Zabití posvátného jelena

Colina Farrella a ani zohyzdněný obličej Nicole Kidman po zcela pokurvené plastické deformaci, omlouvám se za svoji francouzštinu, ale jinak to popsat nelze, nemám příliš v lásce. Co ovšem v lásce většinou mám, jsou lidé, kteří netvoří podle zaběhlých šablon a naopak se v kinematografii snaží o něco svého a tím posouvat filmové hranice a inspirovat další tvůrce. Jedním z takových pánů průkopníků je i Yorgos Lanthimos. Ačkoli mě ani tento jeho snímek vyloženě neoslnil a nepřinutil slintat blahem, tak se nezpochybnitelně jedná o film, který je svojí originalitou minimálně vydatně zajímavý. Kupodivu nejdivnějším z celého filmu jsem shledal rozmluvy snobských rodičů s dalšími snoby o započaté menstruaci své dcery. Také se musím přiznat, že mě snímek mnohem více bavil do okamžiku, dokud si režisér hrál s fantazií diváků a nezačal do děje tahat své mysteriózno a věci postupně vysvětlovat. Mnohem více mě bavilo se hrabat ve své fantazii a přemýšlet nad tím, že jsou všichni ti lidé lehce divní. Celkově bych tedy své hodnocení zastavil někde nad průměrem. (13.03.2018)

Lanthimos má patent na zaujímavé nápady a námety. Tie možno na prvý pohľad vyznievajú ako bizarné a väčšinovému divákovi ako totálne strelené a hlúpe, no je za tým rozhodne viac. A to tento režisér nedáva divákovi len tak ľahko, na jeho filmy treba mať náladu a hlavne nad nimi istý čas v pokoji porozmýšľať. Niečo podobné ponúka aj tento jeho nový prírastok do rodiny podivností - antická tragédia Ifigénia v modernom šate a v bizarnom Lanthimosovom svete. Narozdiel od väčšiny užívateľov ma bavila tá celková strnulosť postáv a dialógy navonok bez akýchkoľvek emócií, to len prispievalo k celkovej atmosfére. K tomu tá nemohúcnosť niečo na tom smutnom osude zmeniť a zdanlivá bezvýchodiskovosť situácie... Výsledkom je pomalým tempom budovaná dráma (miestami až príliš) odkrývajúca témy o ľudskosti, morálke, vine, odpustení... No skrátka ďalší silný vývar slepačej polievky v bizarnom hrnci od tohto režiséra, skvelé. Silný nadpriemer. 85/100 (19.12.2017)

Aby mi film dával aspoň aký taký zmysel, musel som si ihneď po zhliadnutí vyhľadať rôzne teórie. Napriek tomu, že konanie postáv a hlavne ich dialógy sú neraz čistým mind-fuckom, vo výslednej hodnote mi to bolo viac-menej jedno, pretože mrazivá atmosféra The Killing of a Sacred Deer ma vtiahla natoľko, že som si túto 2-hodinovú, pomalšiu, no o to šialenejšiu jazdu veľmi užíval. (22.11.2018)

Môžeme tento príbeh brať ako variáciu antickej tragédie, na ktorú odkazuje názov, osobne ma ale viac zaujali kresťanské odkazy a svojim spôsobom mi Zabitie pripomenulo matku!, čo sa nakoniec odráža aj na nejednoznačnom, či skôr drasticky rozdielnom prijatí oboch filmov. Aj tu máme niekedy do očí bijúcu doslovnosť a na druhej strane zase priestor pre mnohé interpretácie. Odkiaľ sa zjavili Martinove schopnosti? To je otázka, ktorá ma na filme dráždila najviac a každý si ju môže vysvetliť po svojom, respektíve ju nemusí riešiť vôbec a brať ju ako súčasť sveta, v ktorom žijú postavy a do ktorého má akúsi unikátnu možnosť na dve hodiny nahliadnuť. Osobne som vychádzal pri mojom čítaní filmu z úvodných, spievaných dvoch slov celého filmu. (01.12.2017)

- General anesthetic? - General anesthetic. Opět divný námět/lidi/hudba, opět by se mi to mělo roz/hodně líbit, opět střelba těsně vedle (ha/ha), opět se podívám na další. (3,5*) _____ P. S. Viděly to spolu dvě osoby. Obě úplně stejně zapomněly, že už to viděly. Koukaly na to znovu. Každá scéna ultimátní déjà vu. Martine neser. (20.07.2022)