S milenkou mé matky

Další z mých filmových návratů byl takový zvláštní. Hlynur, hlavní "hrdina", mi byl po sedmi minutách dnešní reprízy tak krajně nesympatický, až jsem začal přát jeho obličeji střet s pořádně svištící lopatou. Příběh měl nádech dramatu, tu a tam jsem zaznamenal záblesk černého humoru (no jo, záblesk... tak asi spíš výron), ale k tomu, abych mohl potvrdit své původní hodnocení, to bylo příliš málo. Snímek mě totiž po většinu času trochu nudil, takže jsem při jeho sledování nechal myšlenky volně bloudit. A to by se mi stávat nemělo, protože by se mi některé nemusely vrátit. Když si film nezíská mou plnou pozornost, nebo ji v průběhu ztratí, není to dobře. Je to známkou buď toho, že nepatřím do jeho cílové skupiny, nebo že prostě není dobrý. Ať už šlo o kterýkoli z obou důvodů, příliš jsem se dnes nebavil. / Poučení: Anonymní alkoholici to musí mít na Islandu dost těžké. (24.09.2022)

Tak, čo povedať na úvod? :-) Musel som sa presídliť do Reykjaviku, aby som najprv prečítal 101R, a následne ho videl ako film v tesnom závese. Z mojho pohľadu to BK pekne odflákol, a spravil to ako z rýchlika. Škoda, bola by to IMHO látka na pekných 120 minút, kde by sa všetky možné (sfilmovateľné) nuansy a drobné (zdanlivo) bezvýznamné prvky charakteru jedinej hlavnej postavy mali možnosť rozvinúť. Byť HH, tak ľutujem že niekto tak zmrštil moje dielo! Každopádne, ešte dám "Baltimu" šancu, a pozriem i na jeho ďalšie kúsky, keď bude čas (počas islandských bezsenných noc). Čítali ste Fight Club od Palahniuka? A následne ste videli Fight Club od Finchera? Tak tak nejak si predsavujem dokonalé spracovanie knižnej predlohy, na plátne. (14.04.2013)

Příživník Hlynur vede báječný život. Buď se povaluje ve vaně nebo u počítače a večer vyráží pařit. Peníze pošle stát, matka vypere, uvaří, uklidí a postará se o všechno ostatní. Když mu dojdou cigarety, vrátí prázdné lahve. Jak jednoduché. Jenže i v Reykjavíku platí „ Co je v domě, není pro mě“. Nevšední film o nekonvenčních rodinných vztazích. (13.09.2005)

Cynická (ne)rodinná komedie o jednom blbovi z Rejkavíku, jehož životní náplní je bezostyšná příživa, internet, porno a pařby s partou ještě větších blbů. Dějově, přiznejme, nic moc... 101 Reykjavík je totiž jedním z těch filmů, které stojí a padají s hlavním hrdinou. A v mým soukromým měřítku spíš "padá" než "stojí". Znám celou řadu "nesympatických" ústředních postav, které člověku přilnou k srdci. Hlýnur z Rejkavíku ale zůstvává jen a pouze nesympatickým pazdrátem a odtažitým paňákem, který ve mě za celých 88 minut nedokázal vykřesat jiskřičku sympatií. Ne že tu ale bylo všechno špatně, některé konkrétní momenty by se dokonce daly nazvat brilantními. Chvíle, v níž rodinná sešlost sedí na otomanu, žvaní, futruje a dívá se na domácí video, které zachycuje jak vloni seděli na tomtéž otomanu, žvanili a furtovali... bych označil za skrznaskrz geniální. Závěr třemi slovy: Islandské, sarkastické, nezúčastněné. 50% s poznámkou, že distribuční název je opět na pěst. (16.09.2011)

Náš malý chlapeček, nás všech. Lola bude jeho matka a moje matka bude jeho táta. A já budu jeho bratr, ale zároveň budu i jeho otec. Taky budu syn jeho otce a syn jeho babičky... a budu taky bývalý milenec jeho matky. Jak se s tím vyrovná? Černá, eroticky laděná tragikomedie s netradičním příběhem, u kterého se nepřestanete úsměvně šklebit od začátku do konce. Nikdy bych neřekl, že film z ledového Islandu dokáže takto zahřát srdce. A docela bych i věřil, že nějak tak to na tom Reykjavíkském předměstí vypadá. Poslední dobou zažívám příjemná překvapení ze všech koutů Evropy. Nejdříve skotský Aberdeen, poté gruzínské Léto ztracených polibků a nyní islandské S milenkou mé matky. Je dobře že evropský film má co nabídnout jak obyčejnému, tak i náročnějšímu publiku a v mnoha případech k tomu stačí i jediný film. (22.05.2008)