavil, takže to ještě ty slabší 4* budou. „Prý si píšete s Frankem Sinatrou.“ - „Frank mi píše. Já jsem se k tomu ještě nedostal.“(11.8.2018)

  • polonius
    ****

    Na existenci tohohle muzikálu jsem dávno zapomněl a jeho znovuobjevení je pro mě velikým překvapením. Chytlavé songy a vynikající instrumentaci kazí jen permanentně podladěný zpěv Jitky Molavcové. Pavel Hobl (http://blisty.cz/art/24273.html) vytvořil moc zajímavé dílko , které je naprosto srovnatelné se Starci na chmelu ( s nimiž má též co do činění , i když asi jinak než byste čekali...). Pořád jako bych tam slyšel něco ze Saxany ...a ejhle Angelo Michajlov (který portrét Komenského nikdy nezavěsí...) V titulcích sice Hana Zagorová uvedena není , ale vsadil bych se , že tam slyším její hlas , jako vystřižený ze semaforské Kytice.(15.4.2010)

  • fragre
    ****

    Rok 1973, jeden z nejtužších roků normalizace. A najednou lehkonohá, nepolitická komedie, plná chytlavých popěvků, dlouhých vlasů, krátkých sukní a kalhot do zvonu. A k tomu (vedle půvabné Valérie, sličné Xénie a mladé Lenky Filipvé, která by v té době mohla aspirovat na českou Mary Hopkin) šarmantní Marie Drahokoupilová a nadstandartní výkony všech ostatních. Prostě malý zázrak.(13.7.2010)

  • Adam Bernau
    ****

    "Kdo jste a co chcete?!" "Jsem profesor Ludolf a chci dovnitř!" Jak je u Hoblových filmů zvykem, je i jeho muzikálová hříčka „matikář kontra 30 slečen“ veselou zdánlivou blbůstkou (zde navíc s krásně okatým prkenným herectvím a bohužel i s několika nezáměrně béčkovými replikami), přitom i tentokrát vkusným, chytře propracovaným, zaníceně provedeným a velmi příjemným dílkem. Na rozdíl od ostatních mnou viděných hoblovin neskrývá humorná dužina tohoto filmu žádné vážné až temné jádro. Mnohem více než ony se vyžívá v estetizaci. Některými jejími nenápadnými prvky (např. detaily jako kalamář nebo ředitelský telefon, ale i chodby gymnasia) velmi nápadně odkazuje k dobám dávno minulým, což není samoúčelné: Autor si frivolně pohrává s prvky prvorepublikových školských komedií, míse staré s novým. Infiltraci starých časů, resp. jejich obrazu z dobových komedií, místy provádějí vedle některých dějových prvků i některé humorné úryvky skvělých písňových textů Jiřího Štaidla. Krom toho je zde velmi okatě kopírována kostra filmu Kantor ideál z roku 1932, jehož závěr je otevřeně parodován. (V mém pěkném komentáři k této romantické komedii s Lamačem a Ondrákovou viz výčet převzatých stavebních prvků.) Nejde na jedné straně o pouhé odkazy nebo inspirace, na druhé straně ale také není Hoblův film nějakou předělávkou: Spíše je starší film bezohledně použit (se zřejmým předpokladem divácké znalosti) jako jedna z tvůrčích složek nového díla. V tomto ohledu by bylo zajímavé vědět, jaký je vlastně vklad (a představa) autora původního námětu Oty Hofmana a jaký až Hoblův (kromě něj a autora dialogů Zd. Svěráka má film dle titulků ještě tři další scénáristy). Řekl-li jsem, že se zde „frivolně pohrává s prvky starých školských komedií“, jest se ptát, neslouží-li naopak spíše tyto k frivolnímu pohrávání si s vlastní dobou, v níž film vznikl. Očividně se v této době odehrává, ale prakticky všechny složky filmu jej z ní vytrhují do jakéhosi ahistorického bezčasí. Snad pokus o únik z normalizačního roku 1973? Tento film je naprosto husákfrei (mj. též zásadně „pane profesore, řediteli“ apod. místo „soudruhu“), dobovou realitu neodráží ani věrně, ani falešně, ani jinak, nýbrž ji zcela ignoruje, ba likviduje, což ve své době muselo být velmi osvěžující. Pokud jde o mne, na třicet nebezpečných údajných panen s archetypální Schallerovou v čele, s rozkošným Menzelem, neodolatelným Gottem (sic) a zhudebněnou Sókratovou anamnésis se kdykoli rád podívám znova a až budu senilní stařec, budu si ji pouštět obden. Už úvodní Högerův komentář je odbourávající. Pěkným unikátkem je lehce suchařípovský fousatý Brodský. Krásně se předvádí Lenka Filipová. Školník rulez. (Vsadím všechny své body, že na ředitelovu otázku „Komenský?“ měl původně odpovědět „Visí“, kdežto stávající „V pořádku“ je náhražka po zásahu cenzora.) Hudba Angela Michajlova je vynikající. Štaidlovy texty jsem už pochválil, nicméně u některých si ho jako autora vůbec nedovedu představit, obzvláště ne u "řekněte mi tedy, zda má plocha čtyřhranná...". Z jiného světa: Ve sborovně sedí mlčící autor dialogů dr. Svěrák, mezi reportéry nepřehlédněte dr. Bruknera.(6.1.2019)

