poster

Safari

  • Rakousko

    Safari

  • Rakousko

    Auf Safari

  • Slovensko

    Safari

Dokumentární

Rakousko, 2016, 91 min

Režie:

Ulrich Seidl
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • radektejkal
    ****

    Kdyby nebylo Uliho Seidla, museli bychom si ho nejspíš vymyslet. Dneska nás zavedl do zvláštního sklepa, do africké savany. Kam nás zavede zítra? Nejspíš do naší vlastní koronavirové blbosti - pokud už nás neodhalil ve sklepě, u oltáře nebo na safari. Seidl myslí v obrazech a chce, abchom na jeho filmy také v obrazech reagovali. Jenže jak obrazem regovat na dodělávající žirafu a diskuse pod trofejemi (pozor, to jsou také jen obrazy!). A až mě půjde Seidl přijde nafilmovat, jak prostě a šetrně žiji na vesnici, tak už mám z toho větry... Na Safari se toho až tak moc neděje. Turisti (Hemmingway a další) přijíždějí "pobít" trochu té zvěře a "přilepšit" africkým "kmotrům". Jiným obrazem jsou "lovy beze zbraně", které fungují podobně. Vezte zvířatům do pelechu a z peněz, které za to zaplatíte, se budou chovat v rezervacích. Pozn. 1: Mr.KarlAdler***** so dobře všimnul, že ve statických záběrech je obtížné rozpoznat, co/kdo je vlastně trofej. Pozn. 2: V podstatě tu nejde o "lovce", nýbž o "odstřelovače". Pozn. 3: Vtip z mládí: "V klubu safaristů se vychloubá nováček. - to já jsem zabil 2 nosorožce, 3 lvy, 8 žiraf a 50 nouserů. - Prosím tě, ale co jsou ti nouseři? - To jsou takový zvířata, na který namíříš a oni zvednou přední nohy nad hlavu a kříčí: No Sir!"(26.4.2020)

  • blondboss
    ***

    Tri hviezdičky dávam v zásade za originálnu tému a Safari zobrazené z iného uhla pohľadu ako zvyčajne. Ale inak, ak je všetko toto, čo sa v dokumente dialo, legálne, tak potom je to hnus a režisér možno smiechom cez slzy poukazuje na zvrátenosť človečenstva ako takého, ktoré si neváha zaplatiť, aby sa pobavilo strieľaním zvierat v divočine. Nie že by som bol nejaký zarytý zástanca prírody, ale toto je už aj na mňa veľa. 65 %(17.1.2019)

  • pan Hnědý
    ****

    Radikální Seidl. Tvrdá výpověď lidské zvracenosti a zvěrstva pro potěšení a výdělek. [Aff, 2017](21.6.2017)

  • Aristes
    *****

    Seidlův distancovaný a zároveň citlivý pohled kamery, který nesoudí, nemoralizuje, vyhýbá se násilným zásahům autora, neužívá média jako prostředku pro sdělování vlastních názorů, nýbrž nechává spíše „promlouvat věc samu“, je mi velmi sympatický. Nedočkáme se žádného komentáře zvenčí, který by divákovi vnucoval určitou perspektivu nahlížení daného fenoménu, nýbrž ti jediní, kdo ve filmu promlouvají, jsou samotní lovci, a tím je ponecháno na diváku, jak se s viděným vypořádá. Zdá se mi mimo jiné zajímavé, jak (rádoby) hlubokomyslně lovci obhajují svou loveckou vášeň, a zaráží mě určitý druh jemnocitu doprovázející samotný lov. Atmosféra stopování zvěře a číhání na oběť, zaměření na zranitelnou část těla, akt zabití, fotografování se s kořistí, to vše připomíná jakýsi rituál, navíc prováděný s pozoruhodnou mírou „čistoty“ a ukázněnosti. Jako by v sobě dnešní svět trofejních lovců se svými specifickými gesty, afekty a procedurami navzdory vší banalitě a zrůdnosti stále podržoval cosi ze svého aristokratického původu. Odstup, snaha zabít a neušpinit si při tom ruce, zacílení na prožitek vlastní síly a úspěchu, obklopování se vítěznými trofejemi, které tak kontrastuje s prací, která je přenechávána místnímu obyvatelstvu (němým tvářím, jejichž mlčenlivost zvláštním způsobem rezonuje s mlčením lovených zvířat), práce, při níž krev teče proudem a vnitřnosti vyhřezávají na povrch, tak jako by jemně a bez zbytečného vysvětlování poukazovala na pozůstatky kolonialismu a mechanismy vykořisťování obyvatel Třetího světa.(13.4.2020)

  • Mr.KarlAdler
    *****

    "Stojíš jako Atlas," říká žena rozechvěle svému muži potom, co sestřelil žirafu, která se de facto ještě několik minut trápila v bolestech. Teď už její krk bezvládně leží na rameni rozkročeného lovce... No, jedno je pravda - z nudy to musí vytrhnout znamenitě. Seidl navíc perfektně pracuje s emocí ve tvářích a projevech, což je na celém dokumentu to nejvíc "real" (zejména záběr na sotva dospělýho kluka, co má po sejmutí zebry výraz, jako kdyby si poprvé vyhonil). Paralelní výpovědi, ve kterých se nadšenci pokouší vysvětlit svoje počínání a místy ho "hlubokomyslně" obhájit, odkrývají tak "wtf" pokrytecké uvažování (plné ignorace), až člověk žasne. Nádherná je pak etuda s párem dvou důchodců/hovádek, kteří se za těžký prachy přijedou do Afriky namazat krémem, namazat pivkem v plechu a trochu se prochrupat na posedu. Celé je to v čupr obrazovém zpracování - obyčejné záběry z ruky při lovu kombinované s pevně rámovanými staťáky, ve kterých lidé pózují jak fotografovi do ročenky, sami vystavení jako trofeje. Dokument o zástupcích druhu (potažmo rasy), který se začal brát příliš vážně - a jakkoliv si to místy uvědomuje, v první řadě si tady ten život musí přece užít, žejo.(13.6.2017)

  • - Režisér (Ulrich Seidl) prezradil, že hlavným impulzom pre nakrútenie snímku bola aféra s americkým zubárom, ktorý odstrelil populárneho leva Cecila a nechal sa nafotiť vedľa jeho mŕtvoly. Vybral si do úloh nemeckých a rakúskych turistov z vyšších stredných tried, pre ktorých je odstrel zvery v africkej divočine stále ešte finančne zvládnuteľnou záležitosťou. (classic)