Princezna Fantaghiró 4

Krásná a statečná princezna Fantaghirò vypadá ve čtvrtém pokračování pohádkové televizní ságy jak oškubaná slepice. Efekty a masky jsou sice v normě a pro děti dostačující, je však cítit, že tvůrci už nevěděli, co dál. Dokonce mi to stylizací připomínalo Xi you ji, hlavně některé momenty. Vytratila se pohádková romantika dob princezen, hradů a draků a nahradila ji fantasknost předhánějící se skoro v bizardnosti, protagonisté zaujali postoje postav jaksi trochu přihlouplých. Nějak to zkrátka není ono a i když pro děti stále poměrně nezávadné, kouzla prvních filmů nemá tohle pokračování šanci dosáhnout. Obstojná práce, ale pouze nastavovaná kaše z předchozí vydatné pochoutky. (14.12.2013)

I tento díl mě pořád baví. Akčnost zde nechybí, ani nové postavy zasazené do trochu orientálního světa. Zlo dostalo nový prostor v podání mocného čaroděje Darkena (skvěle ztvárněný Horstem Buchholzem). A teď ty mínusy - české prostředí se vytratilo i s českými herci, což je pro českého diváka velká škoda. Ještě větší škoda je v tom, že zde odmítl vystupovat Kim Rossi Stuart - takže ta osoba, co vystupuje pod ohyzdnou maskou znetvořeného Romualda, není původní herec. Scény, kde se Romualdo vyskytuje bez masky jsou přebrány z původních třech dílů. To je tedy zrada diváků, vždyť láska Romualdy je přece nehynoucí, jak se tvůrci snažili divákům vtlouci do hlavy. Zatímco zde Fantaghiro laškuje s Tarabasem (což se dá ještě odpustit, neboť se k Romualdovi vrátí), v příštím díle...no, nebudu se o něm raději ani zmiňovat... (14.12.2011)

Kim Rossi Stuart jim v tom po třetím díle už nechtěl hrát, tak Romualda scénáristé proměnili v ošklivého pišišvora a na konci použili líbací scénu z jedničky...né že bych Romualda tak milovala, ale tohle bylo i na mě moc. Ty dvě * jsou vlastně jen za stále příjmnou Alessandru Martines, charismatického Tarabase a výbornou hudbu (i když se od jedničky nezměnila...:-)) (02.08.2009)

Fantaghiró zkrátka není rodinný typ, nemluvě o tom, že je vyloženě pechfógl. Sotva vytáhne paty z baráku, už jí zaklínají nebo rovnou berou manžela, sestry, barák jako takový a z rodného středověkého hradu pak zbudou sotva antické rozvaliny. Jejího přítele Tarabase málem k bráně smrti přivede čínská princezna s krásným, typicky čínským, jménem Angelica (nad jménem jejího bratra, kterého pojmenovali Rufus se už člověk pak ani nezarazí). Mezi tím Černá čarodějka, která pozbyla svých kouzelných schopností, vzkřísí Bond girl a učí se létat na koštěti. Udělala jsem zajímavý objev, Černá čarodějka má černé plomby, asi jí život s Kalidorem v dobách, kdy ještě byla spíš červená než černá, nedělal dobře. Fantaghiró chodí po světě a pak i po čarodějném podsvětí a kudy chodí, tudy rozsévá lásku, třeba lásku ke květinám s šutrem v ruce, protože jak jinak. Závěrečný zápas je strhující podívaná, nebo přinejmenším působí, že si oba jeho protagonisté strhli záda, zejména Darken vypadá, jako by chtěl volat: "Sundejte mě rychle z toho meče." Poselstvím dobrodružství princezny Fantaghiró má být, že láska je trvalý cit, který obstojí v každé zkoušce, tvůrci sami to zabíjejí rozmělňováním v hláškách - nauč mě být šťastný a já se tě naučím milovat - nebo, ještě hůř, když se Fantaghiró v závěru, aby ukázala hloubku svých citů, honem pádí převléct. Ano, archivní záběry a nutnost nějak to tam naroubovat, ale vyznívá to úplně jinak, než by mělo, nemluvě o tom Romualdově bezobsažném monologu. (14.09.2014)

Týmto dielom mala podľa mňa skončiť celá séria. Ako fanúšik celej série môžem povedať že na 5. diel sa už nedá pozerať. Pozorný divák môže postrehnúť, že záverečná scéna s Romoaldom je vystrihnutá scéna z konca prvého dielu. Herec Romoalda tam už asi nechcel hrať a preto jeho zakliate ja - Fiodora hral iný herec. (06.01.2012)