poster

Safari

  • Rakousko

    Safari

  • Rakousko

    Auf Safari

  • Slovensko

    Safari

Dokumentární

Rakousko, 2016, 91 min

Režie:

Ulrich Seidl
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • iz67
    ****

    Klasický Seidl. Směšnost střídá trapnost a ten zas smutek a odpor , a tak dokola. Parta lidí, kteří si hrajou smutnou hru na lovce, při ktere se cítí obrovskými hrdiny a umělci. Ale kdyby je ke zvireti nedovedli, nemohli si opřít flinticku o stojanek a rameno o pruvodce, tak by to sami nedali. A nejvetsi trapnosti jsou ratolesti lovcu, jsouci ve stopach svych znamenitych predku, plkajici moudra o vsem tom kolem.(24.1.2021)

  • blondboss
    ***

    Tri hviezdičky dávam v zásade za originálnu tému a Safari zobrazené z iného uhla pohľadu ako zvyčajne. Ale inak, ak je všetko toto, čo sa v dokumente dialo, legálne, tak potom je to hnus a režisér možno smiechom cez slzy poukazuje na zvrátenosť človečenstva ako takého, ktoré si neváha zaplatiť, aby sa pobavilo strieľaním zvierat v divočine. Nie že by som bol nejaký zarytý zástanca prírody, ale toto je už aj na mňa veľa. 65 %(17.1.2019)

  • Mr.KarlAdler
    *****

    "Stojíš jako Atlas," říká žena rozechvěle svému muži potom, co sestřelil žirafu, která se de facto ještě několik minut trápila v bolestech. Teď už její krk bezvládně leží na rameni rozkročeného lovce... No, jedno je pravda - z nudy to musí vytrhnout znamenitě. Seidl navíc perfektně pracuje s emocí ve tvářích a projevech, což je na celém dokumentu to nejvíc "real" (zejména záběr na sotva dospělýho kluka, co má po sejmutí zebry výraz, jako kdyby si poprvé vyhonil). Paralelní výpovědi, ve kterých se nadšenci pokouší vysvětlit svoje počínání a místy ho "hlubokomyslně" obhájit, odkrývají tak "wtf" pokrytecké uvažování (plné ignorace), až člověk žasne. Nádherná je pak etuda s párem dvou důchodců/hovádek, kteří se za těžký prachy přijedou do Afriky namazat krémem, namazat pivkem v plechu a trochu se prochrupat na posedu. Celé je to v čupr obrazovém zpracování - obyčejné záběry z ruky při lovu kombinované s pevně rámovanými staťáky, ve kterých lidé pózují jak fotografovi do ročenky, sami vystavení jako trofeje. Dokument o zástupcích druhu (potažmo rasy), který se začal brát příliš vážně - a jakkoliv si to místy uvědomuje, v první řadě si tady ten život musí přece užít, žejo.(13.6.2017)

  • Aristes
    *****

    Seidlův distancovaný a zároveň citlivý pohled kamery, který nesoudí, nemoralizuje, vyhýbá se násilným zásahům autora, neužívá média jako prostředku pro sdělování vlastních názorů, nýbrž nechává spíše „promlouvat věc samu“, je mi velmi sympatický. Nedočkáme se žádného komentáře zvenčí, který by divákovi vnucoval určitou perspektivu nahlížení daného fenoménu, nýbrž ti jediní, kdo ve filmu promlouvají, jsou samotní lovci, a tím je ponecháno na diváku, jak se s viděným vypořádá. Zdá se mi mimo jiné zajímavé, jak (rádoby) hlubokomyslně lovci obhajují svou loveckou vášeň, a zaráží mě určitý druh jemnocitu doprovázející samotný lov. Atmosféra stopování zvěře a číhání na oběť, zaměření na zranitelnou část těla, akt zabití, fotografování se s kořistí, to vše připomíná jakýsi rituál, navíc prováděný s pozoruhodnou mírou „čistoty“ a ukázněnosti. Jako by v sobě dnešní svět trofejních lovců se svými specifickými gesty, afekty a procedurami navzdory vší banalitě a zrůdnosti stále podržoval cosi ze svého aristokratického původu. Odstup, snaha zabít a neušpinit si při tom ruce, zacílení na prožitek vlastní síly a úspěchu, obklopování se vítěznými trofejemi, které tak kontrastuje s prací, která je přenechávána místnímu obyvatelstvu (němým tvářím, jejichž mlčenlivost zvláštním způsobem rezonuje s mlčením lovených zvířat), práce, při níž krev teče proudem a vnitřnosti vyhřezávají na povrch, tak jako by jemně a bez zbytečného vysvětlování poukazovala na pozůstatky kolonialismu a mechanismy vykořisťování obyvatel Třetího světa.(13.4.2020)

  • agassi68
    ****

    Film ako taký za veľa nestojí. Budete sa dívať na vidlákov z nemecky hovoriacich krajín ako ospravedlňujú svoje strelecké chúťky v Afrike. Potom samotný lov na úbohé zvyšky divej zveri a nakoniec klasické spracovanie ako na bitúnku. Preložené pohľadmi na obtlstlých dôchodcov, či vypatlanú ďalšiu generáciu ich potomkov. Ale posolstvo to dáva skvelé..(16.12.2020)

  • - Režisér (Ulrich Seidl) prezradil, že hlavným impulzom pre nakrútenie snímku bola aféra s americkým zubárom, ktorý odstrelil populárneho leva Cecila a nechal sa nafotiť vedľa jeho mŕtvoly. Vybral si do úloh nemeckých a rakúskych turistov z vyšších stredných tried, pre ktorých je odstrel zvery v africkej divočine stále ešte finančne zvládnuteľnou záležitosťou. (classic)