  • Schlierkamp
    ***

    Československá hudební komedie odehrávající se v dívčí třídě na druhém stupni gymnázia. Místo starého učitele matematiky nastupuje mladý J. Menzel, který neváhá pramalé znalosti dívek hodnotit nedostatečně. V závěru se tento učitel nazývaný podle řeckého matematika pokusí neoblíbený předmět zpříjemnit propojením s hudební výchovou. V rolích dospívajících dívek se představila okouzlující J. Schallerová, D. Patrasová či hudebně nadaná L. Filipová. Na výrazné hudební složce a textech písní se podílel vynikající umělec bulharského původu A. Michajlov, který se v tomto muzikálu v malé roli objevil a který dokázal svými jednoduchými melodiemi zpříjemnit nejeden film. V muzikálovém filmu P. Hobla se v dospělých rolích objevil ředitel gymnázia J. Somr, který se neúspěšně snažil J. Menzela přimět, aby byl ke slečnám ve známkování shovívavější. Dále jsme mohli jako členy učitelského sboru sledovat V. Brodského a M. Drahokoupilovu, jejíž obvyklá krása byla v tomto filmu redukována neatraktivním kostýmem. Ve filmu se také objevily tehdejší pěvecké hvězdy V. Neckář a především K. Gott, kteří vystupovaly jako ideální kantoři v představách pubertálních studentek. Ve své typické roli drzého výrostka se krátce ukázal i J. Kraus. Přestože cítím náklonnost k hudebnímu umění A. Michajlova, vždy jsem se nemohl dočkat, až skončí pěvecká část filmu a začne hraný příběh, překvapivě se záhy ukázalo, že děj filmu je příliš jednoduchý a nejlepší na tomto filmu jsou skutečně písně. A protože kvalita písní zdaleka nedosahuje takových kvalit jako například u nepřekonatelné Zlatovlásky, budu film hodnotit podprůměrně.(17.5.2020)

  • - Na natáčení se podílel také ochotnický divadelní spolek tehdejšího kroměřížského podniku PAL Magneton. (Mytologie)

  • - Natáčení probíhalo převážně v Kroměříži, ve filmu je k vidění například bývalá Justiční škola nebo slavná Květná zahrada. (quixote)

  • - Po natočení putoval film ihneď do trezoru. Diváci ho mohli zhliadnuť až o štyri roky neskôr. (Raccoon.city)