poster

Camino na kolečkách

Dokumentární

Česko, 2017, 90 min

Režie:

Eva Toulová

Producenti:

Petr Hirsch
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • honajz
    **

    Takový delší turistický průvodce, kde mi Honza přijde jako rukojmí filmařky, aby dostala dotace (dron, potisky, trička, auto, letadlo, pomocníci) na film, který nemůže prohrát (protože tělesně postižený člověk vždy vzbudí lítost). Jenže mne pojetí tohoto filmu iritovalo - v podstatě se nejedná o nic jiného než dlouhé home video (se slušnou kamerou a dronem) z výletu pro celou rodinu nebo dvě, kde nějaké větší duchovno vážně necítím (v jednu chvíli si dokonce Honza stěžuje, že cesty do Compostelly nejsou uzpůsobeny pro vozíčkáře; jiný člen výpravy chce v chrámu při mši přijímání na ruku, a když dostane hostii do pusy, tváří se znechuceně). Honzovo vyprávění, jak ujel výpravě a zastihl ho déšť, který si modlitbou zesílil a pak zastavil (kde v té chvíli byla kamera?), mi rovněž moc duchovní nepřišlo. Poručíme větru, dešti? To snad ne. Tak hlavně, že jsme si na konci vypustili barevné balónky. Jinak než Honzova cesta mi to připadalo jako cesta lidí kolem něho - vozík často střídavě tlačí, táhnou, dokonce přenášejí, jen slovy se dozvíme, že byla zajímavá zkušenost se o takto postiženého starat, třeba když potřeboval na záchod (ale žádné podobné záběry třeba problémů s oblékáním ve filmu nejsou), takže bych možná ocenil soustředění se na lidi kolem Honzy, kteří to rozhodně neměli lehké. Jenže film je pojat ve slunečném oparu, až na drobnosti je vše ok. Letadlem se přepravíme do Portugalska a jedeme pak z města do města, pan Preiss nám namluví komentář o místních zajímavost jak z Cestománie, a sem tam projede před kamerou Honza, nebo sedí na břehu moře a sleduje syna, jak se cachtá ve vlnách. Přitom během cesty mezi nimi nevidíme žádný vztah! Třeba scénu, kdy syn přijde za tátou se pomazlit. Prostě chybí skutečné prožitky a zůstala jen nakašírovaná nuda, která si na duchovní road movie dokument jen hraje.(22.6.2019)

  • Slarque
    ***

    Audiovizuální zápisník z jedné neobyčejné pouti staví na sympatickém hrdinovi, kolem kterého se nabalila skupina lidí ochotných mu pomoci. Nebýt u toho na pár místech slyšet hlas Viktora Preisse, bral bych to jako solidní domácí video. Takhle se obávám, že mé tři hvězdičky jsou spíš za poselství, než že by tenhle film měl nějaké nadprůměrné kvality.(11.4.2020)

  • Marze
    ***

    Shlédl jsem na ČT 2. Svépomocná parta lidí, kteří kamarádovi pomohli splnit si jeho sen. Cesta je důležitější než cíl. Občas účastníci pouti ke hrobu svatého Jakuba své pocity příliš vysvětlují a tím oslabují účinek. Nikdo se nenaštve nebo nezapochybuje. Výborná kamera včetně záběrů na mysu Finisterre, který má přezdívku konec světa. Konečně nějaký film k přemýšlení. Škoda že není víc prostoru věnováno dalším členům výpravy.(4.10.2019)

  • kaylin
    ***

    I když jsem se ze začátku trochu bál, že bude snímek natočen i na špatně zaostřující ruční kameru, byl to jen úvod s hlavní postavou příběhu, který se vydá na cestu, i když v jeho stavu - roztroušená skleróza, která jej upoutala na invalidní vozík - by to mnoho lidí nepodstoupilo. Jasně, trochu mi vadí, že je zde podtrženo křesťanství, ale fajn, účastníci jsou věřící, pouť Camino má křesťanské kořeny, to je jasné. Důležité je ale ono poselství. A to je dobré: Můžete zvládnout cokoli. Jen musíte chtít. A taky trochu doufat.(1.12.2017)

  • kill-tec
    ****

    Působivý dokument o ještě působivější cestě. Velmi obdivuji nejen hlavního protagonistu p. Duška, ale i celý jeho tým, který mu splnil jeho sen, klobouk dolů. Nebudu skrývat, že jsem nebyl několikrát upřímně dojatý. Celý dokument je navíc prošpikován nádhernými záběry z výšky, příjemnou hudbou, která ale mohla být v některých pasážích tišší, protože třeba není tolik slyšet mluvené slovo p. Preisse či některých účinkujících. To je ale však ta nejmenší a vlastně i jediná chybička z celé výpravy. Dokument mi je o to bližší, že jsou pánové rodáci ze Dvora Králové a mohu vidět záběry i ze Žirče, z místa, kde jsem několikrát byl coby turista, a je jen co by kamenem dohodil od mého bydliště. A v neposlední řadě je Honzův příběh pro mě silnější právě proto, že mám z dětství s vozíkem také několikaměsíční zkušenosti. Inu, víc takových cest a lidí, kterým dělá dobře, udělat někomu dobře :)(17.11.2017)