Zabití posvátného jelena

Ještě nedávno jsem jméno " Yorgos Lanthimos " neznal a dnes mohu říct, že se jedná o jednoho z nejoriginálnějších režisérů, který píše i skvělé scénáře. Z jeho filmu " Humr " jsem byl maximálně nadšen a i tady se ukázala jeho kvalita. Je to opět ujeté, ale na druhou stranu velmi promyšlené. Má to sice hodně pomalý rozjezd, ale to jakým směrem se film ubere po 40min mě fakt dostalo. Colin Farell opět hraje na Oscara a Barry Keoghan je tak věrohodný, že je na pěst. Nicole Kidman také musím pochválit. Myslím, že Y. Lanthimos má nám ještě co nabídnout. Co říci na závěr: Alicia Silvestone, už dávno není " Batgirl ". Bohužel. (26.12.2019)

Esenciální pičovina. Moje děti by asi řekly "cringe". Colin Farrell vypráví synovi, jak masturboval svého otce, Nicol Kidman hraje v posteli mrtvolu, aby se Colinovi postavil, a všichni se raději nechávají uterorizovat k smrti jakýmsi spratkem, než aby mu prostě uřezali hlavu. Můžu dát odpad, když jsem to ani na desátý pokus nedodíval? Můžu. (05.02.2018)

„Bez obav, tobě se nic nestane. Ty jen musíš zůstat klidný. Řekl jsem to co nejrychleji. Doufám, že jsem tě nezdržel dlouho.“ Po předchozích 2 filmových zkušenostech s režisérem jsem čekal, že podívaná bude tak nějak „mimo“. Jenže tentokrát mi příliš nesedla. Ale popořadě. Pomalé budování příběhu a poznávání postav mě nijak nenudilo, spíš naopak. A ta Martinova prohlubující se citová „fixovanost“, vzrůstající časové nároky a jeho postupná „proměna“ mě dost bavily (Keohganova postava je správně děsivá a slizká). Jenže pak přišel první stupeň „trestu“ a film jakoby sám sebe začal trumfovat ve své absurditě, zvrhlosti a řekněme „mimóznosti“. Předhánění se sourozenců v „užitečnosti“, otcův dialog ve škole, matčin návrh v posteli…a vše korunuje posezení v obýváku s „ententýky“, to mě přepadl skoro hysterický záchvat smíchu nad tou koňskou dávkou trapnosti (a konec to věru moc nevylepšil). Pouhý průměr. Doufám, že Lanthimos si příště spraví reputaci a přijde s podivností co do kvality srovnatelné se Špičákem a Humrem. (03.02.2018)

Výtečně natočená šílenost. Morální studie, kterak chyba z minulosti ohrožuje vše, na čem záleží: rodinu, manželství, kariéru. Uznávaný kardiochirurg a oftalmoložka, dvě šikovné děti, velký barák, luxusní auta, postavení. A taky trochu sterilní vztahy a absence emocí. Formální objetí nebo projev citu, podivné chování, podezřele přepálená vzájemná zdvořilost. O oné nikdy nepřiznané chybě je lepší předem nevědět. Ani o tom, jakou roli v příběhu sehraje démonický nešťastník Barry Keoghan. Osobně mě přilákali herci a řecký režisér Yorgos Lanthimos, kterého znám díky bizarnímu a vztahy studujícímu Humrovi. Pozvolný černohumorný absolutní rozpad dobře situované rodiny mě bavil. Stejně jako částečně bezemoční výkon hlavních postav (výborný Colin Farrell a Nicole Kidman). Stejně jako testování hranic publika. Stejně jako sebevědomě nepříjemná forma: plíživě depresivní hudba i zvuk a kubrickovsky nezúčastněná kamera á la The Shining, která postavy pronásleduje v zajímavých záběrech. Precizní Lanthimos má fajn myšlenku, možná ji probouzí až moc strojeně a uměle, ale já se rozhodně nenudil. Cukající koutky. Příjemně nepříjemná podívaná. (29.12.2017)

Sterilní, ale v tomto případě povýšil Lanthimos sterilitu na přednost, protože to minimum emocí pak mělo téměř drtivý dopad. Někomu může vadit, že téma si těch vypjatých chvilek žádalo víc, ale mě ten nepřirozený klid všech zúčastněných a minimální hudební či spíš zvukový doprovod zcela vyhovoval. K hercům nemám nejmenší výhrady a pro mě byl jednoznačně největší hvězdou Barry Keoghan. Po Humrovi jsem byl hodně skeptický, ale tohle je velká paráda. 90% (28.12.2017)