Beullaek

Black se může pochlubit netradičním příběhem a zajímavými postavami. Ale uznávám, že jak příběh, tak postavy nemusí sednout každému. Dorama, kde jde z počátku o dopadení uprchnuvšího smrťáka, se záhy rozjede a stane se z toho propletenec vztahů a motivů. Z toho důvodu nelze Blacka sledovat jako maraton, protože příběh od diváka očekává soustředění na věc, poněvadž ne vše vypadá tak, jak se na první pohled zdá. Romantická linka se sice proplétá celým seriálem, ale oproti vyšetřování hraje druhé housle a v tomto případě je krapet upozaděna. A postavy? Hlavní duo mi zpočátku přišlo nesourodé a jejich interakce skřípala, v průběhu sledování se pak tento pocit poddal, ale zatím to vypadá, že Go Ah Ra se mojí oblíbenou herečkou asi nestane. (Zkusím jí ale v budoucnu dát ještě šanci.) To Song Seung Hun tentokrát zaválel, klobouk dolů. Smekám i před vedlejšími postavami, protože jak celý vyšetřovací tým v čele se Šíleným psem, tak duo smrťáků nebo i záporáci, ti všichni zvedli laťku příběhu o pár čísel nahoru. To, co mě ale moc neoslovilo, byla hudba. Zpívaná šla mimo mě a instrumentální, která alespoň měla něco do sebe, zase na oficiálním soundtracku není, takže za mě zklamání. A to se dostavilo i na závěr příběhu. Nemyslím tím jeho vyznění, ale úplný závěr. Stařečkové mě za srdce opravdu nevzali. Sečteno a podrženo **** (7/10) (17.12.2018)

Začátek mě přestal bavit ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že původní herec 444 tam prostě moc nebude. Pak jsem se v tom plácala, moc mě to nebavilo, ale kolem desátého dílu to začalo být fajn a krimi stránka mě fakt děsně bavila. A romantika? Fuj, křeč, bleh. Jenomže pak jsem z toho zase začala být taková rozpačitá, stalo se z toho něco neuvěřitelně překombinovaného a to nadšení z krimi linie úplně opadlo a já se už jen došťouchala k tomu, abych to zhlédla. Hlavní hrdinka byla na přesdržku, fakt jsem ji nemohla vystát, neuvěřitelně otravné stvoření. Škoda, že ji tak napsali. Dokoukáno spíš ze setrvačnosti, určitě mi by stačilo, kdybych to jen proklikala a ušetřila si čas. Pro mě neuvěřitelně rozporuplný seriál, kterému těch 50 % je úplně akorát. A ten konec. WTF. (15.12.2017)

Prvé časti seriálu sú veľmi zaujímavé. Motív smrti, videnia smrti, či bezcitného smrťáka, ktorý začína pociťovať ľudské city, je perfektný. Ako to zvykne byť v kórejských seriáloch, tak sa objavujú zvraty a nové informácie z detstva, či vzájomné prepojenie hrdinov. Na môj vkus však týchto zvratov bolo už priveľa. Napokon záver vyznieval ako nedotiahnutý žart, ktorý nemyslí na divákov. Ale prečo? Väčšina kórejských seriálov má 16 častí, tento má 18, a predsa posledná časť bola na môj vkus odfláknutá. Myslím, že v seriáli sa zároveň objavili motívy, ktoré chceli neskôr využiť, neskôr sa však vytratili a zabudlo sa na ne.., napr. zábavný park uprostred lesa v noci a pod. (28.01.2020)

Pro mě nejlepší korejský seriál letošního roku. Před scénáristou klobou dolů. Jeho smysl pro pointu, zamotání a rozmotání klubíčka záhad, je bezkonkurenční. Tolik konspirací a přemýšlení ve mně už dlouho žádný seriál nevyvolal. K tomu přimíchaný humor druhých dvou smrťáků, kteří mě neskutečně bavili a temné oči a charisma Seung-heona. Mňam. Rozhodně to ale není seriál pro ty, co jsou líní přemýšlet a mají rádi nalajnované seriály plné klišé, které jsou předvídatelné od prvních minut (nic proti nim, relax je taky potřeba). Cesta Blackem je plná zákrut, nečekaných zatáček a postupného odhalovaní krajiny okolo. Jak jsem psala na začátku. Pro mě naprostá delikatesa. (28.12.2017)

Hong-seon Kim dostal po povedené a sledované sérii Voice znovu důvěru OCN a tentokrát se utrhl z řetězu s nápady a ukázal, že umí natočit kriminálku jinak, než všichni ostatní korejští tvůrci a stejně přitom využít některé typické motivy. Po celou dobu seriálu vyšetřování minulosti umí stále překvapovat(mě, člověka, co toho viděl fakt dost). Vytvořil si svoje vlastní fikční univerzum, kdy detektiv Han Moo-Gang (Song Seung-heon) musí náhle plnit roli smrťáka, a využít přitom magické oči Kang Ha-Ram (Go Ara), která neustále trpí tím, když vidí, jakou smrtí mohou ostatní lidé skončit... Velmi neobvyklý seriál v tom, že jde o detektivku s prvky nadpřirozena, díla mají běžně 70-80 minut a přitom vůbec nenudí. Je to seriál bourající předsudky, jak se musí detektivka točit (romantická linka na minimum v rámci korejských poměrů). Jde to i jinak, s výbornými pop-kulturními vtípky, klackovitým humorem a hlavně, obsazení hraje famózně. Vždy jsem si myslel, že Song Seung-heon si málo vybírá složitější role, ale on sakra umí, a je škoda, že ho tvůrci častěji nevybírají na náročnější věci. Jeho charakter je nesnesitelně cool (na stupnici 1-10, 11,5), tak klackovitý, drzý, odvážný, zároveň, ale někdy depresivní, skleslý s širokou paletou emocí. Go Ara má sice jen menší roli přihrávačky, ale vysekla dobře svůj tragický charakter dívky žijící v rozervanosti pod tíhou volby koho zachránit. Navíc tady show pro sebe místy urval univerzál Kim won-Hae jako detektiv Na Gwang-Gyun přezdívaný šílený pes (bičinge:) Korejci opět ukázali, že umí dělat seriály i jinak, to že divácky utržil jen 2-2,5% sledovanosti, je pro Evropana ta nejlepší pozvánka pro k podívání. Nicméně náročný seriál, kdy se připravte na to, že je zdravé si dávat denně díl, maximálně dva, ono je to fakt těžší na pozornost a jinde, než zbytek seriálů. Takže si to shrňme atmosferický OST, silný scénář, herecké výkony, dobré souboje, neklišovitý konec, kopa památných momentů (aneb jak se dá využít lopata), navíc doporučuji sledovat nepovedené záběry po konci posledního dílu. Pro letošní rok je top pořadí v korejských seriálech zatím jasné 1) The Package, 2)Voice, 3)Strong Woman Do Bong Soon, a na stejné místo bych přiradil i Black, minimálně 4,5 hvězdy, níže jsou pak seriály jako Chicago Typewriter, While Were You Sleeping, Tomorrow with You. (20.12.2017)