Blot in a Fairy Tale
Režie:
Ota KovalScénář:
Ota KovalKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Žaneta Fuchsová, Lukáš Bech, Milena Steinmasslová, Josef Patočka, Oldřich Velen, Vladimír Hrabánek, Zita Kabátová, Eva Svobodová, Hana Brejchová (více)Obsahy(1)
Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Napůl reálný příběh napůl fantazie vytvořena pomocí obrázků umělce Lady. Film je jako pohádka určen pro malého diváka. Zpracována je typickým rukopisem osmdesátých let minulého století. Mě osobně tato fantasy nějak zvláště nezaujala. Ale dětem se tato zajímavě pojatá látka musela a snad i dnes může líbit. Vždyť jakékoliv příběhy s živými zvířaty jsou líbivé a zajímavé. Dětské role jsou zahrány přesvědčivě a hlavní představitelka Fuchsová měla prostě talent. Stejně tak reálný se jevil představitel pana Lady Patočka. ()
Kańka do pohádky režiséra Oty Kovala je uečena všem dětem i dospělím, kteří mají rádi hru s fantazií. Nechybí v ní tajemství, napětí, zázraky a kouzla, ale ani normální život dětí na sídlišti velkého města. Výtvarně vytříbený snímek přibližuje divákům dílo Jozefa Lady - malíře, který značnou část tvorby věnoval dětem. Způsob vyprávění, typický pro téměř všechny Kovalovy filmy, vytváří jemně zasněnou atmosféru, v níž se současný příběh může díky kouzlu odehrávat i v minulosti vzdálené několik desítek let. ()
Kromě ústřední písničky mě tahle pohádka vždycky přišla taková suchá. Bez humoru, bez příběhu, a setkání se světem a postavami Ladových obrázků i Ladou samotným takové až přespříliš pietní a o ničem. Také celé obrazové podání působí chudě, studiově a televizně, a těch pár externích záběrů ze sídliště a metra jako nic moc. ()
Ladovo obrázky mám velmi rád a proto tato pohádka patřila vždy k těm oblíbeným. Na druhou stranu musím ale uznat, že již na první pohled jde poznat , že jde o silně předrevoluční film a téměř z každého snímku mimo Ladovo obrázky, jdou vidět krásy socialistického budovatelského programu (sídliště, stavby, chlapec tlačící kočárek ..... ()
Kdo by se nechtěl ocitnout ve světě, který zobrazují obrázky Josefa Lady... Tento film však trpí tím, že skvělý nápad s prolínáním reálného světa se světem Ladových obrázků nebyl dotažen do konce. Nenabádám tím k nějaké nákladné produkci, naopak oceňuji, že se postavy v knížce pohybovaly mezi ilustracemi a ne v nějakém nákladně stylizovaném prostředí starosvětských pastvin. Problémem však je absence poutavého dějového syžetu, dialogy vedou kamsi do prázdna a nebyl využit kontrast mezi postavami z dvou tak odlišných prostředí. Film určitě má potenciál potěšit příznivce Josefa Lady či dokonce nové získat (což není třeba, protože toho pána budou znát všechny děti i za sto let), ale z geniálního nápadu se dalo vytěžit mnohem víc. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (3)
- Když v metru železniční personál chytá krávu, tak je vidět název stanice „Budovatelů“. Stanice se dnes nazývá „Chodov“ a natáčení v této stanici skutečně proběhlo. (Jan.Kanak)
- Odborným poradcem byla Alena Ladová. (NinadeL)
- Josefa Ladu hraje Josef Patočka. (NinadeL)
Reklama