Dobytí pólu

Kouzelný film, ačkoliv poměrně dlouhou dvouminutovou etapu s různými znameními zvěrokruhu jsem trošku nepochopil:) Sněžný obr musel tehdy působit dost převratně, dnes vypadá jen jako nějaká laciná dekorace z matějské pouti... Méliès do filmu zařadil hodně mezititulků, díky nimž je příběh pochopitelnější. Ale ani v roce 1912 se divák nedočkal například detailnějších záběrů, kamera si stále ještě udržuje od herců velký odstup, což zamezuje představení psychologie postav a zněmožňuje jakoukoliv identifikaci diváků s postavami. V roce 1912 už prostě působil Méliès nesmírně zastarale.... škoda. (17.10.2009)

Občas vtipné a povětšinou veskrze roztomilé archaické SF. Křepčení postaviček, aby se zahřály mi připomínalo záchvat tropického šílenství, ale trikově to byla opět krása. Sněžný muž vypadal trošku jako Jožin z Bažin, jenže na tu dobu to musel být v kině málem zázrak. Co se týká opakování, tak Meliés mi připadá jako kolovrátek a po počátečním náporu novátorství a invence na začátku století už jen čas od času přidá nějaký malý nápad. Ale jeho podpora aeronautiky těžší jak vzduch je zde názorně předvedena, když se letadlo lehčí jak vzduch, horkovzdušný balón, zřítí. Příběh, no jakýs takýs tam je. Profesor postaví stroj, pak s ním doletí na pól, potom zabijí chudáka Sněžnýho Jožina a pak se vrátí domů, kde je s pompou uveden do síně vědecké slávy, do Moulin Rouge :) Ale vidět tyto filmové začátky by měl asi každý. (12.02.2007)

Pro mě coby člověka,který Meliesovy filmy má opravdu rád je to jasných pět,ale i tady platí to co jsem napsal už v komentáři k Cestě do nemožna. Melies se opakuje,ale to se opakuji filmaři i dnes a přesto sou jejich filmy kolikrát oblíbené. Meliesovo opakování je zcela očividné,kongres vědců,továrna,sci-fi vozidlo. Dobytí pólu je labutí písní génia jež stál u zrodu filmu a styl,kterým natáčel už bohužel ve světě tehdejšího filmu neměl místo. Přes všechno smekám před Meliesem klobouk,chtěl bych taky mít tolik fantazie a nadšení. (21.11.2006)

Partia výskumníkov po mnohých štrapáciách doletí na Severný pól a vzápätí havaruje na ľadovej kryhe. Odvážnym objavovateľom vraj patrí svet, ale niektoré jeho časti si uzurpovali iné tvory. Pól si tak zvolila za sídlo plávajúca variácia obra Kyklopa, síce s dvomi očami, ale rovnako maškrtná. Kdo z nevyhnutného súboja vyjde ako víťaz? Páčilo sa, že pán Meliés nevymäkol ani vo svojom poslednom veľkom diele a znova ukazuje aj smrť zvesela (čo je uňho typické: úmrtie ako jedna z najgrotesknejších udalostí). Navyše: jeho invencia bola dostatočná na to, aby v rámci obľúbených, opakovaných tém (vynálezy, cesty, eskamotérstvo, rarachovia, oheň a tanec) ponúkol vždy inú dávku rozkošne bláznivých nápadov. (25.05.2008)

Zaslúžilý priekopník svetovej kinematografie, francúzsky režisér Georges Méliés, necúvol pred žiadnou témou. Konkrétne v tomto prípade natočil jeden z prvých dobrodružných sci-fi filmov. Expedícia skupiny vedcov na severný ľadový pól sa nečakane začne komplikovať už od samého začiatku, keď pri pristávaní havaruje ich lietaldo. To nie je však ešte to najhoršie, čo sa im na tomto studenom, nehostinom mieste prihodí. Čaká ich totiž stretnutie s obrovským, ľudožravým, ľadovým mužom. *** (22.01.2010)