Osada mladých snů

--- SPOILERS AHEAD --- Pro příznivce díla Viléma Neubauera je tento film naprostá povinnost. Dosahuje takřka nemožného a je řádově horší než samotná kniha. Ta uvádí na scénu nejextrémnějšího neubauerovského hrdinu - doktora přírodních věd Jaroslava Bolara alias trempa Billa Stína alias boxerského šampiona Černou masku alias tajemného básníka a spisovatele Jana Jiskru alias Bena Lara, čestného šejka Tuarégů. Kdyby hrdina ve filmu neměl o dvě až tři alias méně, dal bych šest hvězdiček. Mimochodem, jediný další film, o němž je mi známo, že při uvedení v kinech rozpoutal protestní demonstrace je Texaský masakr motorovou pilou. Ale tam šlo o masakr motorovou pilou. (10.03.2010)

Tenhle film jsem chtěl vidět od té doby, co jsem v dětství četl Dobrodružství šesti trampů, kde bylo řečeno zhruba toto: "Osada mladých snů byl román, co ovlivnil celou jednu ženskou generaci a dorazil i mužskou, byv zfilmován drtivým způsobem. Bill Stín a jeho přítel Sam ničili diváky svými marnými pokusy vtěsnat svá objemná břicha do kajaku." Takže jsem si myslel, že to musí být ohromná bžunda. Tak nějak nebyla, jako parodie mi to nepřišlo vůbec, a svou úrovní tento film nevybočuje z řady předválečných "vážných" filmů (samozřejmě komédie jsou úplně někde jinde). Dal bych tomu tři hvězdičky, nebýt následujících věcí: 1. věku hlavních hrdinů - ta dívka ještě šla, ale ti ostatní čtyřicátníci moc mladých snů mít nemohli 2. postavy víceméně všech mužských hrdinů slibovaly mnoho zábavy při nasedání do kajaku, já jsem však tyto scény buď prošvihl, nebo ve filmu vůbec nebyly 3. ten závěr tak nějak už moc velká síla (28.10.2011)

Zcela nepovedený film, kde selhali úplně všichni. Kamera trpí dětskými nemocemi – statická, špatně postavená, dlouhé záběry nikam, opakující se záběry. Scénář naprosto tragický, ze života pražské smetánky, která si hraje na trampy. Nevím, jak mohla jedna trampice přijít do jiného stavu, když se všichni chovali tak rezervované. Režie katatrofální. Herci – většinou neumětelové a přehrávající ochotníci + Steimar, Vašátková, epizodní Struna a Vondrovič. Jednu hvězdičku dávám za odvahu se do filmování vůbec pustit v době velké hospodářské krize, za několik záběrů do přírody, odvážné skoky ze skály a „humorný“ boxerský souboj. (26.09.2012)

Sedět vedle ID Pacco je vždycky zážitek, protože se směje naprosto všemu a hlavně se nebojí smát nahlas. A že v Osadě mladých stínů bylo čemu se smát, že? A když k tomu ID Véča přednese úvod seznamující nevinné prváky s tvrzeními o režisérově umělecké impotenci, což následně zakončí citlivým (a vzorně deklamovaným) přednesem, za který by se nemusel stydět ani za reálného socialismu (ještěže si nezouval boty a nemlátil podpadkem do stolu)... No a co k samotnému filmu... no, ehm... tyhle ultrasračky (přirovnal bych to třeba k Herkulovi v New Yorku) se mi totiž tak prvních dvacet minut děsně líbí a dobře se u nich bavím, ale to mě rychle přejde a nastane nuda... takže ano, hlavní hrdinka je docela pěkná holčička a vesele se tu ukazují zadečky a ňadýrka a zpívají dvojsmyslné písničky, ale je to odpad jak vyšitý. Pro zájemce je úvod k filmu k dispozici tady: http://uloz.to/895591/Osada.mp3 (29.10.2008)

"Viděla jsem vás tančit s takovou odbarvenou blondýnou. Proč říkáte, že neumíte, když tančíte jako gigolo? – Nerad se přiznávám, jakým způsobem vydělávám peníze." Objektivně zhodnotit tento filmařsky neumětelský výrobek vyžaduje značnou míru shovívavosti. Nepříliš úspěšný režisér Oldřich Kmínek se tehdy snažil zareagovat na módní vlnu trampingu, který se na počátku třicátých let stal doslova davovým fenoménem. Ovšem srovnávat autora stejnojmenného brakového románku Viléma Neubauera s vůdčí osobností tehdejšího skautského hnutí Jaroslavem Foglarem je holý nesmysl. Neubauerův román není ničím jiným, než špatně vyfabulovaným milostným románkem dvou mladých lidí, pro něž tramping znamená pouhé dobrodružství a zbohatlický rozmar. Na hranici přijatelnosti se pohybuje samotný scénář s řadou hluchých míst a dětinských dialogů i veškeré »herecké výkony«. Ty obstarali zcela nevhodní představitelé operní pěvec Richard Kubla, operetní milovník Václav Norman a Aša Vašátková, jejichž vystoupení lze korunovat za vrchol umělecké trapnosti. Jediná hodnota tohoto filmu tak spočívá v dokumentárním zachycení posázavské přírody a několik obrazů z Alžíru. Film byl při své premiéře na počátku září 1931 jednomyslně vypískán a mládež se od něj ostře distancovala. Lze jen litovat, že počátky českého zvukového filmu jsou lemovány podobným brakem. Je sice pochopitelné, že v prvních letech hledal zvukový film svou tvář, ovšem v Osadě mladých snů ji rozhodně nenašel. Spíše naopak. (06.05.2009)