Ghostland

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)

Ty kokos, tak tohle byl pro jednou fakt intenzivní a nechutnej horor. Napětí se buduje svižně, události se dějí hodně rychle, hodně se tam řve a utíká. Nervy diváka jsou na pochodu a vysvobození přichází jen zřídka. Je tam teda podivným způsobem zakomponovaná hromada klišé a už trochu otravných hororových stereotypů (freak house, panenky, ice cream truck,..), ale je to zmáknuté neokoukaným a svěžím dojmem. A hlavně tu existuje i něco jako scénář. (30.06.2020)

Překvapení jako hrom. Očekával jsem další z mnoha tuctových hororových snímků a byl jsem velice příjemně překvapen. Velice si cením toho, že tvůrci neobtěžovali diváky s nudným a dlouhým úvodem. Velice rychle se šlo na věc. Zápletka je poměrně originální a především opravdu hodně zajímavá a zábavná. Strachy se u filmu asi nikdo nepomočí, ale snímek ve mně vyvolával velmi nepříjemné pocity. Příběh Barbín, které se dočkaly svého Kena, kterého si však zřejmě představovaly trošku jinak než jako mongoloidního zlobra neměřitelného IQ. Děj je opravdu famózně vystavěn a moc hezky si hraje s diváky, které nějakou chvíli nechá se utápět v dumání nad tím, co je sen a co realita. [84 %] (21.11.2023)

Pascal Laugier si pred 10 rokmi v podobe skvelých Martyrs nastavil latku vysoko a odvtedy sa mu akosi nedarí prekročiť svoj vlastný tieň. Nestalo sa tak ani v prípade Incident in a Ghostland, hoci sa v princípe nejedná o zlý horor. Laugierovi tu vyšiel jeden prekvapivý dejový zvrat a vydarila sa mu tiež jedna pomerne znepokojivo pôsobiaca scéna (magor vs. bábiky), to je však asi tak všetko, čo divákovi z Ghostlandu výraznejšie utkvie v pamäti a ostatok je iba tradičné (sub)žánrové klišé. (27.06.2018)

Intenzivní freak house nightmare. Smutek a lidštější emoce Laugierovi nejdou a nejspíš ano nikdy nepůjdou, ale aspoň se mu zde chválitebně zadařilo skloubit pro něj typické ultra-násilí a děsivý hnus s prolínáním snu a reality, útěku z ní do osvobozující imaginace. Nedává to vždy smysl, ale ve výsledku je z toho působivá skládačka, ve které (díky bohu) nejhorší představitelná traumata z minulosti nacházejí úlevu. A tím i vystresovaný divák (po ránu jako první z pěti žánrově spřízněných filmů dne docela hard-core budíček). [Sitges FF] (07.10.2018)