Reklama

Reklama

United Trash: Štěrbina

(festivalový název)
  • Německo United Trash (více)
Trailer

Obsahy(1)

Ikonický Udo Kier coby vyšinutý teplý generál UN a legenda Kitten Natividad z ceckatých filmů Russe Meyera jako nestydatá matka nového spasitele lidstva, který má na čele zevní genitál. Již tento výčet by měl u pravověrných otrlců vyvolat zvýšenou sekreci slinných žláz. Dobový tisk snímek United Trash shrnul slovy: „Hodinu a půl trvající dětská oslava narozenin s taťuldou Schlingensiefem“. Bizarně vyznívající paralela přesně vystihuje hyperaktivní karnevalový rej charakteristický pro kontroverzního německého undergroundového filmaře a přední osobnost alternativního divadla i opery, Christopha Schlingensiefa. Jeho obrazoborecké filmy bývají přirovnávané k tvorbě Jeana-Luca Godarda i studia Troma, což ale může být spíše zavádějící. S francouzským klasikem ho sice pojí nevážný a destruktivní přístup k filmovým normám, ale německý provokatér k tomu nevyužíval prostředky filmového jazyka, nýbrž samotný obsah scén a vedení herců. A jestliže tromácké filmy nechávají publikum se pobaveně rochnit v kýblu s tělesnými tekutinami, Schlingensief diváky za vzájemného veselí oním kýblem mlátí po hlavě. Poté, co se ve své volné trilogii o Německu vypořádal s národními mýty i strašáky, obrátil Schlingensief svůj pohled k fenoménu mírových misí Organizace spojených národů. Jejich ideologickou aroganci a idealistickou absurditu přetavil do fantasmagorické frašky, kde si typicky střílí naprosto ze všech autorit, hodnot i tabu. Mesiášský epos zde dostává podobu brutální telenovely s pitvořícími se maškarami, snímané hysterickou optikou zpravodajských reportáží. United Trash je našňupaně vybzíkané surrealistické delirium, kde esence Alejandra Jodorowského a Johna Waterse obcují se svátostmi domnělé nadřazenosti Západu. Zapomeňte na nekorektnost, užijte si nezřízenost! (Festival otrlého diváka)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (8)

Othello 

všechny recenze uživatele

Film, který natáčel plukovník Kurtz s místními obyvateli ve svém kambodžském táboře. Také vysvětlení toho, proč je ve většině svých rolí Udo Kier tak herecky úsporný - prostě jen nechává najíždět kombo na další Schlingensiefův film. ()

Reklama

KRYSIOPICE odpad!

všechny recenze uživatele

Tři nejtenčí knihy na světě: nejlepší anglické pokrmy, kniha francouzských vojenských vítězství, nejlepší německé vtipy. Největší problémem celého filmu je, že se Němec snaží vtipně navážet do UN, problém ale je, že je to Němec a proto není vtipný. Schlingensief se opravdu strašně snaží být originální, absurdní, nevažný a angažovaný, ale nedaří se mu ani jedno. Z Johna Waterse ani Jeana-Luca Godarda jsem tam nepostřehl vubec nic. Spiš mi to přišlo jako mix toho nejhoršího z Trošky, německeho fekal porna a ochotnicky zahrané reklamy z teleshopingu. Jo a ještě me ta strašně sral voiceover ()

