Sóšin šódžo Matoi

Letošní sezóna je vážně ve znamení "magických dívek", těch anime na tohle téma a vůbec těch lolitek a magie se sešlo na můj vkus opravdu hodně. No alespoň je s čím srovnávat a Matoi the Sacred Slayer podle mě nedopadá vůbec špatně. Sice je to taková hodně velká splácanina s bohy, démony, bránami do jiné dimenze, regáliemi (ať je to tentokrát cokoli) a kdoví čím vším ještě, ale po stránce příběhové to vlastně není skoro nic komplikovaného. Vlastně bych řekl, že je to zase jednou taková ta hrdinská klasika o zachraňování světa, o boji s démony, o hodnotě rodiny a přátelství - takže vlastně nic nového pod sluncem. Hlavním důvodem, co však u mě Matoi zachraňuje a díky čemu se mi tenhle lehce zmatený a zároveň docela klišé spektákl líbí jsou postavy a provedení. Co se postav týká tak Matoi je sympatická, Yuma je docela roztomilá a i Claris mám docela rád, ale nejoblíbenější postava je jednoznačně detektiv Shingo. Ohledně provedení, tady bych kromě hudby co se mi docela líbí a animace s kterou nemám nějaký výrazný problém zmínil hlavně to, že anime na mě funguje. Věřím předváděným emocím, líbí se mi jak jsou vykresleny a rozpracovány jednotlivé vztahy a i když vím už od poloviny anime, jak to celé na 99,9% dopadne, tak mi to vlastně vůbec nevadí. Takže tohle není nic geniálního, není to ani nic co bych považoval za nadprůměrné, ale dobré to podle mě je. Ještě přihodím pár bodů za velmi dobře zvládnutý (i když přesně dle očekávání) závěr. Takže - 6,4/10 (11.10.2016)