Papírový dům (Netflix verze) - Série 1

1. SÉRIE - 8/10 : Přiznám se, La Casa De Papel mě nijak extra neoslovil, ale docela sem si ho oblíbil. Sice si protiřečím, ale nijak extra mě neoslovil ani napoprvý a ani napodruhý kdy sem dokoukal celou sérii. Seriál má super zápletku, který by šla suprově využít, místo toho dostaneme ukecaný seriál (Neříkám nic, dialogy jsou pěkný poutavý, rád si čtu titulky, občas jsem se dost bavil), ale je to nevyužitý potenciál, seriál o Heistech a vykrádání je originální jak prase. Má to mimořádný nástřel, ale blbě to dokázali využít. Zase je pěkný, že už v první epce jdou rovnou na věc, že se to nechce nijak táhnout, ale opak je pravdou, a série se 13 epizody se strašně táhne a je to umělě natahovaný. Musím strašně na celým seriálu vynachválit super hudbu, která mě bavila, a některý songy mi v hlavě hrají ještě teď. Postavy jsou zajímavý ne, že ne, a strašně sem si oblíbil Tokio a Berlína, jedny z nejlepších postav celý show a o to víc všechny postavy jsou o to víc lépe sehrány super neokoukanými španělskými herci a celý je to famózní cast a to se musí nechat a cením taky dát postavám jména podle světových měst, seriál dále pravě vsází na rozvětvování příběhu mezi postavami, rukojmími a linka s policisty a to je problém proč se to dost natahuje, než aby šli víc dopředu v příběhu s hl postavami a štve mě, že 1. série nekončí uzavřeně, že se nedostali ven. Celý seriál je trochu overrated, ale prostě já chápu lidi, který ten seriál milujou a berou ho jako nejlepší, neříkám taky sem si ho dost oblíbil a baví mě, ale není to pořádný ono, ale jinak jo 2. sérii si rád dám, ale uvidím mám strach, že to celý půjde ještě víc do kytek. A taky musím přiznat, je pěkný si pustit něco víc exotickýho jako španělský seriál, než dokola sledovat americké záležitosti, a ta španělština jako podklad, je super! (26.06.2022)

V komentáři první řady Elity jsem se zmínil o tom, že si mě Netflix během května zaháčkoval hned na dva španělské klenoty a tím druhým nemůže být nic jiného než v současnosti superpopulární La Casa de Papel. Seroš, kterému se jeho sláva přirovnává k samotné Hře o trůny, se svým začátkem může pyšnit ještě několik dalších let. Tenhle mysteriózní skvost o nejpropracovanější loupeži, kterou jsem doposud ve filmech a televizi viděl, je ve své první řadě absolutním balzámem na duši. Člověk sedí a hltá každý zvrat, kterými La Casa zrovna nešetří a nestačí se divit nad množstvím es v rukávu, které plán lupičů oproti policii obsahuje. Během pár epizod si oblíbíte většinu obsazení a jen čekáte, jak se bude událost vyvíjet dál. [viděno na Netflixu] (31.05.2020)

Zvedni ruku, kdož má rád Tokio... Pochybuji, že se někdo přihlásil. Má sice prďácký tělo, který bych si ráda osahala, ale její povaha je strašlivě odpudivá. Můj oblíbenec, asi jako milionu dalších lidí, je Berlín. Jeho proslovy a velikášství neměly chybu a vždy, když byl na scéně, tak mě pobavil. Obzvlášť se mi líbil proslov o zkrocení panen. Každý si tu prostě najde svého oblíbence, se kterým souzní nebo je mu nějak sympatický. Každý si tu taky najde postavu, která mu vonět úplně nebude. To se mi moc líbí. Že má každý propracované vlastnosti, kterých se celou dobu drží. Seriál vás chytí hned od prvního dílu, kde je pořádná dávka akce bez zbytečných plků a nezáživného vysvětlování. Toto tempo si seriál drží celou sérii. Hlavním hrdinou je geniální Profesor, který je mozek celé operace. S temperamentními Španěly to ale nemá lehké, a tak má plné ruce práce, aby obří loupež ukočíroval. Občasné nelogické chování házím za hlavu a vrhám se s chutí na další sérii. P. S. dívat se v originále s krásnou španělštinou je nutnost! Na seriál se dívám podruhé a musím říct, že při prvním zhlédnutí se mi líbil na 5*. Nyní už musím upravit na 4. (16.10.2023)

Dámy a pánové, tohle je pecka největšího kalibru, suverénně nejlepší seriál, který jsem za poslední dobu viděl, který má doslova VŠECHNO (!!!), co jsem si kdy mohl od seriálu tohoto žánru přát a řekl bych, že La casa de papel je takový majestátní souhrn mých oblíbených seriálů v jednom (hustým napětím a až nervy drásajícími zvraty připomínající první sérii Prison Break, španělsky mluvícím Narcos...) Nevím jestli se tomu dá říkat guilty pleasure (přeci jenom seriál je sám o sobě populární už v této době, kdy vyšla čtvrtá série), ale tohle je taková bomba, na které si prostě nemůžu neujíždět. Samotný příběh o vloupání, které je vymyšleno doslova GENIÁLNĚ GENIÁLNÍM PROFESOREM, což je upřímně nejspíše moje nejoblíbenější seriálová postava vůbec (nemyslím si, že má momentálně konkurenta), ale v závěsu stojí celý jeho tým od vynikajícího Berlina (za profesorem opravdu zaostává jen o malý kousek za profesorem), sexy Tokyo, sympaťáky Ria s Denverem, kopáče Moskvu nebo atraktivní Nairobi. Potěšili samozřejmě i Oslo a Helsinky. Našlo se tu také nespočet hlášek, které v žádném případě sem nechci psát (jen si je vychutnejte!!!) a došlo také na spoustu sexu (v trezoru, hangáru... proč ne!) Tenhle seriál je skvost Netflixu, skvost španělské kinematografie a jedna velká slast pro mě samotného. Zážitek jako sem už dlouho nezažil při sledování seriálu! 1. série - 100% (16.04.2020)

Jako Robin Hood bez kapky krve. Uvnitř je 67 rukojmí, včetně 17 studentů britské školy na exkurzi. A banda lupičů, kteří si přišli pro své vlastní neoznačené peníze. Je jich osm, pojmenovaní jsou podle světových metropolí. Mozek celého geniálního plánu (El Profesor) ovšem tahá za nitky venku. Když vyjednává skrytý za kovovým hlasem, kamerami a svou promyšlenou strategií, cítí se jako ryba ve vodě, jinak na něj ovšem dokonale sedí slovo podivín. Vypadá, že má vše promyšlené do posledního detailu. V dětství si často hrál na policajty a zloděje. A nepamatuje si na jediné dítě na dvorku, které by se vzdalo dřív, než by ho policajti dopadnou. Brzy totiž přichází i inspektorka Raquel. Se svým týmem, kdy se vyrovnává s klacky pod nohy z vlastních řad, má zabránit největší loupeži ve španělských dějinách. Mezi členy týmu to postupně jiskří, někteří se nebezpečně sbližují s konkrétními rukojmími. Objevují se flashbacky, díky kterým odhalujeme vztahové vazby a motivy jednotlivých postav. Ovšem mnohé telenovelácké velmi křehké vztahy v tiskárně jsou spíš otravné. A objevují se chyby. Mnohdy přímo totální hrubky. A bohužel i scénáristické berličky, kterým se hůř věří. Zatímco polovina první série šlapala skvěle, ta druhá dře. A to místy dost zoufale. Celkově je to děravé až moc. A štěstíčko má zelenou! (17.07.2020)