Thelma

Norské lesbičky miluju, ale zrovna Thelmě bych se do kalhotek dostávat nechtěla, mohla bych si pak na loďce hrát na živou pochodeň nebo tančit jak píská, nebo spíš jak se škube. Thelma a její záchvaty, kdy vypadala, že dostala paralyzérem do prdele, jsou sice celkem kominické ale buddha ví jaká švanda to zase neni. Lesbických scén je ukrutně málo a ukáže se toho ještě míň, vlastně když nepočítám Thelminy kůzlata tak neuvidíme ani piču. A zrovna na tu jsem se těšila. Hlavně že tam po cigaretě kouří hada...Film není takovej průser jak se může zdát, dokonce je celkem fajn, jenže to tempo. To se nevleče to se táhne jak smrad z hajzlu na rybářský lodi. Než se něco začne dít ve více než náznacích, tak je skoro konec filmu a já zjistila, že místo našlápnutý pecky, co sliboval trailer, jsem dostala div ne komorní lesbo dráma. A to nasere (11.01.2018)

"Miminko u ledu vysvětlit nesvedu." Ale jinak je poselství filmu čiré jak voda jezera Bjørsjøen. Tíha malého coming outu, sténajícího pod velkou hromadou mysteriózna a fantasy rekvizit. Pozor, dále narazíte na SPOILERY a všudypřítomné hady (zřejmě prchající z křesťanského Ráje). PRŮHLEDNÉ OKÉNKO: [][] Hororové jinotaje a co znamenají. A) Hořící hlava taťky na člunu = samovznícení mozku rigorózního křesťana  (oxidantem je teplá dcera). B) Had v ústech při lesbických fantaziích = pochyby. Orál klukům by podle taťky byl v cajku? C) Vyzvracený ptáček = pokus být hetero. Dtto. D) Uzdravení mámy na vozíku = emancipace. Coming out dcery ji osvobodil z ochrnutí pod despotickým manželem. E) Mizení lidí = jen Thelminy představy. Únik z reality a z problému „zakázané“ lásky. [][] Správné odpovědi... je třeba hledat, ideálně v sobě. Poznámka: Copak Carrie (zmiňovaná často), nebo Muréna (JitkaCardová), Thelma je hlavně příbuzná obávaného kluka z It's a Good Life z Twilight Zone (zmiňuju jen já). Bohužel, miminko pod ledem průhledné nebylo, s interpretací váhám. Thelma coby 6letá holčička, ale již zmítaná pochybami o své sexualitě? A proto „zmizíkující“ brášku? Ale no tak... ! Jen tři kousky ledu tají v teplé dlani. Škoda. Pětihvězdičkový lov s přesouváním namířené pušky ze srnky na dceru, to byl parádní a nečekaně drsný úvod. (21.04.2023)

Různorodé recenze a hodnocení mě lákaly. A už jen takový detail jako nezvykle (skoro až nepříjemně) pomalý nájezd kamery na Thelmu v úvodu naznačoval, že film asi nepůjde vyšlapanými cestičkami. Což mi snímek potvrzoval po celou svoji dobu. Člověk si velmi rychle najde vztah k hlavní hrdince, vnímá společně s ní její nejistotu, ostych, ale zároveň také studiem na vysoké škole získanou svobodu. A když si k tomu člověk přidá její rodiče, sympatie k Thelmě ani nemohly být vyšší. S tím souvisely i výčitky svědomí vyvolávané výchovou manipulátora v podobě papínka. Jenže pak se začnou dít věci…a krom výborného hereckého výkonu hlavní protagonistky si člověk může plnými doušky vychutnávat působivou atmosféru a slušnou porci napětí. Navíc je tu pořád přítomná ta otázka; jsou to, co vidíme, jen představy/upravené vzpomínky či naopak pravda? K závěru mě už ale snímek pomalu přestával bavit, „přemisťování“ se totiž náhle rozšířilo i o další „jevy“ a mé nadšení takřka opadlo. Za většinu filmu dám ještě slušné 4*. (01.01.2018)

Mňo... Když přistoupíte na metaforičnost příběhu, jak to očividně učinila má žena, tak vám Thelma může připadat svou filosofičností (až) zajímavá - tedy něco ve smyslu "be careful what you wish for". Pokud Thelmu uchopíte jako primitiv jako já, tedy bez "Hmm, tohle je zřejmá paralela na támhleto, tato scéna s největší pravděpodobností odkazuje na tuhlecto", tak vás Thelma zdrtí svou banálností. A ano, každý z nás si někdy hluboko uvnitř přeje, aby se ta která osoba propadla do země; nepotřebujeme však Thelmu k tomu, aby nám sdělila, že to ve finále nemyslíme vážně a že kdyby se něco takového nakonec stalo, že bychom toho litovali... 60% (15.12.2017)

Brilantní mix nadpřirozena s dramatem obsahující kapku severské ponurosti a podávaný s vybroušeným soundtrackem. Thelma v sobě tyto atributy kombinuje s jakousi naléhavou kadencí, což dokonale kontrastuje s jemným psychologickým nádechem společně s chytře rozvedenou příběhovou linií. Rovněž zde musím ocenit režiséra Joachima Triera za příkladnou práci s lidskými charaktery a rozkrývaní nejniternějších lidských pudů. Již dlouho jsem neviděl nic tak procítěného a zároveň tak odtažitého, tak do hloubky jdoucího, a přitom s lehkostí klouzajícího po nevyzpytatelném povrchu našeho vnímání. Bez debat jeden z nejlepších filmů roku 2017. Skvělá práce! „There's something with you, Thelma.“ (21.12.2017)