Osada mladých snů

Sedět vedle ID Pacco je vždycky zážitek, protože se směje naprosto všemu a hlavně se nebojí smát nahlas. A že v Osadě mladých stínů bylo čemu se smát, že? A když k tomu ID Véča přednese úvod seznamující nevinné prváky s tvrzeními o režisérově umělecké impotenci, což následně zakončí citlivým (a vzorně deklamovaným) přednesem, za který by se nemusel stydět ani za reálného socialismu (ještěže si nezouval boty a nemlátil podpadkem do stolu)... No a co k samotnému filmu... no, ehm... tyhle ultrasračky (přirovnal bych to třeba k Herkulovi v New Yorku) se mi totiž tak prvních dvacet minut děsně líbí a dobře se u nich bavím, ale to mě rychle přejde a nastane nuda... takže ano, hlavní hrdinka je docela pěkná holčička a vesele se tu ukazují zadečky a ňadýrka a zpívají dvojsmyslné písničky, ale je to odpad jak vyšitý. Pro zájemce je úvod k filmu k dispozici tady: http://uloz.to/895591/Osada.mp3 (29.10.2008)

Bacha, plantážníci, tohle je Pepa. Teda Bill. Dělá parkur po skalách, skáče do řeky z vysokých útesů, celou řeku přeplave, chytá hady, skvěle rohuje, nosí vždy jen čisté oblečení a vysoké boty, dokonce umí hrát na kytaru a zpívá hlasem operního pěvce, přesto je skromný a pokorný. Jen Franta, teda Sam, tvrdí, že lže, ale to bude nejspíš proto, že Franta je tlustý, má obličej komika a rád by Pepovi přebral tady Marušku, teda Nastěnku. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že tenhle film fakt, ale ani náhodou není o tehdejším trempinku, ale že jde o jakousi pohádkově laděnou romantickou komedii, a když jsem vzal v potaz, že režisér žádný veleumělec není a herci hrají pořád expresivně jako na divadle (ono divadelní a filmové herectví jsou dvě velmi rozdílné věci), tak mi najednou ty osudy těch lidiček přišly fajn, zvlášť na tom plese nebo v hospodě, a dokonce se objevily i nějaké docela dobré, rozuměj skutečně povedené, ne zkažené, dialogy. Není to povedený film, to ani náhodou, ale úplné odsouzení si myslím také nezaslouží. Ta krajina kolem řeky je fajn, úmysl položit důraz na čestné chování mezi lidmi je mi sympatické, otec Nasti a jejich rodinný doktor naopak hrají skvěle a s nadhledem, dají se tam prostě nějaké pozitivní věci najít. Jenom nebýt těch neustálých písniček. Ty mne tedy tahaly za uši. Ale jinak nevidím v podstatě žádný diametrální rozdíl mezi tímto filmem a třeba Děvčátko, neříkej ne! nebo Loupežník či On a jeho sestra. (13.12.2023)

"Viděla jsem vás tančit s takovou odbarvenou blondýnou. Proč říkáte, že neumíte, když tančíte jako gigolo? – Nerad se přiznávám, jakým způsobem vydělávám peníze." Objektivně zhodnotit tento filmařsky neumětelský výrobek vyžaduje značnou míru shovívavosti. Nepříliš úspěšný režisér Oldřich Kmínek se tehdy snažil zareagovat na módní vlnu trampingu, který se na počátku třicátých let stal doslova davovým fenoménem. Ovšem srovnávat autora stejnojmenného brakového románku Viléma Neubauera s vůdčí osobností tehdejšího skautského hnutí Jaroslavem Foglarem je holý nesmysl. Neubauerův román není ničím jiným, než špatně vyfabulovaným milostným románkem dvou mladých lidí, pro něž tramping znamená pouhé dobrodružství a zbohatlický rozmar. Na hranici přijatelnosti se pohybuje samotný scénář s řadou hluchých míst a dětinských dialogů i veškeré »herecké výkony«. Ty obstarali zcela nevhodní představitelé operní pěvec Richard Kubla, operetní milovník Václav Norman a Aša Vašátková, jejichž vystoupení lze korunovat za vrchol umělecké trapnosti. Jediná hodnota tohoto filmu tak spočívá v dokumentárním zachycení posázavské přírody a několik obrazů z Alžíru. Film byl při své premiéře na počátku září 1931 jednomyslně vypískán a mládež se od něj ostře distancovala. Lze jen litovat, že počátky českého zvukového filmu jsou lemovány podobným brakem. Je sice pochopitelné, že v prvních letech hledal zvukový film svou tvář, ovšem v Osadě mladých snů ji rozhodně nenašel. Spíše naopak. (06.05.2009)

To je nářez!!! Kdo neviděl, neuvěří a kdo viděl, zdráhá se uvěřit svým smyslům. Dva chudí milionáři se do sebe zamilují na trampské osadě. Na tento film jsem byl opravdu zvědavý. V literárním eposu pánů Rady a Žáka Dobrodružství šesti trampů je mu věnováno několik ironických poznámek, při jeho uvádění musela policie krotit napružené trampy (M. Waic, J. Kössl - Český tramping 1918-1945, Praha/Liberec 1992, s. 31). Takže svým způsobem vlastně film legendární. Kdysi se mi dostala do rukou i předloha a už to byla síla-červená knihovna v trampském milieu, kde "trampku" Nasťu občas z osady odváží úslužný chaffeur v rodinné limousině a Afrikou bloudícího zhrzeného Bila Stína ruší svým řevem tygři. Leč filmové zpracování trapností ještě předstihlo svou předlohu, což je dost slušný výkon. Vlastně nevím, zda jsem neměl dát 5 hvězdiček, už dlouho jsem se tak nezasmál. (16.02.2010)

--- SPOILERS AHEAD --- Pro příznivce díla Viléma Neubauera je tento film naprostá povinnost. Dosahuje takřka nemožného a je řádově horší než samotná kniha. Ta uvádí na scénu nejextrémnějšího neubauerovského hrdinu - doktora přírodních věd Jaroslava Bolara alias trempa Billa Stína alias boxerského šampiona Černou masku alias tajemného básníka a spisovatele Jana Jiskru alias Bena Lara, čestného šejka Tuarégů. Kdyby hrdina ve filmu neměl o dvě až tři alias méně, dal bych šest hvězdiček. Mimochodem, jediný další film, o němž je mi známo, že při uvedení v kinech rozpoutal protestní demonstrace je Texaský masakr motorovou pilou. Ale tam šlo o masakr motorovou pilou. (10.03.2010)