Režie:
Sally PotterScénář:
Sally PotterKamera:
Alexej RodionovHrají:
Cillian Murphy, Emily Mortimer, Kristin Scott Thomas, Timothy Spall, Patricia Clarkson, Cherry Jones, Bruno GanzObsahy(1)
Janet (Kristin Scott Thomas) byla právě jmenována ministryní stínové vlády - vyvrcholení její politické kariéry. Ona a její manžel Bill (Timothy Spall) to plánují oslavit s několika blízkými přáteli. Hosté dorazí do jejich domova v Londýně. Večírek nabere nečekaný obrat k horšímu, když Bill najednou učiní dvě náhlá odhalení, která šokují všechny přítomné. Láska, přátelství, politické smýšlení a vůbec celý způsob života jsou nyní zpochybňovány. (Adela.K)
(více)Videa (4)
Recenze (31)
Takovéto filmy musí festivalový divák přímo milovat - krátká metráž v kombinaci s brilantní úderností potěší každého, kdo není starý morous a každodenní problémy pro něj nejsou tabu. Hlavní protagonista je se svým útrpným vzezřením skvělý do role toho, kdo manželku pošle k šípku. 80% Celosvětový příjem k 17. 4. 2018: $730,366 ()
Velice velice jednoduchý příběh o osudu jedné skupinky lidí, která má mezi sebou jisté kontroverzní vztahy a všechny tyto pletky vedou k onomu dramatickému rozuzlení. Malý příběh na malém prostoru v malé stopáži s velkými hvězdami stříbrného plátna neurazí ani nijak zvlášť nešokuje. Chválím černobílý vizuál a hlavně herecké výkony. Nejvíce mě tu zaujala asi Patrcia Clarkson. ()
„Tome, tohle možná bude špatně zvolená hudba…“ Tragikomedie, na jejíž černý humor jsem se chvíli musel ladit. U tohoto filmu se sice zasmějete, ale je to spíš smích zlomyslný a škodolibý. Z toho, k jakým absurdním situacím, přiznáním a „mimózním“ (ehm, chtěl jsem říct filozofickým) dialogům dochází. Opravdu večírek za všechny prachy. S onou někým kritizovanou „divadelností“ jsem rozhodně problém neměl. Film odehrávající se v jednom domě (a prakticky jediné místnosti), stojící na „exhibicích“ zúčastněných (těžko „vypíchnout“ jméno jen jednoho představitele, nicméně na film jsem se těšil hlavně kvůli Mortimer a Murphymu, no a nezklamali mě) a mluveném slovu, „většinou“ takový bývá…no, některé diváky prostě nepochopíte (možná stejně tak ty výše zmiňované „frky k zamyšlení“, krásně se nehodící k vážnosti situace…ne že by to nějak vadilo). Zničující závěr se také vydařil, tudíž i za něj dávám slušné 4*. „Ty jsi...?“ - „Gottfried.“ - „Jo, jo. Já jsem Bill. Myslím. No, býval jsem jím.“ - „To je velmi...legrační.“ - „To nebyl vtip.“ ()
Hrozná divnůstka, kterou táhnou neskuteční herci a šíleně zábavné dialogy. Spall, Murphy, Mortimer a Clarkson dávají opravdu své maximum a je to velká zábava. Určitě to není film pro každého, co si budeme povídat. Je to hrozně divné, ale sympaticky to graduje a nenechá vás to ani pět minut se nudit. Neustále se tak usmíváte, i když vlastně nevíte, jestli to je vtipné. Deprese Tomthyho Spalla mě bude bavit asi ještě nějaký čas. Skvělá originalitka. ()
Tohle by se mělo odehrávat na divadle a ne ve filmu. Dle mého to prostě ve filmu nefunguje, protože je zde přehrávání, které ve filmu moc nemá místo. Má to díky němu mít komediální ražení, což má podpořit i postava Buna Ganze, ale celkově vypadá humor nadbytečný. Jsou v tom emoce a přitom se na diváka nic nepřenese. Škoda skvělého hereckého potenciálu. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo v Londýně a trvalo pouhých 14 dní. (Adela.K)
Reklama