Režie:
Petra Biondinaa VolpeScénář:
Petra Biondinaa VolpeKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrají:
Marie Leuenberger, Maximilian Simonischek, Rachel Braunschweig, Sibylle Brunner, Marta Zoffoli, Bettina Stucky, Peter Freiburghaus, Therese Affolter (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat? (Film Europe)
Videa (4)
Recenze (19)
Netušil jsem, že švýcarské ženy byly vlastně ještě nedávno tak ušlápnuté a o své vagíně nevěděly vůbec nic. U nás v té době ženy určitě věděly, co mají mezi nohama a to bylo za komančů. Rovnost pohlaví pochopitelně podporuji, zároveň nevidím nic špatného na tradiční rodině, kde muž vydělává a žena se stará o děti a domácnost. Militantní feministky totiž vylévají vodu z vaničky i s dítětem a neusilují o rovnost, ale stejnost pohlaví a to se jim nikdy podařit nemůže. ()
Kdo by býval řekl, že etalon bohaté země s vysokou životní úrovní tak dlouho držel pevně v rukou nerovnoprávnost žen. Východní Evropské země v té době trpěly normalizací a totalitou a ženy ve Švajcu měli takovou totalitu dost často rovnou doma. Slušně natočené i odehrané, místy i rozumně humorně odlehčené dílko, které jsem viděl v rámci "kina na slepo" a Dnů Evropského filmu. Mírně nadlehčuji, ale taky, kolik jsem viděl Švýcarských filmů, žeano. Mno, spíš moc ne. ()
Celkem zábavnou formou podané téma týkající se zrovnopránění žen. Překvapilo mě, jak dlouhou dobu Švýcarsko odolávalo, než přiznalo ženám právo volit. Retro atmosféra sedmdesátých let se tvůrcům povedla vykreslit vskutku dokonale. Drobnou výhradu bych měla snad jen k až moc sluníčkovému konci. (70%) ()
Je az s podivem, jak se svet za poslednich padesat let zmenil. Myslim, ze tento film nema s dnesnimi feministkami nic spolecneho a o to vice jsem s hlavni hrdinkou sympatizoval. Vyborny film, opirajici se o skutecnou udalost a pribeh vypravi na hrane vtipu a dramatu. Mne to sedlo a film me bavil od zacatku do konce. Nepravem opomijeny film. ()
Hlavní postava je tak sympatická, že bylo v podstatě nemyslitelné jí nefandit, tisknout palce, dýchat s ní.. Mýma očima zdařilé nahlédnutí do jedné malé švýcarské vesnice, která se díky Noře otřásla v základech, to se tenkrát psal rok 1971 a platila úplně jiná pravidla než dnes.. Tvůrkyně Petra Volpeová zaslouží smeknutí klobouku, Marie Leuenbergerová to zvládla moc hezky, u mě filmová spokojenost.. ()
Reklama