Jak dopadají zoufalci?

Pokračování filmu Kdysi byli bojovníci (1994). Tentokrát se jedná hlavně o dva dospělé syny hlavního hrdiny. První z nich je členem gangu a při jedné akci je zastřelen. Vyjde najevo, že ho zastřelil člen vlastního gangu. Jeho bratr s jeho dívkou se stanou členy jiného gangu a chtějí s jeho pomocí vraha zabít. Tomu všemu aktivně přihlíží jejich otec /Temuera Morrison/, který už přišel o dvě děti a nechce ztratit i to poslední. (14.07.2020)

Navázat na tak intenzivní film, jakým je Once Were Warriors není vůbec záviděníhodná situace. Běsnění Jakea Hekeho, který se z milého a milujícího chlapíka změnil v mžiku oka v monstrum, pohltilo první díl takovým způsobem, že šokovaný divák do závěrečných titulků doslova nedýchal. Temná a depresivní atmosféra bezútěšnosti s druhým filmem pomalu mizí a nastupuje tradičnější rodinné drama o vypořádání se s vlastními běsy a touze naleznout odpuštění. Jedná se ale o skoro stejně silný zážitek -- a to hlavně díky Temuera Morrisonovi, který v té hrozivé hordě svalů nachází nepatrné kousky citu a pomalu dostává sledujícího na svou stranu. Celý první film je Jake člověk semletý chlastem, vlastní neukotveností a nulovou sebeúctou, která jej žene do záhuby. Na konci druhého dílu je to člověk snažící se nalézt správnou cestu a uvědomující si svou ztrátu ... stále zoufalec, ale rozhodně bojující ... (18.07.2008)

Povedené pokračování strhujícího filmu Once Were Warriors (1994) má sice o něco menší existenciální sílu, protože je v něm více pathosu, sentimentu a má citelně slabší scénář, ale pro každého, komu se první díl zaryl pod kůži, je to radostná povinnost, lahůdka a hodně zajímavý zážitek. Temuera Morrison jako Jake "the Muss" Heke je opět excelentní, ale jeho syn Sonny je popravdě poněkud slabší postava (herecky i scénáristicky). Zato se mi ale strašně moc líbila Nancy Brunning (Tania), krásná a temná jako půlnoc, a asi jediná na první pohled čistokrevná Maorka ze všech těch maorských míšenců, kteří v obou filmech hrají. (11.03.2014)

Ten největší psychopat a násilník z prvního dílu si najednou uvědomí, že něco dělá špatně, tak si najde práci, přestane mlátit svou novou starou a začne se nějak zajímat o svýho povedenýho synáčka. Oproti filmu Kdysi byli bojovníky přibylo víc násilí a kromě vyraženejch zubů a zlomenejch nosů se tady začalo i střílet. Jenže v tomhle pokračování to vypadá, že všichni si v tom násilí vlastně docela libujou a nevypadá to, že by tim někdo nějak trpěl a chtěl od toho pryč. Spíš naopak. Zatimco jednička byla celkem depresivní podívaná s nějakou myšlenkou, tak tohle je takovej výplach mozku. Přesto je film docela zajímavej a stojí za vidění. (14.02.2015)

Tak tohle pokračování vynikajícího Once Were Warriors už nemělo ani zdaleka takový koule. Možná je tam víc nasilí ale to je tak všechno. Za mě je to emočně hodně slabý a naprosto zbytečný pokračování. Ani hereckej výkon Temuera Morrison(a) nebyl zdaleka tak přesvědčivej. Chyběla tam ta krutost, chladnost, surovost a bezcitnost. Na druhou stranu si myslím, že to nebyla až tak jeho chyba. Pouze jen zahrál to co po něm chtěl režisér Ian Mune. What Becomes of the Broken Hearted? je pouho pouhým stínem Once Were Warriors. Kdysi možná byli bojovníky tahle bitva byla ale prohraná. (16.05.2020)