Klajnik 

všechny recenze uživatele

United trash je primárně satira - velmi přepálená a absurdní. To mi ovšem velmi vyhovuje a během prvních 30-40 minut jsem se neskutečně bavil. Posléze to ale přestává fungovat. Když totiž tvůrce jede takové uřvané přehroty v každé scéně, film se ani na chvilku trochu neuklidní (nijak se nepracuje s tempem), tak to diváka postupně unaví. Příběh totiž nespěje k žádné katarzi, protože je vycucanej z prstu, postrádá nějakou smysluplnou kontinuitu, tudíž se tam může dít prakticky cokoliv, což v jednotlivostech může fungovat ale v 70min celku nikoli. Tedy - dojde tomu dech a od půlky jsem se už prakticky nezasmál a od filmu jsem odcházel už docela otrávený, což není ideální výkon u filmu, který se snaží být humorný každou scénou, každým záběrem, každou pronesenou replikou... --- Komu se však United Trash líbil velmi, doporučil bych třetí Lidskou Stonožku, která je obdobně přepálená a satirická dark-comedy píčovina, ale nepostrádá smysluplnou kontinuitu a spěje k nějakému závěru, jež není taková z prstu vycucaná píčovina, jako je tomu zde. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

--- dojmy z tenkrát poprvé ---  Debilně absurdní a fantasmagoricky rozjívený mix mesiášského eposu, překoksované telenovely, primitivního mýtu a surrealistického deliria s dadaistickou logikou, nebo také dílo rozkočené mezi konceptuálním autorským experimentem i zhůvěřile retardovanou amatérštinou, které působí jako deformovaný výplod gruppen orgie Jeana-Luca Godarda, Alejandra Jodorowského, Johna Waterse, Tommyho Wiseaua a Neila Breena. V základu je to takový hezký film o mesiášovi, který ale má tu smůlu, že se místo do prostých a bezstarostných časů biblických narodil do chaotické a nesmyslné doby mírových UN misí, které marně zastírají svou absurditu importováním zdánlivě pokročilé civilizovanosti do světa pudové instinktivnosti. Schlingensief spřádá záměrně přepáleně zhovadilou fresku světa postaveného na hlavu, kde spasitel má na hlavě obří kundu a jeho matkou je přestárlá sexploitation legenda Kitten Natividad a teoretickým otcem Udo Kier v roli gay generála UN. Sice by bylo snadné toto dílko smáznout jako nesoudný amatérismus, ale právě ve své deliricky překombinované zhovadilosti a poťouchlé dehonestaci veškerých autorit od mírových jednotek přes církev po lékaře bez (etických) hranic je při tom vlastně podivně uhrančivé.  --- dojmy z opakovaného dovádění nad překladem a v kině ---  Schlingensief při konstruování svého mesiášského příběhu v mantinelech hysterického sitcomu a soap opery odkazuje na mnohé klasiky německé kultury. Vytváří doslova mnohovrstevnaté dílo, kde jednotlivé roviny vstupují do přímého dialogu s jinými, či svým metatextovým rámcem dále rozšiřují významy jednotlivých scén i celého filmu. Jedna sekvence tak např. doslovně parafrázuje tragickou romanci "Effi Briest" - respektive tomuto milníku poetického realismu i společenského románu dává režisér pořádně za uši a tím scénu současně pozdvihuje i ji uvrtává do absurdity a navíc i zesměšňuje škrobenost literární klasiky. Hlavním referenčním artefaktem a vzorem pro "United Trash" byl "Plechový bubínek", a to nejen Grassův román a Schlöndorffova adaptace. Schlingensiefův Oskárek alias Jezulátko Péťa Mohamed Panák i celá jeho suita se vyznačují grassovskou ambivalencí - přesahují póly dobra či zla a přelévají se naopak mezi inteligentní racionalitou, nezřízenou pudovostí a jurodivou sebestředností. Režisér a scenárista si ale také utahuje z kulturně-kritické debaty kolem knihy a filmu, především pak z toho, jak moc lze, nebo nelze Grassův román adaptovat do filmu. "United Trash" tak představuje jízlivě chaotické zadostiučinění pro všechny, kteří Schlöndorffovo zpracování vidí jako příliš oklešťující a doslovně ilustrativní. Schlingensief tak nabízí maniakální ekvivalent Grassova schizofrenního vypravěčství, dokonce nechává vypravěče množit a přidává zcela náhodné další hlasy i postavy, které epicky rozšiřují jeho jarmareční tyjátr lidské marnosti. ()

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

Reklama

Reklama