Reklama

Reklama

Série(2) / Epizody(16)

Obsahy(1)

Nahlédněte v řadě disciplín do hlavy nejmodernějších designérů a podívejte se, jak design ovlivňuje váš každodenní život. (Netflix)

Videa (1)

Trailer

Recenze (4)

Erenas 

všechny recenze uživatele

Problémy s konzistencí a asi i výběrem umělců. Grafici fajn, ale Bjarke? Možná to až moc klouže po povrchu a ukazuje jednotlivé "koncepty" místo toho aby ukazovalo principy a způsoby navrhování a proč jsou tyto jednotlivci vybráni. U některých dílů se člověk skvěle baví u jiných se kouše nudou. A hloubka tam zas moc není... jako popularizace super. /EDIT: S02 - Asi záleží na umělci a jak tomu přistupuje, někteří super, někteří jsou dost hloupě mimo... ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Šest rozdílných forem designu představených skrze portrét, názory, tvorbu, tvůrčí proces i učednická léta šesti předních inovativních mistrů svého řemesla v šestici audiovizuálně "nadesignovaně" vypiplaných epizod. Ano, je to v zásadě koncept Chef´s Table překlopený z kulinářského světa na designové pole. Ovšem stěží to brát jako negativum, když v současnosti nelze dokumentární sérii "o tvůrčím řemesle s přesahem do umění" složit větší poklonu než postavit ji hned pod piedestal nejvyšší možné kvality zmíněného skvostu. ()

Reklama

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

První série byla pozoruhodně vybalancovaná. Některé díly sice pojednávaly do větší hloubky o skutečném, cílevědomém designu (Tinker, Bjarke Ingels, Es Devlin) a jiné zase víc o způsobu kreativního uvažování (Ch. Niemann, Ilse Crawford), ale obecně se toho z první řady člověk mnohem víc dozvěděl. Zato druhá série je mnohem víc osobním příběhem konkrétních lidí a filosofie, kterou mají v hlavě, s nepravidelnými odbočkami k jejich práci. Ne, že by to bylo nezajímavé, ale informační úroveň tím pro mě dost klesla. Přesto stojí celý doku-seriál za zkouknutí. Zvolený formát, soustředěný kolem jedné zakázky, k níž se každý díl pravidelně vrací, je šikovně zvolený. Mluvící hlavy spolupracovníků a rodiny jsou někdy zajímavé víc, jindy bych si je dokázal odpustit. Co Abstract ale hodně nakopává je dynamický styl, který se přizpůsobuje konkrétnímu oboru (animace písma, průlety vizualizacemi projektů apod.) a ponechává dostatek volnosti samotným designerům, aby si svoji epizodu tak trochu režirovali sami. To je dobře využité např. Hoeflerem (písmo), Eliassonem (umění), Devlinovou (stage design) nebo Niemannem (ilustrace). ()

bery71 

všechny recenze uživatele

Viděna epizoda o Neri Oxman. Velmi subjektivní komentář. Je mi to protivný. Je mi to taky sympatický. Nemůžu se rozhodnout co z toho víc a proč přesně ty pocity mám, ale jsou protknutý, vzájemně se povzbuzující a s jedním zárodkem. A oba moje pocity směřují téměř souběžně k dokumentu i k Neri Oxman. Je to dobrý. Je to kvalitní. Je to moderní. Je to dokonce inspirativní. Ale je to zvláštně papundeklový, přeleštěný a chybí tomu kus sebeironie. A to mě smrdí. Ale možná, že to do tohohle formátu nejde narvat a možná jde a jen to nikdo neumí a nebo (nejhorší varianta) to nikoho nenapadlo, protože to nikdo nechce. Určitě hraje roli i něco ze závisti, protože já jim určitě závidím. Já takhle dobrej nebudu a trochu mi to regulérně sere. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama