Hrdina až do konce

Jelikož běžné příběhy běžných lidí vídám každý den, nemusím je vidět ještě ve filmu. Tam si zase rád hraji na malé dítě a fascinovaně koukám na Thora, který drtí nemrtvé Asgarďany blesky a jsem spokojený. Film jako takový je objektivně excelentní, ale mně prostě nemá naprosto co říct, i když si u něj dokáži představit nominaci na Oscara. Se žánrem drama bojuji už delší dobu a myslím si, že tohle byl poslední hřebíček do rakve, protože se u tohohle typu snímku jenom a pouze strašně nudím, aniž bych si cokoli odnesl, a to mám zase lepší věci na práci... 45% (01.02.2018)

Velmi civilní film o (zase jedou) umírání, který vynáší nahoru hlavně Sam Elliott. Herec jedné role se snaží před koncem napravit, co se dřív podělal, a světě div se, tady to nepůsobí pateticky. Musím ocenit i konec, který jenom zdánlivě ukazuje, že se nic nezměnilo, protože my jako diváci víme, že to není pravda. (02.05.2018)

Je to milý, citlivý film, který dokáže i dojmout. Postarší, ne příliš úspěšný herec se musí vypořádat s těžkou životní situací, když mu zřejmě nezbývá mnoho času. A tak napravuje pošramocené vztahy s manželkou a dcerou. Jediné, co ozvláštňuje tento film z jinak zavedeného schématu je občasná návštěva svého kámoše a dealera. No a pak samozřejmě setkání z mladou Charlotte. Podle mne tedy jen další podobný film o tom, že se je třeba před smrtí smířit s rozhádanými a při troše štěstí si ješte něco užít. 70% (15.12.2017)

Fenomenální Sam Elliott jakožto přestárlý herec, který i navzdory zákeřné nemoci najde nový smysl života a důvod žít. The Hero na papíře vyzníval stejně jako "Danny Collins" Ala Pacina, nicméně režisér Brett Haley zde aplikoval lidštější a procítěnější způsob vyprávění, což ve výsledku působí mnohem reálnějším a citově otevřenějším dojmem. Je to také skvělý důkaz toho, že i po tolika letech nedělá potíže Samu Elliottovi utáhnout sám celý film, za což mu smekám a přeji mu Oscarovou nominaci. Vážně si to zaslouží. PS: Laura Prepon je neskutečná kost! „The new sweet and spicy Lonestar barbecue sauce, the perfect partner for your ribs.“ (14.10.2017)

Melancholický character piece a tak trochu dekonstrukce Elliottovy kinematografie. V podstatě takové důchodcovské JCVD. Bez nějakých moc zvratů, ale zato plné emocí a artové tak akorát, aby to vypadalo pěkně, ale ještě to nestačilo být dost sebezahleděné, aby vám to začalo lézt na nervy. Ale seriózně – je to moc příjemný film, Sam Elliott ho táhne v podstatě sám (i když Nick Offerman mu nahrává fakt solidně!), a i když to celkově nijak echt nevybočuje ze žánrových standardů, režie a herecké výkony jsou natolik silné, že je to ve výsledku vlastně jedno. Plus se to zvládá elegantně vyhnout i oběma variantám konce, které vás napadnou. A pak je tu ten Elliott. A Offerman. A tak. (08.08.2018)