Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan Adolf, kterého neodolatelně představuje svůdnický Miloš Kopecký, vzpomíná na trapný příběh s jednou směšnou láskou. Zaujala ho mladičká studentka operního zpěvu, ale neustále narážel na její nezájem blíže se seznámit. Začne proto splétat rafinovanou odvetu, do níž zapojí i svého řeckého kamaráda (Pavel Landovský), jehož vydává za slavného dirigenta. Jenže úmysly obou pánů se vyvinou zcela nečekaným směrem. Režisér Anrtonín Kachlík zdařile převedl jemnou ironii Kunderovy předlohy do filmové podoby, v níž naopak září herecké výkony obou protagonistů, zvláště pak Landovského.

V komornom, melancholickom a jemne ironickom príbehu sa uplatňuje Kunderov častý motív ľsti, ktorej efekt sa obracia proti jej iniciátorovi. Tu proti bonvivánovi pánovi Adolfovi, ktorý sa chce pomstiť naivnej konzervatoristke za to, že sa nenechala zviesť. Túto epizódu svojho života rozpráva s miernym odstupom a teda aj s istým nadhľadom. Jeho glosy a komentáre oživujú dej, žiaľ príliš málo nosný na celovečerný film. Dominantnou zložkou je herecký výkon Kopeckého a najmä Landovského ako gréckeho robotníka Apostolka (suchotinára, vydávajúceho sa za známeho dirigenta), hlavného aktéra tragikomického žartu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

marzzy 

všechny recenze uživatele

"Kino má jednu ohromnou nevýhodu, že se v něm nedá pít." Tady se sešel scénář i herecký výkony. Miloš Kopecký jako by to ani nemusel hrát, dlouho jsem neviděl uvěřitelněji vytvořenou roli. To je přesně on! Milan Kundera pak ukazuje a zdůrazňuje, že je před námi neustále napřed, jak jsme u něj ostatně zvyklí. Ve výsledku se to celý odehrává jako taková hříčka, hra. Autor sám říká, že je pro něj důležitější právě zmíněná hra než charaktery postav. Ukázat, jakým způsobem dokáže zpočátku nevinná situace zamávat se životy lidí. Některý scény jsou nezapomenutelný, jako například návštěva Pavla Landovského u Jiřiny Jiráskové, kdy jí přijde rozmlouval partii s Milošem Kopeckým. Všechno by mu odpustila, ale že má tolik dětí a nedává jim žádný peníze?! To už ne! Natočený je to trochu jinak, objevují se vysvětlující monology, nadsázka, humor a se závěrem se pochopitelně všichni stanou směšní. A hned na začátku povzdech: "Brr... no, co se dá dělat." To my Brňáci s naší sebeironií dokážeme ocenit... ()

Clowie 

všechny recenze uživatele

Příběh atraktivní slečny, která si užívá zájem stárnoucího seladona, aniž by mu dala, o co mu celou dobu šlo (tedy pánové, to opravdu není láska). "Slečno, vy máte krásné nohy, škoda, že máte jenom dvě." Tak na tohle nemůže skočit ani ta nejpitomější husa. A nebo ne? Pak se hlavní hrdina v podání Miloše Kopeckého octne v nemocnici na očním oddělení a s ním tam na pokoji leží řecký pasáček v podání Landovského a tím to všechno teprve pořádně začne. A kde jste žil v tom městečku, ptá se Kopecký, jen aby řeč nestála. Pod takovym vysoka hora, jmenovala Olympos, odpovídá Řek. Cože? Vy jste žil pod Olympem? zpozorní Kopecký. Vy znáte Olympos? ptá se Řek a Kopecký se vztyčí a máchá rukou - abych neznal Olympos, sídlo Diovo! Koho? ptá se Řek. Taková krásná koza, mává rukama před hrudníkem Apostolek. Je blbá, vem si klidně knedlik. Scénka, jak si Kopecký s Růženou užívá dostaveníčko, tak to je nad všechno. A i to další. Normálně jsem se poprskala, když jsem poslouchala, jak Apostolek vyprávěl, jak každý den musí mít tři nebo čtyři ženské. Každý den!!! A Jiřině Jiráskové bych to i věřila... Víte, já vám něco řeknu, povídá Kopecký na kameru. Slušnej lidskej vztah je možnej jedině mezi mužem a mužem. Bez žárlivosti a bez celého toho erotického hlupství. Někde jsem četla, že Kopecký neměl ten film rád, protože ho tam Landovský převálcoval. Naprosto souhlasím. ()

Reklama

Reklama